Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(14.40 hodin)
(pokračuje Talmanová)

Prosím tedy, abychom se poté, co tímto zahajuji hlasování, zvednutím ruky a stisknutím tlačítka ano vyslovili pro navržený návrh usnesení. A proti tomuto návrhu?

Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 144 z přítomných 138 poslankyň a poslanců se pro návrh vyslovilo 113, proti byl jeden. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

Končím projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

Prosím navrhovatele tohoto bodu, kterým je místopředseda Poslanecké sněmovny pan Vojtěch Filip, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové. Připravil jsem pro vás návrh usnesení Poslanecké sněmovny, která zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny k jednání s poslanci Národní rady Rakouska. Prosím, abyste si v tomto materiálu opravili v třetím odstavci - nebude tam "ustavení", protože ustavujeme ji rozhodnutím Poslanecké sněmovny, ale dali si tam slovo "zvolili". To znamená navrhuji stanovit počet jejích členů na deset a dále navrhuji, abychom tuto komisi zvolili, nikoliv ustavili, podle zásad parity, to znamená každý klub po dvou členech. A v návrhu usnesení potom v bodu 2 chybí číslovka 10, to znamená, že počet členů komise bude desetičlenný. V tomto ohledu řeknu ještě jednu podstatnou věc. To je zatímní informace, že Národní rada Rakouska zřizuje stejnou komisi v počtu deseti lidí. Myslím, že pan premiér mě bude doplňovat v této záležitosti, protože celý návrh pochází z jednání mezi kancléřem Rakouské republiky panem Gusenbauerem a premiérem České republiky panem Topolánkem, s tím, že věc projednávání společného postupu byla dohodnuta na parlamentech.

Já ale musím říci, že momentálně není jasné to, co je technickou záležitostí, to za prvé, jak budou vypadat společná jednání těchto stálých komisí, kde budou zasedat, jaká bude rotace a jaký bude jednací řád. Na organizačním výboru Poslanecké sněmovny dnes odpoledne bylo navrženo a schváleno, aby nejdříve technické otázky dořešil vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny pan Kynštetr. S tím výrazně souhlasím. Jsem přesvědčen o tom, že pro úspěšné završení tohoto procesu, který tady byl spuštěn, je potřeba, abychom nejdříve měli jako poslanci k rozhodování určité řekl bych technické parametry jednání komise. Proto jsem neuvedl nic jiného než změny v textu, který vám byl rozdán, a navrhnu po skončení rozpravy přerušení jednání o tomto bodu, takže bychom se jím zabývali na příští schůzi Poslanecké sněmovny.

Navrhuji tedy samotné přerušení tohoto bodu do následující schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Předpokládám po obecné rozpravě nebo ještě po uplynutí obecné rozpravy. Já tedy tuto obecnou rozpravu zahájím. Zatím se mi přihlásil do této obecné rozpravy předseda vlády, který se tímto vystavuje riziku, že bude určen zpravodajem…

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Rád. (Oživení v sále.)

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ale myslím, že ho této radosti zbavíme, a věřím, že se této role ujme další z diskutujících poslanců.

Pane premiére, máte slovo.

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem samozřejmě předpokládal, že po jisté formální dohodě s kancléřem Gusenbauerem oba požádáme prostřednictvím svých vlád parlamenty o zřízení národní části meziparlamentní komise, kterou jsme se rozhodli zřídit, protože je bytostným právem parlamentu o takové komisi rozhodnout. To, co předložil předkladatel pan místopředseda Vojtěch Filip, je v kontextu, celý proces to urychluje, nebudeme tady muset čekat na usnesení vlády a žádost Poslanecké sněmovny, a já to vítám. Proto jsem také reagoval na ten bod vstřícně a myslím si, že to celý problém urychlí.

Ještě předtím, než se pokusím popsat, čím by se taková komise měla zabývat, jaký by měla případně mít mandát, tak mi dovolte, abych souhlasil s návrhem na přerušení tohoto bodu, protože je tam několik aspektů, které jsme zatím nepostihli.

Rakouský parlament je jednokomorový, a proto je velmi jednoduché se dohodnout na tom, že každá z pěti frakcí nominuje dva své členy, dva poslance, kteří vytvoří předpokládanou desetičlennou část rakouské delegace. U nás to přece jenom je trochu komplikovanější, takže já připojuji k tomu, s čím souhlasím, a to je vyslání kancléře Kynštetra, žádost o komunikaci s naším Senátem, a rakouská strana předběžně souhlasí s tím, že v předběžném, technickém jednání, které by mělo dohodnout všechny parametry, by přijeli za českou stranu kancléři dva, jeden z Poslanecké sněmovny a jeden ze Senátu.

Co by mělo být cílem takto ustavené komise? Jednoznačně v našem zájmu je ukončení procesu z Melku a nastartování standardních vztahů.

Nechci dlouze popisovat stav z roku 2000, kdy vlastně vznikl protokol z Melku, kdy vznikla tzv. Bruselská dohoda. Nicméně je třeba říci, že vznikla v atmosféře vzájemné nedůvěry a hlavní cíl byl zlepšit komunikaci a stav vzájemné důvěry v česko-rakouských vztazích, především v důsledku rozdílného pohledu na jadernou energetiku. Musím říci, že ten pocit, který máme my, že proces z Melku je dokončen, rakouská strana nesdílí. Vláda Jiřího Paroubka už v květnu schválila tzv. informační dohodu, která měla navazovat a standardizovat vztahy v této oblasti mezi Českou republikou a Rakouskem, kterou rakouská strana v dané chvíli pouze technicky parafovala, ale ještě neschválila.

Slušelo by se dodat, že tato meziparlamentní komise nebude prvním orgánem, který se touto problematikou zabývá. Existuje již v návaznosti na Bruselskou dohodu tzv. česko-rakouská pracovní skupina, která je složena ze zástupců státní a regionální správy, mimo jiné poslední, 15. zasedání se uskutečnilo 7. 11. 2006 v sídle našeho Úřadu pro jadernou bezpečnost, a spolupráce tam je velmi úzká. O tom svědčí mimo jiné i to, že završení kolaudačního úsilí a kolaudační protokol dostali zástupci rakouské strany dříve, než se rakouská strana oficiálně dozvěděla na základě dohod.

***