(11.50 hodin)
(pokračuje Maršíček)
Pro účely této směrnice jsou od vízové povinnosti osvobozeni rodinní příslušníci s platnou pobytovou kartou. Členské státy poskytnou těmto osobám všechny prostředky, aby jim usnadnily získání nezbytných víz. Tato víza se udělují bezplatně zrychleným postupem v nejkratší možné lhůtě.
V odstavci 3: Předloží-li rodinní příslušníci, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, pobytovou kartu uvedenou v článku 10, nedá hostitelský stát do jejich cestovního pasu vstupní ani výstupní razítko.
V článku 4: Nemá-li občan Unie nebo rodinný příslušník, který není státním příslušníkem žádného členského státu, potřebné cestovní doklady, případně nezbytná víza, poskytne mu dotyčný členský stát před jeho vrácením veškeré vhodné možnosti, aby potřebné doklady v přiměřené lhůtě získal, nebo mu byly dodány, nebo aby doložil či jinak prokázal, že se na něj vztahuje právo volného pohybu a pobytu.
V praxi to znamená, že této osobě nejen z důvodu chybějícího víza nelze odepřít vstup na území, ale po prokázání, že je skutečně rodinný příslušník občana Evropské unie, lze vízum vydat policií na hraničním přechodu, jak je stanoveno v § 22 a 26 zákona 326/1999 Sb.
S výhledem vstupu České republiky do schengenského systému nelze očekávat pokles nelegální migrace, která je považována za vážné bezpečnostní riziko jak v České republice, tak v celé Evropské unii. Cizinecká policie se podílí a v budoucnu se bude podílet na odhalování tohoto fenoménu již v počátcích, kdy se jedná jen o přestupky. Na nelegální migraci postupně navazuje další protiprávní činnost, která přechází na závažnou společensky nebezpečnou trestnou činnost, např. obchod s lidmi, převáděčství atd., které by mohlo být zabráněno včasným odhalením a dalšími opatřeními již v ranném stadiu. V této souvislosti bude výkon policejní činnosti negativně ovlivňovat skutečnost, že oprávnění provést prohlídku vozidla ze zákona 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů, po vstupu do schengenského prostoru nebude možné využívat a zůstane jen oprávnění ze zákona 283/1991 Sb. § 18. Toto oprávnění je nastaveno tak, že jej při pobytové kontrole prováděné v rámci cílené kontroly vycházející z článku 5.1 Národního plánu řízení ochrany státní hranice, který je základním nástrojem při vyhledávání osob nelegálně pobývajících na území, nelze využít.
Vzhledem k tomu, že vláda České republiky přijala 13. ledna 2003 usnesením číslo 55 zásady politiky v oblasti migrace cizinců a v zásadě 3 je uvedeno - cituji - "migrační politika státu je zaměřena na odstraňování všech forem nelegální migrace a jiných nelegálních aktivit, a to jak opatřeními na poli mezinárodní spolupráce, tak i opatřeními národními", bylo by vhodné vybavit policisty alespoň obdobnými pravomocemi, jako mají policejní orgány v ostatních smluvních zemích, neboť nelegální migrace je společný problém a hrozí nebezpečí, že Česká republika jako tranzitní země bude smluvními státy, které jsou cílovou nebo následnou tranzitní zemí, obviňována z nedostatečné ochrany před nelegální migrací.
Rozsah oprávnění policie jednotlivých států je podrobně popsán v příručce o policejní spolupráci. Zde bych jenom chtěl zmínit Rakousko, kde zákon o bezpečnostní policii byl doplněn v tom smyslu, že orgány odpovědné za veřejnou bezpečnost jsou rovněž oprávněny zjišťovat, ztotožňovat osoby, pokud možno na základě okolností předpokládat, že dotyčná osoba právě překročila vnitřní hranici. V Německu spolková ochrana hranic může kontrolovat totožnost osoby do vzdálenosti 30 km od hranice s cílem předcházet neoprávněnému vstupu na německé území nebo tomuto vstupu zabránit nebo předcházet trestným činům ve smyslu § 12 odstavec 1.1 až 1.4. Spolková ochrana hranic může pátrat také po věci do vzdálenosti 30 km od hranice s cílem předcházet neoprávněnému vstupu na německé území nebo tomuto vstupu zabránit nebo předcházet trestným činům.
Chybějící oprávnění provádět kontroly dopravních prostředků za účelem odhalování přepravy cizinců nelegálně pobývajících na území znemožňuje plnit opatření stanovená v dokumentech Rady a výkonného výboru k potírání nelegální migrace, únosci nezletilých dětí atd.
Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 27. října 1998 o přijetí opatření k boji proti nedovolenému přistěhovalectví, kde je stanoveno:
V bodě 9: posílení policejních opatření ve vnitrozemí, zejména na hlavních dopravních trasách, pokud možno koordinovaně a v úzké spolupráci se schengenskými partnery.
V bodě 11: v souladu s vnitrostátními právními předpisy zabránit tomu, aby se cizí státní příslušníci, kteří vstoupí na schengenské území nedovoleným způsobem a jejichž totožnost nelze s jistotou zjistit, skryli, než bude bezpečně zjištěna jejich totožnost nebo než budou přijata a provedena požadovaná opatření cizinecké policie.
V bodě 12: okamžité a systematické navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří vstoupí na schengenské území nedovoleným způsobem, pokud vážné humanitární důvody nebo ustanovení mezinárodního práva neopravňují tyto osoby zůstat nebo nebrání jejich navrácení.
A konečně v bodě 13 je uvedeno: uvalení sankcí proti dopravcům, kteří dopravují do států Schengenu cestující bez potřebných dokladů pro vstup a průjezd.
Protože pro efektivní provádění cílených kontrol chybí především oprávnění prohlídky dopravních prostředků za účelem zjištění přepravy cizinců nelegálně pobývajících na území, bylo by vhodné rozšíření oprávnění ze zákona 326/1999 Sb. v § 168 o následující oprávnění: v souvislosti s pobytovou kontrolou provést prohlídku dopravního prostředku, je-li důvodné podezření, že je v něm přepravována osoba, která se na území zdržuje neoprávněně nebo splňuje podmínky pro vstup a pobyt dle tohoto zákona.
Tolik, vážení kolegové, k připomínkám k návrhu zákona. Doporučuji ho propustit do druhého čtení, kde předložím některé pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Maršíčkovi. Druhým vystupujícím je pan poslanec František Bublan, připraví se paní poslankyně Kateřina Jacques. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Bublan: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážená Sněmovno, já bych si k tomuto zákonu dovolil několik obecných poznámek, protože vím ze své zkušenosti, že to není poslední novela, i když je velmi rozsáhlá a velmi radikálně zasahuje do pobytu cizinců na našem území a do azylového zákona.
Možná jste už četli některé studie, které se zabývají demografickým vývojem v Evropě, v naší republice. Ona ta čísla nejsou příliš radostná a prognóza na příštích možná dvacet třicet let také nevypadá nijak růžově. Většinou se mluví o tom, že v roce 2025 bude v Evropě chybět asi pět milionů pracovních sil, v naší zemi to bude možná nějakých čtyři sta, pět set tisíc lidí, kteří by mohli být ekonomicky činní a budou naší ekonomice chybět. My s těmito čísly musíme počítat, musíme s nimi pracovat a podle toho se také chovat. To je jedna stránka věci.
***