(16.20 hodin)
(pokračuje Petr)
Jak jsem se dočetl v publikaci, kterou vydalo sdružení Duha, toto sdružení odhaduje externality ročně ve výši 54 miliard korun. Já jsem přesvědčen, že se jedná o přemrštěné číslo. Ale ptám se, proč chceme takzvanou uhlíkovou daň kompenzovat snížením pojistného a nechceme dát prostředky, které eventuálně získáme, do odstraňování externalit, což bych chápal jako přímou souvislost se zlepšováním životního prostředí.
Mám dojem, a ne jenom já, že takzvaná ekologická daňová reforma je opět nějakým podvodem na voličích, kde chceme zakrýt na jedné straně zdražení paliv tím, že jim slíbíme, že jim něco slevíme z daní. Tato neutrální daň není vůbec neutrální a podle mě rozpoutá finanční spirálu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče, čas se naplnil.
Poslanec Břetislav Petr: Já už položím otázku. Moje otázka zní: Proč výnosy z ekologické daně nejdou na odstraňování externalit, kde bychom byli schopni možná udělat víc pracovních míst než snížením daní? Další otázku položím, až odpoví pan ministr na první část mé otázky. Čili jedna jednoduchá otázka.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, stačí. Pane ministře, nic tedy nebrání tomu, abyste se pokusil reagovat na tuto interpelaci. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane poslanče, pane předsedající, po čtrnácti letech zabývání se ekologickou daňovou reformou se pokusím reagovat na otázky pana kolegy Petra.
Ale tam nebyla jen jedna otázka, vy jste zpochybnil ekologičnost ekologické daňové reformy a mluvíte o "takzvané" ekologické daňové reformě. Obecně bych velmi rád požádal, kdybychom to adjektivum takzvaný používali skutečně tehdy, když ten pojem není vyjasněn. Já se setkávám s tím, že kolegové hovoří o takzvaných obnovitelných zdrojích energie, a přitom obnovitelné zdroje energie jsou přesně definovány nejen v evropské směrnici, ale i v českém zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ekologická daňová reforma je terminus technicus. To není takzvaná ekologická reforma. A mně tato rétorika připomíná dobu Charty 77, kdy se mluvilo o takzvané Chartě 77. Omlouvám se, že používám takto silný argument, ale je to prostě způsob, kterým zlehčovat nějaký koncept, v tomto případě politický - myslím si, že to prostě není korektní ani v jednom, ani v druhém případě.
Říkáte, že jediný důvod té reformy, nebo jediné, co se na ní dá vzít jako ekologické, je, že se tím zvýší cena, takže se sníží spotřeba, a proč ji označovat za ekologickou.
Já počkám, až si to řeknete, a pak vám to dopovím. (Řečník se odmlčel.) Pardon.
Ptáte se, proč kompenzovat ten výnos, nebo recyklovat výnos, jak se správně říká, proč ho recyklovat tím, že se sníží pojistné, proč to neudělat tak - teď jsem to dobře nepochopil - že se sníží externality? Zaplatíme externality. Externality, tedy negativní vlivy výroby, elektřiny a tepla na životní prostředí, zdravotní stav obyvatelstva, korozi budov, degradaci půdy, příspěvek ke globálním změnám klimatu. Toto jsou parametry, které podle evropské metodiky "extern i" - tyto parametry jsou parametry, kterými se vlastně kalkulují externality, které činí u hnědouhelné elektrárny na 1 kWh vyrobené silové elektřiny na patě elektrárny dalších 1,12 koruny. Z toho poté ten odhad hnutí Duha, který dělá kolem 50 miliard korun. To je jednoduché. Vezmete si podíl výroby elektřiny z hnědouhelných elektráren a prokalkulujete to takto vypočítanou externalitou.
A pak jste říkal, že ekologická daňová reforma je podvodem na voličích a že ta daň není neutrální. Strašně silná slova. Tak já bych zkusil rychle vysvětlit, o co se jedná.
Princip ekologické daňové reformy je v tom, že standardní způsob zdanění, který se opírá o takzvanou progresi, se vlastně doplňuje dalším principem, že se zavádí spotřební daň na energie podle míry jejich škodlivosti životnímu prostředí. Ze širokého konceptu zdanění všeho možného, někde se zdaňují stavební suroviny, někde se zdaňuje daň z CO2, někde z SO2, to byl ten koncept severských zemí v Dánsku od roku 1970, se Evropská unie nakonec zaměřila na zdanění uhlí, elektřiny, zemního plynu, protože primárně to je taženo zájmem a cílem boje proti globálním změnám klimatu.
Neutralita té reformy je míněna tak, že výnosy z těchto spotřebních daní nejsou příjmem státního rozpočtu a výnosy jsou recyklovány, vraceny do ekonomiky tím, že se sníží jiné přímé daně. To znamená, je to přesun od přímého zdanění k nepřímým daním a ta neutralita je zajištěna tím, že výnosy se vracejí do ekonomiky. Ve Spolkové republice je snížením sociálního pojištění, protože ten koncept prosazovala SPD spolu se Zelenými, v jiných zemích také například snížením přímých daní daně z příjmu fyzických osob. Pak je otázkou politické diskuse… To už je na podrobnější debatu.
Malá část, není to stoprocentně neutrální, protože malá část toho výnosu se ponechává na kompenzace, to znamená na kompenzace sociálně slabým nebo rodinám, kde náklady na energie přesáhnou určité procento, čili je tam zajištěno to, aby reforma byla v tomto smyslu sociálně únosná, aby se nedotkla příliš těch, kteří nemohou reagovat.
Reforma, která se bude zavádět u nás v České republice od 1. 1. 2008, v prvním kroku není ničím jiným nežli implementací minimálních sazeb spotřebních daní podle směrnice 96/2001, což je 0,3 eura na gigajoul uhlí -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Čas, je mi líto, čas.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: - 302 eur na tisíc kilogramů nafty, 359 eur na tisíc kilogramů benzínu a 1 euro na 1 MWh elektrické energie.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom upozorňuji, že interpelace tady získávají už takový dost akademický charakter. Apeluji na pana poslance, aby ještě nepřidával těch dalších údajů. Prosím.
Poslanec Břetislav Petr: Pane ministře, prozatím děkuji. Ale já jsem nechtěl to vysvětlení, které jste mně řekl. Já jsem položil jedinou otázku - proč výnosy nedáme do odstraňování externalit.
A teď otázka druhá. Podle studie, kterou dělalo Ministerstvo životního prostředí za vašeho předchůdce, vyšlo, že přínos této ekologické daně v první fázi bude 3 miliardy ročně. Ale je tady skupina lidí, jak jste řekl, kterým to musíme kompenzovat. Přímé náklady v té první fázi zhruba na jednu rodinu činí asi 1200 korun. Vyjdu-li z toho, že máme asi 2,5 milionu důchodců, a znásobím to touto částkou, tak mi vychází, že ty 3 miliardy musím dát těm lidem, abych jim to kompenzoval, protože jsou to důchodci, kteří nemají a neplatí žádné daně. Čili nula od nuly pojde. (Předsedající: Čas.) Možná že v těch dalších obdobích to může být progresivní, ale v daném okamžiku to progresivní není. (Předsedající: Čas!) A pak ještě budeme hradit těm lidem pouze přímé náklady, anebo vyjdeme z takzvaného cost of living indexu, jak se v některých případech v západních státech postupuje. Čili aby byla zachována rodinám po zavedení této daně, těm kteří neplatí žádné daně, čili důchodcům, životní úroveň.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak přece prosím, abychom ty časy respektovali. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane poslanče, výnosy ze spotřebních daní zavedených z titulu ekologické daňové reformy se nepoužívají na přímou sanaci negativních vlivů nebo odstraňování škod z výroby elektřiny, tepla, v některých zemí z dopravy, protože by nešlo o ekologickou daňovou reformu.
***