(11.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Mě by zajímalo, pane předsedo vlády, protože prezident je součástí exekutivy: Je tohle prostě něco, co je součástí politiky vlády České republiky, tato debata s americkým Kongresem? A jak se názory, které prezentuje pan prezident, v jaké jsou relaci k tomu, co vy jste se účastnil a co vy jste stvrdil na Evropské radě v Bruselu na posledním jednání? Mezi tím sotva najdete nějakou souvislost nebo nějakou podobu, protože jestli tady na Evropské radě se psalo o tom, že členské státy se stavějí k tomuto procesu jako k něčemu zásadnímu dokonce pro celé lidstvo, tak vy si dneska můžete přečíst názory pana prezidenta, který tvrdí, že to celé, co jste vy řekl zhruba na interpelacích tento týden, že je to nic víc než fetiš.
Já se domnívám, že názory, které pan prezident prezentuje americkému Kongresu, budou pro Českou republiku brzy ostudou. Především proto, jestli tam pan prezident říká, že ty vědecké instituce, které se účastní dnes té debaty, jsou sporné, tak bych rád tady Sněmovnu upozornil na to, že ty vědecké instituce, které vydaly rozhodující zprávy v poslední době, jsou například známá NASA, vlastně přední světová společnost pro kosmický výzkum, Národní agentura Spojených států pro kosmický výzkum, že tam patří International Panel on Climate Change, ten IPCC panel, což je dneska nejprestižnější fórum, pro které pracuje dneska většina největších světových univerzit. Kdybych vám tady četl seznam nositelů Nobelových cen, kteří se účastnili té práce, tak bych neskončil. A nechápu, jak je možné takto šmahem před očima světové veřejnosti zpochybnit tyto instituce, tyto zprávy, které byly podloženy tak důkladně jako máloco v poslední době.
Mně to prostě připadá, že Česká republika tady se na jedné straně účastní debaty o klimatických změnách, ve které akceptuje závěry, které byly přijaty na Evropské radě, a na druhé straně prezident tohoto státu, součást exekutivy, hlásá úplně opačné, podle mě naprosto scestné názory, veřejně a s důsledky, o kterých budeme číst a o nichž se budeme dovídat v dalších týdnech. To je totiž součást obrazu české zahraniční politiky. A podle mě je naprosto rozporná, podle mě je schizofrenní. To je zásadní událost pro českou zahraniční politiku v posledních dnech. Takto se dneska prezentujeme před světem.
A já tvrdím, že vaše vystoupení, pane premiére, bylo v zásadním rozporu s tím, co dnes hlásá na stránkách internetových serverů a tisku pan prezident. Podle mě tohle je problém, který tady ve Sněmovně nevyřešíme, a už vůbec ho nevyřešíme způsobem, jak vy si ho představujete, když zařazujeme na jednání Sněmovny pouze to, co se vám zdá, že je vhodné a že se vám hodí, a nedostanou se tam věci, které jsou skutečným problémem.
Já opakuji, že způsob, jak byla zařazena tato zpráva o jednání s USA, je skandální. Je to simulace veřejné debaty, která se tady ve skutečnosti nekoná, a domnívám se, že bychom se měli především dohodnout na pravidlech této debaty. Jinak totiž tato debata v této podobě rozhodně nemá smysl. (Slabé zatleskání zleva.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Zaorálkovi. Slovo má předseda vlády, potom vystoupí pan poslanec Pleva.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pokládám váš potlesk za nonverbální přeřeknutí, které se v této Sněmovně občas stává.
Já vím, že to byla typická ukázka, jak na pozadí bodu, který beru jako standardní, rozehrát určitou ideologickou soutěž, dokonce s útokem na svobodu slova v této zemi. Ale o tom mluvit nechci.
Já pokládám za standardní a jako nový premiér, stejně jako jsem to slíbil u těch bodů předtím, tak i u bodu Informace o zasedání Evropské rady si myslím, že to je bod, který standardně má proběhnout na schůzi Poslanecké sněmovny po konání Evropské rady. To proč ne předtím, je evidentní, protože to rozhodování je exekutivní a exekutiva informuje Poslaneckou sněmovnu o tom, jakým způsobem vlastně Evropská rada a celé ty závěry dopadly. To je první informace. To znamená, já budu požadovat, aby ta informace z Evropské rady se stala standardní součástí schůze po konání Evropské rady. Myslím si, že to je standardní, a vůbec se tomu nebráním. Pokud to tak nebylo, tak to nebylo za vašich vlád.
Co se týká těch dalších informací a bodů, já už jsem tady několikrát jasně řekl, že v momentě, kdy bude o čem jednat, tak Poslanecká sněmovna jistě informaci dostane. Tomu faxu, který jsme dostali z poslaneckého klubu ČSSD, tomu úplně nerozumím a Karla Schwarzenberga se na to zeptám. Pokládám to za nestandardní a není to jistě na můj pokyn.
Chci říct, že pokud bychom se opravdu bavili o těch závěrech - a je to kompromis, ke kterému došlo 27 státníků Evropské unie, to znamená, že nemusí přesně vyjadřovat postoje České republiky. Nemusí a ani nevyjadřuje. Ale je to kompromis, konsensus, kterého 27 států v tom mechanismu dohadovacím dosáhlo. A v tomto smyslu, tak jak jsem předeslal v úvodním slově, kompromis pro Českou republiku přijatelný, v některých ohledech vítaný a v některých aspektech dokonce námi vynucený. V tomto smyslu pokládám informaci z konání Evropské rady za komplexní, úplnou a nemám k ní dál co dodávat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Petr Pleva. Pak vystoupí pan poslanec Hamáček.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, já netuším, jak globální oteplování v podání pana prezidenta souvisí se zasedáním Evropské rady, nicméně vím, že pan místopředseda Zaorálek může vystoupit kdykoli a s čímkoli. Přece jenom bych ho ale poprosil, protože ten jeho projev hodně nesouvisel s projednávaným tématem, zdali by mohl po vzoru pana předsedy Vlčka, který vždy zahajuje schůzi nějakým citátem, on zahájit vždycky schůzi nějakou svou zahraničněpolitickou křivdou.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak děkuji. Nyní bude hovořit pan poslanec Hamáček, potom pan poslanec Jičínský.
Poslanec Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové, já jenom velmi krátce, protože tu podstatu vystihl již pan místopředseda Zaorálek ve svém projevu.
Já si myslím a chtěl bych poděkovat panu premiérovu, že nás informoval o výsledcích zasedání Evropské rady, a dokonce si myslím, že ten výsledek, se kterým přijel, je podstatně lepší než mandát, se kterým na to jednání odjížděl, protože pokud si přečtu mandát, který vláda schválila, tak tam se říká, že Česká republika nesouhlasí se závazným stanovením těch 20 %. A výsledek je, že se podařilo těchto 20 % závazně schválit.
Všude jinde v Evropě kromě České republiky jsem zaznamenal velké potěšení a radost nad tím, že Evropa znovu udala směr při ochraně životního prostředí a je světovým lídrem. Já jsem, možná jste někteří zaznamenali, já jsem byl ve Spojených státech teďka tři týdny a při všech debatách s politiky v Kongresu i v think-tancích s odborníky, pokud jsme se ptali nebo dostali jsme se na otázku Evropské unie, tak právě vyzdvižení toho faktu, že Evropská unie je lídrem v boji proti globálnímu oteplování, to tam zaznívalo na všech jednáních.
V této souvislosti ovšem ale bych chtěl upozornit a chtěl jsem se zeptat pana premiéra na tu roli prezidenta České republiky. Já dost dobře nechápu, jak na jednu stranu vláda České republiky souhlasí s tím, že se zavážeme snížit emise skleníkových plynů o 20 %, a na druhou stranu prezident této republiky tvrdí, že globální oteplování neexistuje. Tak tam já vidím trochu rozpor a chtěl bych požádat pana premiéra o vysvětlení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hamáčkovi. Pan premiér odpoví bezprostředně a pak vystoupí pan poslanec Jičínský.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Prostřednictvím předsedajícího pro pana poslance Hamáčka musím říct, že necítím potřebu odpovídat na něco, co nesouvisí s projednávaným bodem. Dokonce ten bod se jmenuje "informace". Já se vám tady nebudu zpovídat, pane poslanče, z toho, co pokládám za normální ideologický souboj, který probíhá standardně.
Václav Klaus nikdy neřekl, že neexistuje globální oteplování. Ta diskuse se vede o podílu člověka, o možnostech řešení změn klimatu. A já s jeho postojem, pokud pominu samozřejmě ten akademický tón, který v této diskusi on vede, v podstatě souhlasím. A to vůbec nevylučuje naplňování cíle 20% snížení CO2, to znamená ovlivňování člověčí produkce skleníkových plynů, pokud to je možné.
***