(16.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že nemám žádné písemné přihlášky, táži se na vaše přihlášky v tuto chvíli. Žádnou takovou nevidím, proto končím obecnou rozpravu. Budeme se zabývat pouze návrhy na přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru zahraničnímu a já se ptám, zda někdo z vás navrhuje jiné přikázání. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 104 a táži se, kdo souhlasí s přikázáním tohoto vládního návrhu výboru zahraničnímu. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 104, přítomno 183, pro 133, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Mohu konstatovat, že návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Tím končí prvé čtení projednávání bodu číslo 26, sněmovního tisku 150. Děkuji panu ministrovi, děkuji také panu zpravodaji.
Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je
34.
Informace vlády ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007
K tomuto bodu byl v pátek 16. března do pošty všech poslanců dodán písemný materiál. O úvodní slovo požádám premiéra Mirka Topolánka. Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím si, že by mělo být dobrým zvykem, a proto jsem i souhlasil se zařazením bodu Informace ze zasedání Evropské rady, kdy především to jarní zasedání, které je v rozšířeném formátu premiérů, případně prezidentů, ministrů financí a ministrů zahraničních věcí, je vždy tím zásadním jednáním toho daného roku.
Německé předsednictví si předsevzalo a dalo do vínku celou řadu priorit a já se pokusím přece jenom trochu obecněji mluvit o tom, co bylo těmi cíli a jakým způsobem jsme do toho případně pozitivně zasáhli my, než se dostanu ještě k těm jednotlivým závěrům, které byly na Evropské radě přijaty.
Určitě víte, že příprava těch závěrečných tezí, které jsou potom přijímány hlavami států, probíhá na tzv. ministeriádách, v případě ministrů financí to je ECOFIN, a připravují se vlastně ty teze v průběhu těch týdnů před vlastním jednáním rady.
Jarní Rada roku 2007 měla cíle vyjádřit se daleko detailněji k Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost, kde byly provedeny nějaké základní analýzy a kde byla přijata závěrečná opatření. Velká diskuse byla věnována Ecofinu, finanční a hospodářské politice, zaměřené na růst a stabilitu, kde ta diskuse se vedla mimo jiné i v oblasti unifikace přímých daní, a tady nebude asi žádným tajemstvím, že tato vláda unifikaci přímých daní nepodporovala a nepodporovala tu unifikaci většina z těch zemí, které se zúčastnily jak jednání Ecofinu, tak samozřejmě toho závěrečného jednání premiérů, prezidentů, hlav států.
V této oblasti musím říci, že byl poměrně velký důraz kladen, a objevuje se to, jak máte na straně 3 v těch materiálech, které jsem vám nechal rozmnožit, v daleko tvrdším přístupu a tlaku na jednotlivé členské země Evropské unie ve věci konsolidace veřejných rozpočtů, tlaku na reformy důchodových systémů, systémů zdravotní péče, zvyšování míry zaměstnanosti a produktivity a obecně na restrukturalizaci veřejných výdajů. Musím říci, že to byl leitmotiv a asi bude ještě leitmotiv celé řady dalších předsednictví, nejenom toho německého.
Na to navazuje kapitola, která se týká posilování vnitřního trhu a konkurenceschopnosti Evropy. A znovu jsou tam prezentovány ty cíle, které jsou i v našem českém zájmu, a to je dokončení jednotného vnitřního trhu, posílení čtyř základních svobod, které je samozřejmě vtěleno do celé řady směrnic, mimo jiné o volném pohybu služeb.
Navázání na finské předsednictví se týkalo dalšího projednávaného bodu, a to je posílení inovací výzkumu a vzdělávání. Tady se domnívám, že k žádnému významnému posunu nedošlo, kromě toho, že Evropská unie v rámci trendu posledních týdnů, měsíců, možná už let, míní věnovat do environmentálních technologií a ekologických inovací speciálně v této oblasti více peněz a slibuje si od toho nejenom růst, ale také zvýšení zaměstnanosti.
Poměrně malý prostor tradičně, protože patří do národní gesce, byl věnován sociálním otázkám. Týká se to článku 18, 19 a 20 toho materiálu, který máte před sebou. Musím říci, že ty články jsou velmi obecné, protože většina těch věcí opravdu patří do národních úprav a v tomto smyslu se ty články týkají spíše pružnějších a bezpečnějších systémů zaměstnanosti a některých dalších aspektů. Významný prostor - pojmenovávám ty věci, které nějakým způsobem korelují s programovým prohlášením a s cíli této vlády, abych ukázal, že kráčíme správným směrem - je věnován, strana 7, zlepšení právní úpravy, což navazuje na tu snahu, kterou Barrosova komise pojmenovala jako better regulation, to znamená zjednodušení právního stavu, zjednodušení předpisů, rušení některých směrnic, zlepšování právní úpravy, snížení administrativní zátěže.
Evropská rada se ve svém závěrečném ustanovení, v článku 24, zavazuje, nebo souhlasí s tím, že administrativní zátěž způsobená právními předpisy Evropské unie by měla být do roku 2012 snížena o 25 %. Samozřejmě že vzhledem k rozdílným výchozím pozicím a tradicím vyzývá Evropská rada členské státy, aby si v rámci svých pravomocí do roku 2008 stanovily vlastní srovnatelné ambiciózní národní cíle, a já vás mohu ubezpečit, že my je máme a snažíme se je naplňovat i v připravované legislativě, kterou vám sem postupně budeme dávat.
Naprosto klíčovým bodem celého jednání byla integrovaná politika v oblasti klimatu a energetiky. Myslím, že bude i pro vás zajímavé se pročítat tím materiálem, kam se vlastně Evropská rada při těch jednáních jednotlivých ministeriád dostala a kam jsme vlastně - a já vám potom řeknu, jakým způsobem jsme do toho přispěli i my. Evropská rada potvrzovala znovu svůj závazek, že sníží emise CO2 o 20 %, a 30 %, pokud se bude jednat o globální celosvětový závazek, ke kterému zatím nedošlo. Nechci to zatím uvádět detailněji, ale vrátím se k tomu, pokud budeme hovořit o akčním programu energetické politiky. Byla to oblast, kde náš vstup nebo vnos byl nejvýznamnější a myslím si, že pozitivní.
***