(11.40 hodin)
(pokračuje Langer)
Stanovují se tak, jak jsem řekl, podmínky pro přijetí výzkumného pracovníka ze třetí země. Zavádí se speciální druh povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vydávaného cizinci, který je vědeckým pracovníkem ze třetí země.
Převádějí se kompetence rozhodování o žádostech o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních důvodů a z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele z policie na Ministerstvo vnitra.
Ruší se údaj o místu hlášeného pobytu cizince na území České republiky s cílem řešit případy, kdy osoba, která dříve vyslovila souhlas s ubytováním cizince, dodatečně svůj souhlas zruší, nebo se tím řeší případy, kdy cizinec bez vědomí vlastníka nemovitosti se přihlásí k pobytu na jeho adrese.
Zavádějí se dále podmínky prokazování znalosti českého jazyka jako nezbytné - a to zdůrazňuji - nezbytné náležitosti žádosti cizince o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky a zpřísňují se podmínky těch cizinců, kteří porušili povinnost ve stanovené lhůtě vycestovat z území České republiky.
Zpřesňují se některá ustanovení, která se vztahují k cizincům, kteří jsou umisťováni do zařízení pro zajištění cizinců, zjednodušují se některé procedury jako např. rušení povinnosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění na vstupu na území České republiky.
Jak vyplývá z výše uvedeného, i v tomto případě se nejedná o jednoduchou stručnou normu, ale o poměrně obsáhlou novelizaci. Jsem si vědom toho, že na některá ustanovení obsažená v tomto návrhu mohou existovat různé pohledy. Na tomto místě deklaruji připravenost se všemi těmito podněty velmi detailně zabývat, nicméně velmi prosím také o správný přístup, protože jsou a mohou se objevit nepochybně případy, kdy existují jasné, uchopitelné, vyhodnotitelné důvody pro to, aby navrhované ustanovení, tak jak je předkládáno Ministerstvem vnitra, mělo být změněno, nicméně nepochybně bude existovat celá řada argumentů, jejichž charakter je navýsost subjektivní a které jsou velmi těžko uchopitelné a změřitelné, a v tomto smyslu bych byl velmi rád, kdybychom k tomu takto přistupovali. Neboť věřte, že zájmem Ministerstva vnitra jako předkladatele není těm, kteří si zaslouží zvláštní péči a pomoc, kteří přicházejí do České republiky jako osoby pronásledované a pro které se Česká republika má stát místem, kde budou užívat ochranu před postihem nebo nerespektováním jejich práv v jejich domovské zemi, tak věřte, že toto naším zájmem je. Nicméně současně musíme velmi pečlivě dbát na to, aby občané České republiky nedopláceli na ty osoby, které k nám přijíždějí s jiným úmyslem, na ty osoby, jejichž skutečným cílem není uniknout útlaku, postihu a perzekuci, ale udělat si z České republiky tranzitní zemi do dalších zemí nebo zneužívat našeho právního řádu, našeho sociálního systému, naší ekonomiky k tomu, aby získávaly neoprávněné výhody na úkor našich občanů. A myslím si, že to jsou ty dvě hodnoty - na jedné straně být otevření, solidární a poskytovat pomoc těm, kteří ji potřebují, ale na straně druhé striktně zabránit těm, kteří našeho systému chtějí zneužívat, aby ho zneužívat mohli.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra a informatiky Ivanu Langerovi a nyní žádám zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Zuzku Bebarovou-Rujbrovou o její zpravodajskou zprávu. Máte slovo, paní zpravodajko.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, a některé další zákony, přináší celou řadu dílčích změn, jimiž - jak zde už pan ministr uvedl - převážně reaguje na některé směrnice Evropské unie, jako je např. zvláštní postup při přijímání cizích státních příslušníků pro účely vědeckého výzkumu, procedurální směrnice o minimálních normách pro přiznávání a odnímání postavení uprchlíka. Přímo přejímá část úpravy schengenského hraničního kodexu. Reaguje také na změny v české legislativě - připomínám např. zákon o registrovaném partnerství - ale přináší i některé nové okruhy úpravy.
Z těch podstatnějších jde např. o možnost zrušit údaj o hlášení cizince k pobytu při odvolání souhlasu ubytovatele nebo hlášení bez jeho vědomí, už zmíněnou podmínku znalosti češtiny pro povolení trvalého pobytu, zpřísnění sankcí při nedodržení lhůt k vycestování. zpřesnění úpravy, která umožňuje soužití rodin apod. Některé změny přinášejí žádoucí sjednocení právní úpravy členských zemí Evropské unie, další vyvolala aplikační praxe. Některá z nových ustanovení jsou žádoucí, některá budou zřejmě akceptovatelná, další diskutabilní.
Domnívám se, že nejspornějším bodem nepochybně bude zavedení možnosti zjišťování biometrických údajů, kde jde vláda v tuto chvíli nad rámec přijatých směrnic Evropské unie. Poukazuji i na dopisy a maily, jimiž se jistě i na vás obracejí některé nevládní organizace, které připomínkují pasáže upravující zaměstnávání žadatelů o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky.
Osobně se domnívám, že v tuto chvíli nám návrh dává k diskusi celou řadu témat, že se jimi musíme zabývat, proto doporučuji jeho propuštění v prvém čtení, ale nedoporučuji zkrácení lhůty k projednávání už z toho důvodu, že diskuse, kterou budeme muset vést jak ve Sněmovně, tak s dalšími organizacemi, které se této problematice věnují, potřebuje určitý prostor. Ale i tak jsem přesvědčená, že to do 1. prosince zcela určitě stihneme.
Takže opakuji znovu, doporučuji propustit v prvém čtení do dalšího projednávání a kromě výboru pro bezpečnost přikázat tento tisk vzhledem ke zmíněným akcentům i výboru petičnímu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu. Mám zatím tři přihlášky. Prvním přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Maršíček, připraví se pan poslanec František Bublan. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vládo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi přednést několik poznámek ke sněmovnímu tisku č. 191 a zaměřit se víceméně z kvanta těchto zákonů pouze na policejní činnost.
Navrhované změny zákonů jsou z hlediska společenských potřeb aktuální. Jedná se o harmonizaci se stále se vyvíjející legislativou Evropské unie. Z hlediska praktického každodenního vykonávání policejní činnosti v rámci uvedených zákonů nespatřuji žádné závažné skutečnosti, které by znevažovaly výkon služby nebo poškozovaly práva občanů České republiky a cizinců pobývajících na území. Pouze v oblasti odepření vstupu na území České republiky v § 9 odst. 3 písm. b) zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, lze spatřovat hrozbu poškození práva na volný pohyb rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, neboť odepření vstupu z důvodu, že nepředloží vízum, podléhá-li vízové povinnosti nebo povolení pobytu, odporuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004.
V této směrnici v čl. 5 odstavcích 2 a 4 je stanoveno:
V odstavci 2: Po rodinných příslušnících, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, je požadováno pouze vstupní vízum v souladu s nařízením ES č. 539/2001, nebo případně s vnitrostátním právem.
***