(15.40 hodin)
(pokračuje Bartoš)
To samozřejmě u výběrových škol může vést k tomu, že rodiče se pak budou ptát: proč po nás v takzvané profilové části, ve školní části, chcete tak těžké věci, když to stát po nás nechce ve státní? Samozřejmě to bude mít své důsledky, které v konečném dopadu povedou ke snížení úrovně u výběrových škol. Doufám, že předkladatelé se zamýšleli také nad touto věcí.
Další problém, který lze rozebrat - jestli skutečně státní maturita, tak jak je postavena, ověří to, co ověřit má. Stanovená hranice úspěšnosti 33 %, tak jak s tím CERMAT počítá, znamená totiž to, že se vlastně u maturity nic neověří. Lze si představit tři různé žáky, kteří u maturity prokáží zcela rozdílné znalosti. Například v českém jazyce jeden bude umět literaturu a nic z jazyka a také nezvládne strukturovanou písemnou práci. Naopak druhý žák napíše jen písemnou práci a třetí bude umět jen jazyk. Podobně to třeba bude v přírodovědně technickém základu, kde bude moci žák odmaturovat pouze na základě našprtané biologie bez znalosti fyziky a chemie, nebo tomu může být naopak. A to nemluvím o tom, že u testů s výběrem, s odpověďmi se čtyřmi možnostmi, dosáhnou dvaceti procent jenom tím, že je náhodně vyplnili.
Co to v konečném důsledku bude znamenat? Z toho, že někdo bude mít maturitu, se opět nedozvíme, jestli umí předem nějakou stanovenou látku, jestli umí například pravopis, trojčlenku, procenta, popřípadě z fyziky Newtonovy zákony. Takto pojatá maturita totiž neověřuje nic.
Často se říká také, že maturita je nepřipravená. Já s tím souhlasím, a pokud chceme takovou maturitu spustit, myslím, že je třeba splnit minimálně těchto jedenáct požadavků, a to:
Za prvé. Alespoň jednou jsou všechny testy k maturitě nanečisto připraveny tak, že by bylo možné je k maturitě použít.
Za druhé. Alespoň jednou naprosto správně proběhla celá logistika.
Za třetí. Existuje vyhláška o státní maturitní zkoušce, která jasně stanoví, jak to celé bude probíhat. Samozřejmě že je také ověřeno, že ve vyhlášce nejsou nějaké závažnější chyby.
Za čtvrté. Musí být jasně zpracovány termíny zpracování. Výsledky maturit musí znát žáci včas. Například u maturit nanečisto, které jsou na zpracování v podstatě méně náročné, neboť ten počet dětí, které se podrobovaly těmto maturitám nanečisto, byl podstatně menší, se stalo, že výsledky školy dostaly někdy až v červnu, nebo dokonce v září.
Za páté. Všichni, kdo se podílejí na organizaci a zabezpečení, musí být proškoleni a prozkoušeni.
Za šesté. Učitelé přesně vědí, z čeho se bude maturovat, alespoň rok předem. A to si myslím, že jsem velmi nenáročný, když řeknu rok předem.
Za sedmé. Žáci přesně vědí, z čeho se bude maturovat, alespoň rok předem.
Za osmé. Učitelé přesně vědí, jak se budou maturity hodnotit, alespoň rok předem.
Za deváté. Žáci přesně vědí, jak se budou maturity hodnotit, alespoň rok předem.
Za desáté. Jsou zabezpečeny opravné mechanismy v případě lidského selhání, lidských chyb nebo problémů, které se mohou vyskytnout.
A za jedenácté. Veřejnost musí být přesvědčena, že maturity jsou připraveny. Alespoň pedagogická veřejnost.
Dámy a pánové, já jsem vám říkal, že v druhé části svého projevu se s vámi podělím o některé poznatky, které byly zaznamenány v Polsku.
Dostal se mi do ruky takový materiál, který nese název Polsko: Maturita může být skvělý kšeft. A cituji perex: "V Polsku má státní maturita jednoznačného vítěze - soukromé firmy. Ty nabízejí maturantům přípravu na státní maturitu, nebo dokonce realizace práce, kterou musejí polští studenti k maturitě z polského jazyka vypracovat. Ceny jsou různé, od pár zlotých do několika set."
Státní maturita je na polských středních školách vyžadována od roku 2005. Vznikla jako součást reformy školství, která započala po roce 1999. Zavedení nových maturit bylo plánováno někdy na rok 2002, ale tehdejší ministryně školství Krystyna Lybacka se rozhodla ji přesunout až o tři roky později, tedy na rok 2005. Důvod? Nepřipravenost.
Jednou z hlavních funkcí maturity je to, že má být vstupní branou na vysokou školu. Sestává z povinných předmětů, ty jsou tři, a volitelných, doplňkových - ty mohou být maximálně také tři. Ze všech předmětů se zkouší písemně, pouze polština a cizí jazyk mají navíc ústní část.
Jaké jsou, dámy a pánové, reakce na státní maturitu v Polsku? Většinou převládá kritika. V roce 2006 se podrobilo státní maturitě 427 637 osob a dosavadní ohlasy na tento nový koncept se různí, opravdu převažuje většinou kritika. Nejčastěji se kritizuje neobjektivní hodnocení, možnost podvodů, zpracování prací za úplatu například, nerovnost podmínek, neboť děti z bohatších rodin prý mají snazší přístup k zajímavým informacím. Děti z učitelských rodin taktéž se na zkoušku snadněji připraví. A hlavně se kritizuje neúplně jasný systém bodování a absence informace, proč body vlastně byly či nebyly uděleny.
Ani učitelé nejsou v Polsku spokojeni. Učitelka polského jazyka a literatury na tříletém lyceu si navíc stěžuje, že nemá šanci studenty řádně něčemu naučit, protože se zaměřuje na požadavky maturitních témat. Musela zahodit dřívější praxi z oboru polský jazyk a musela přestat rozebírat například Umberta Elta (?) či Zjevení svatého Jana a místo toho se věnuje analýze veršů nepříliš známého polského básníka, kterého ale autoři maturitních témat v daném roce vybrali.
I česká státní maturita má svůj kánon vybraných autorů.
Učitelé si také stěžují, že jim nové maturity přidávají spoustu práce, za kterou nejsou adekvátně odměňováni. Ředitelům škol zase se nelíbí absurdní a technické i byrokratické požadavky na vybavení, zajištění kurýrů a podobně. Hodně si také stěžují na dlouhou dobu, po kterou maturity trvají a po kterou je značně omezena výuka ve škole. Ze stejného důvodu nemají ze státní maturity radost ani rodiče studentů, protože učitelé nyní věnují daleko více času přípravě maturitních ročníků a ostatní zanedbávají.
Dámy a pánové, v Polsku došlo k velmi kuriózní situaci. V červenci 2006 nechal ministr školství Roman Giertych, zřejmě za tichého souhlasu centrální zkušební komise, provést přehodnocení výsledků státní maturity z let 2005 a 2006. Maturitu tak dodatečně získaly desetitisíce studentů, kteří původně neuspěli. Proč to říkám? U nás také je možné hýbat, posouvat laťku úspěšnosti a neúspěšnosti. Hlavním důvodem tohoto zavedení opatření bylo nízké procento úspěšnosti studentů v Polsku u maturit. Vysoké školy však protestovaly a předseda Konference rektorů Tadeusz Luty tehdy pohrozil, že jestliže ministr Giertych amnestii nezruší, vysoké školy můžou znovu zavést přijímací zkoušky. 16. ledna 2007 proto polský ústavní soud prohlásil novelu za neústavní, a tak pozbude platnosti dvanáct měsíců poté, co vyšla ve sbírce zákonů. Soud nicméně rozhodl, že zachová platnost asi padesáti tří tisíc maturitních vysvědčení, která již byla vydána v rámci této amnestie.
Státní maturita a vysoké školy. Mluví se v Polsku o tom, že to měla být vstupenka na vysoké školy. Vysoké školy rozlišují mezi novou a starou maturitou. Maturanti se starou maturitou musí skládat přijímací zkoušky. U maturantů s novou maturitou se rozhoduje podle počtu dosažených bodů při maturitě. Nová maturita měla být lístkem či místenkou na vysněnou vysokou školu. Ve skutečnosti tak tomu je jen u oborů, kde je menší převis, či tam, kde nejsou třeba nějaké zvláštní předpoklady. Jinak se v Polsku samozřejmě dělají přijímací zkoušky. Ostatní vysoké školy vyžadují i od kandidátů s novou maturitou, aby prošli zkouškou studijních předpokladů. Říká se tomu egzamin predyspozyczny a na varšavské univerzitě se bude uplatňovat na třiceti čtyřech ze sedmdesáti šesti oborů. Výsledky zkoušky studijních předpokladů budou mít váhu až 50 % z maximálně dosažených bodů.
Tím, dámy a pánové, chci říct, že ta chiméra, která se často kolem státní maturity rozvíjí, tedy že státní maturita bude vstupenkou na vysokou školu, to se ukazuje, že v Polsku tomu tak není.
***