(16.10 hodin)
Poslanec Zdeněk Prosek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, díky našim mezinárodním závazkům a zcela nadstandardní, zcela mimořádné informační otevřenosti má každá, i drobná provozní porucha na Jaderné elektrárně Temelín doslova mezinárodní rozměr. Ať chceme nebo nechceme, ve Spojených státech je to raketoplán, který se stal už jakýmsi symbolem technické a technologické vyspělosti a kvalifikační úrovně a organizačních schopností techniků. U nás se takovýmto symbolem stala Jaderná elektrárna Temelín.
Ty provozní poruchy, které předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost paní Dana Drábová označila z hlediska jaderné bezpečnosti za málo závažného charakteru, jsou zapříčiněny podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, resp. podle citované Dany Drábové, nedostatečným citem pro detail provozovatelů jaderné elektrárny. Já vysoce oceňuji to, že jste se neuchýlil k eufemismům a politické korektnosti, když jste kdesi veřejně použil jiného výrazu, a to je šlendrián.
Moje otázka zní: Jaké kroky bude prosazovat stát jako majoritní vlastník vůči společnosti ČEZ jako provozovateli? Tím jsem vyrazil trumf z ruky jiné interpelaci mířené na ministra životního prostředí. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Říman se ujme odpovědi, i když teď to vypadá, že neví, co na to říci. Ale určitě si poradí. Prosím.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji za otázku, děkuji za slovo, pane předsedající.
Já tady mám asi deset stránek popisů zhruba třiceti různých poruch na atomových reaktorech v elektrárnách po celém světě, od Japonska a Koreje přes Ukrajinu, Finsko, Francii, Německo až po Spojené státy a Kanadu, ke kterým došlo v posledních asi šesti letech. Nejsou to všechny, je to jenom výběr, který má nějakou podobnost s těmi našimi problémy v posledních týdnech.
Například v roce 2002 ve Francii na jaderné elektrárně Dampierre II únik z primárního okruhu 4000 litrů. Únik byl způsoben neúplným zavřením oddělovací armatury, to znamená, je to v podstatě totéž, co se před 14 dny stalo v prvním případě na Temelíně, kde se skutečně zřejmě potvrdilo to expresivní slovo, které jsem použil a které citoval pan poslanec Prosek. Jednoduše řečeno, kohoutek, který byl kontrolován několikrát a byl označen, že je zavřen, tak byl ve skutečnosti otevřen. A že byl zavřen, byl označen proto, že kohoutek, tak jak to armatury dělají, prostě zamrzl, zatuhl a tím osaháním kohoutku příslušným pracovníkem bylo konstatováno, že zřejmě je v poloze zavřený, když se s tím nedá hýbat. To byl ten první případ.
Druhý případ z minulého týdne byl podstatně komplikovanější. Tam už se o šlendriánu dá mluvit obtížněji, protože se jednalo vlastně o řízenou situaci, kdy se po plánované odstávce reaktoru dělala tlaková zkouška v nádobě. A ta zkouška se dělá právě proto, aby se zjistilo, jestli těsnění je spolehlivé, jestli bylo dobře vyměněno, protože ono se při té zkoušce grafitové těsnění vyměňuje. A do toho není vidět, to se vytahuje z reaktoru, a došlo k tomu, že tam zůstaly části starého těsnění a ty způsobily onu netěsnost a únik asi kubíku vody.
Jak asi víte, dnes ráno bylo jednání mezi představiteli ČEZ, elektrárny se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, pana vicepremiéra Bursíka a mě, kde jsme ty záležitosti probrali a udělali jsme řekněme dva závěry nebo mezizávěry.
Jedním z nich bylo přijetí opatření, která přinesli lidé z ČEZ. Je to čtrnáct řekněme technicko-organizačních opatření. Například při výměně těsnění bude ke kontrole toho, zda skutečně veškeré staré těsnění bylo vyjmuto, používána kamera, která se spustí dovnitř do reaktoru, plus se to staré těsnění bude vážit; to znamená, že víme, kolik vážilo na začátku, tak tolik musí vážit i na konci. Což je další jakýsi podpůrný prostředek pro to, abychom měli jistotu, že podobná událost se již nebude opakovat. Takových opatření plus organizačně-personálních, ještě zdvojení kontrol bylo navrženo. To jsou opatření podle mého soudu správná a dobrá, která nicméně, koneckonců jak je vidět i tady z tohoto seznamu, nikdy nebudou znamenat, že k něčemu podobnému již nikdy nedojde, ale znamenají, že pravděpodobnost těchto událostí bude dále snižována. To je první závěr.
Druhý závěr, řekněme ten systémový, je ten, že chceme analýzu všech takových událostí, ke kterým došlo na Temelíně od zahájení provozu, zejména s důrazem na to, jak na tyto události bylo reagováno, jaká opatření byla přijata, zda byla dostatečná, zda se projevila v dalším provozu, atd. atd. To by mělo být hotovo do měsíce.
Čas se mi krátí, takže na závěr snad jen tolik, že znovu zdůrazňuji, že tyto události byly události mimo provoz jaderné elektrárny, byly události v režimu údržby, tj. neznamenaly žádné bezpečnostní riziko. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče, chcete ještě něco k tomu? Nechcete, můžeme tedy tuto interpelaci ukončit a přejít rovnou k další.
S panem poslancem Zdeňkem Boháčem jsme domluveni, že pokud tady nebude ministr Ivan Langer, tuto interpelaci opustíme, takže můžeme také pokročit dál.
Pan poslanec Břetislav Petr má v úmyslu interpelovat ministra Martina Bursíka ve věci ekologické daňové reformy. Prosím ho, aby se ujal slova.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení členové vlády. Ve své interpelaci bych chtěl interpelovat pana ministra životního prostředí v záležitosti týkající se ekologické daňové reformy.
Totiž pojem ekologická daňová reforma výrazným způsobem žongluje s pojmem energie, a to podle vlastních potřeb. Ekologičnost této reformy je založena na očekávání, že zdražením tzv. špinavých technologií vyrobených z fosilních paliv se sníží jejich spotřeba. To je jediný důvod pro to, abychom tuto reformu označovali jako ekologickou. Při využití této logiky je možno říci, že cokoliv zdražíme, tak uspoříme, ale jak vidíme například u nafty a ropných produktů, to není zásadní pravdou, poněvadž od roku 1960 nafta nebo naftové produkty zdražily šestkrát, a přece jejich spotřeba stoupla více než třikrát.
Pochopil bych, že ekologická daňová reforma by měla být využita k odstranění externalit, které vznikají při výrobě energií.
***