(14.30 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Do rozpravy se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Zeptám se pana zpravodaje, jestli padl návrh na vrácení zákona výboru k novému projednání. Nepadl, takže nemáme o čem hlasovat.
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se písemně nikdo nepřihlásil. Hlásí se někdo z místa? Pane zpravodaji, já si myslím, že bychom měli návrh na zamítnutí zopakovat i v podrobné rozpravě.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, domnívám se, že návrh podaný v obecné rozpravě stačí, ale abych předešel procedurálním sporům a nebyla tady kvůli tomu dlouhá diskuse, podávám ještě jednou návrh na zamítnutí tohoto zákona a tím to takzvaně tupluji. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále se ptám, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikdo se nehlásí.
Oznamuji, že náhradní kartu číslo 9 má pan poslanec a ministr Kalousek.
Podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova pana předkladatele, pana zpravodaje. Závěrečná slova nechtějí využít. Nebyly návrhy na zkrácení lhůty pro třetí čtení, nebyl ani návrh na vrácení, takže nemáme o čem hlasovat a tím druhé čtení tohoto návrhu končím. Děkuji panu předkladateli, děkuji panu zpravodaji. Bod číslo 6 končím.
Nyní se budeme zabývat bodem č. 16. Je to
16.
Návrh poslanců Anny Čurdové a dalších na vydání zákona o náhradním výživném
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném)
/sněmovní tisk 132/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 132/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Antonín Seďa. Tím chci omluvit paní poslankyni Čurdovou. Takže prosím pana poslance, aby se ujal slova. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi uvést zákon o náhradním výživném, sněmovní tisk 132. Návrh zákona má za cíl řešit situaci nezaopatřených dětí, které žijí s jedním z rodičů a druhý dlouhodobě neplatí alimenty.
Problém úniku před plněním pravomocných rozhodnutí, jimiž bylo určeno výživné pro děti, není nový. (Velký hluk v sále.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, když dovolíte, já vás přeruším, znovu zazvoním, aby se Sněmovna uklidnila. (Zvoní.) Poté můžete, pane poslanče, pokračovat.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. - Proto byly učiněny kroky, aby potřebným dětem bylo ze strany společnosti pomoženo. Stát by v rámci svých možností potřeby pravidelně zabezpečoval, ale nepřevzal by vyživovací povinnost rodičů na sebe. Posléze to, co poskytl v plnění za jiného, by vymáhal zpět. Plnění za jiného není věcí soukromému právu neznámou a stát se jako věřitel dlužného výživného nachází v lepší pozici než nezaopatřené dítě. Zálohované, resp. náhradní výživné bylo upraveno již zákonem č. 57/1948 Sb., o zálohování výživného dětem, později zákonem o sociálně-právní ochraně mládeže, který byl zrušen zákonem o rodině.
Předkládané znění návrhu zákona vychází z obdobné předlohy, která byla Poslaneckou sněmovnou již schválena, ale po uplatnění veta prezidentem republiky dne 8. června minulého roku, to je v době po volbách nové Poslanecké sněmovny, však již o zákonu nebylo hlasováno, a proto nebyl přijat.
Nyní mi dovolte odvolat se na doporučení mezinárodních organizací. Doporučení Rady Evropy nabádá státy garantovat dávky výživného pro nezaopatřené děti, pokud povinná osoba tuto povinnost neplní. Doporučuje státům, aby založily systém zálohovaných plateb výživného dětem, který by respektoval principy uvedené v dodatku k uvedenému doporučení. Podobné úpravy již existují v Rakousku, Dánsku, Německu, Švédsku a také na Slovensku, kde byly prosazeny dokonce pravicovou vládou. Na problematiku dětí, kterým neplatí jeden z rodičů nárokové výživné, upozorňuje i výbor pro práva dětí Organizace spojených národů.
Návrh zákona není v rozporu s principy zvyšování odpovědnosti za sebe a svou rodinu. Rodič, který zůstává sám s dítětem, má vysokou míru zodpovědnosti. Praxe je v současné době taková, že pokud partner nechce platit, není v lidských silách, a to ani za pomoci soudu, dlužné výživné získat, a to přitom je nutno strávit hodiny a hodiny psaním papírů, chozením po soudech, a výsledný efekt je téměř nulový. Soudy navíc v těchto případech trvají celé roky a po tuto dobu jsou šizeny děti, které za tuto situaci vůbec nenesou žádnou vinu. Dle statistik počet případů neplatičů výživného neustále stoupá.
Nejedná se o zvýhodňování jedné skupiny dlužníků nad jinými, jak se snaží podsouvat někteří poslanci. A pokud máte, vážené kolegyně a kolegové, své výhrady, prosím, uplatněte je ve výboru či pomocí pozměňovacích návrhů ve druhém čtení návrhu zákona. Ale především prosím - propusťte tento zákon do druhého čtení, protože pomůže těm nejpotřebnějším, dětem, zajistit alespoň nějaké peníze tolik potřebné k jejich výchově. Předem děkuji za vaši podporu.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Poprosím vás, abyste se posadil ke stolku předkladatelů. Než udělím slovo zpravodajce, chci oznámit, že o omluvu z dnešního dne požádal pan ministr Jehlička.
Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Dana Filipi. Paní poslankyně, máte slovo. (Stále značný hluk v sále.)
Poslankyně Dana Filipi: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, máme dnes před sebou poslanecký návrh o náhradním výživném a o změně některých souvisejících zákonů, který s drobnými obměnami tato Sněmovna projednává už poněkolikáté. Snad právě proto je důležité se nad jeho smyslem -
Předseda PSP Miloslav Vlček: Paní poslankyně, promiňte. Já zkusím kolegyně a kolegy uklidnit, aby se skutečně dalo tady diskutovat k tomuto bodu nebo aby si vyslechli vaši zpravodajskou zprávu. Ještě jednou poprosím, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, ztište se, aby paní poslankyně mohla přednést svoji zpravodajskou zprávu. Děkuji.
Paní poslankyně, můžete pokračovat.
Poslankyně Dana Filipi: Děkuji, pane předsedo. - Proklamovaným cílem tohoto poslaneckého návrhu zákona je zlepšení ekonomické situace nezaopatřených dětí ze sociálně nejslabších neúplných rodin, kde jeden z rodičů dlouhodobě neplatí výživné. Řešení, které zákon nabízí, je převzetí této zodpovědnosti za výživu vlastního dítěte státem. Zavedení této nové, další sociální dávky je zamýšleno jako řešení prvotní příčiny problému, kterou je obtížnost vymáhání pravomocného rozhodnutí soudu.
Předkladatelé sami ve svém odůvodnění říkají, že problém úniku před plněním pravomocných rozhodnutí, jimiž bylo určeno výživné pro děti, není nový, a proto byly a jsou činěny kroky, aby potřebným dětem bylo ze strany státu pomoženo. Stát v rámci svých možností potřeby nyní zabezpečuje v rámci zákona o hmotné nouzi, ale nepřevzal vyživovací povinnost na sebe. A v této otázce je celá podstata návrhu zákona. Vztahy v rodině jsou ty nejsoukromější a předkládaný návrh tyto vztahy a odpovědnosti z něm plynoucí přenáší na společnost a daňové poplatníky. Nelze pominout také skutečnost, že u některých osob může dojít ke snížení motivace hradit výživné ze své kapsy.
Z návrhu vyplývá zainteresovanost a pracovní vytíženost pro obce s rozšířenou působností, krajské úřady i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodová zpráva se v části věnované nákladům na náhradní výživné soustředí na výpočet výše vyplácených náhradních výživných. Návrh neuvažuje o potřebném nárůstu odborně, zejména právnicky vzdělaných zaměstnanců všech zainteresovaných úřadů. Platnost tohoto návrhu zákona by v každém případě přinesla zvýšení výdajů státního rozpočtu i rozpočtů obcí, což je v rozporu se záměrem vlády na snížení schodku veřejných rozpočtů.
***