(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Má Petr Wolf doplňující otázku? Nemá. V tom případě je pan poslanec Pavel Hrnčíř dalším interpelujícím - ve věci snížení emisí. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane premiére, členské státy Evropské unie se na summitu v Bruselu dohodly na podle mého soukromého názoru velmi ambiciózním cíli - omezit emise skleníkových plynů do roku 2020 o jednu pětinu. Všichni dobře chápeme, že chceme žít na této planetě v kvalitním životním prostředí, bez hrozby změny klimatu či globálního oteplování. Ale rozhodnutí, které jste za Českou republiku učinil a schválil, také může mít eventuálně i odvrácenou stránku. Ve svém důsledku bude znamenat náhradu a bude znamenat o 20 % více slunce, více větru a vody. Záměr, který byl schválen, bude znamenat také, nebo znamená, že jdeme vysoko nad rámec Kjótského protokolu.
Mám tedy, pane premiére, na vás tyto otázky: Bude mít Česká republika dostatek zdrojů na investice do obnovitelné energie, aby naplnila tento smluvní závazek? Nepoškodí realizace těchto dohodnutých ekologických cílů také ekonomickou konkurenceschopnost České republiky a potažmo i konkurenceschopnost Evropské unie jako takové, když víme, že závazek je jednostranný, a neznáme reakci Spojených států amerických, Číny a dalších zemí mimo Evropskou unii?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme interpelaci. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové, já nezastírám a ani nemíním zastírat, že některé kompromisy, které musíme dělat v rámci koalice v těchto otázkách, jsou složité. Nebyly by jiné v jiné koalici, možná by byly jednodušší ve velké koalici, ale tu jsme přece nechtěli.
Takže ten mandát, se kterým já jsem jel na Evropskou radu, trochu obecněji o tom budu hovořit ve zprávě z Evropské rady, byl celkem jasný. Souhlasíme s cílem snižování emisí CO2 o 20 %, pokud bude celosvětově řešeno, tak o 30 %, s tím, že to naplnění bude zabezpečeno dvacetiprocentním zvýšením podílu, nebo dvacetiprocentním podílem obnovitelných zdrojů energetického mixu v průměru v Evropské unii a desetiprocentním povinným užíváním biopaliv.
Ten mandát, který jsem dostal, byl sice pružný, ale závazný v těch třech bodech, a já jsem ho fakticky porušil. Za prvé jsme se dohodli na indikativním cíli 20 % obnovitelných zdrojů, protože Česká republika je může plnit velmi složitě, a za druhé, na závazném cíli 10 % podílu biopaliv, a současně jsme souhlasili s aktivitou k získání jaderného fóra do Prahy, které by zahájilo diskusi v Evropě, nebo vedlo odbornou diskusi na téma příležitosti, rizika, limity atd. využívání jaderné energetiky.
Už tento kompromis při vám známém složení koalice musí naznačovat, že to byla těžká diskuse už ve vládě. Já jsem odjel do Bruselu s poměrně pružným mandátem, a ta situace se vyvíjela tak, že úsilí německého předsednictví a Angely Merkel osobně dosáhnout binding target, to znamená závazného cíle 20 % obnovitelných zdrojů, bylo tak silné, že nakonec došlo ke kompromisu. Země jako Česká republika, Maďarsko, Slovensko, ale i Francie, Slovinsko, Bulharsko a další dosáhly toho, že bude zhodnocen jejich podíl na snižování CO2, který je realizován prostřednictvím využívání jaderných technologií. Zároveň bude zhodnocena a vzata v úvahu jejich národní tradice, úroveň a potenciál využívání obnovitelných zdrojů. A zároveň samozřejmě se dosáhlo toho, že Barroso se za Komisi zavázal, že national target, národní cíle, nemohou být vynuceny, musí být odsouhlaseny tou zemí, která se k nim nakonec zaváže. To bylo více, než jsme čekali, a bylo to pro nás přijatelné. V tomto smyslu se dá samozřejmě pracovat i na podpoře obnovitelných zdrojů, ale ne už v rámci vynuceného parametru a naprosto přirozeně v rámci té legislativy, která tady buď funguje, nebo je připravována.
To si myslím, že je v dané chvíli všechno. Jen poznámka na závěr. Evropa opravdu propadla trochu fetiši změn klimatu, kde my se spíše všichni bavíme o tom, jaké nástroje využít k řešení, ale myslím si, že s takovým patosem jako v některých zemích se o tom u nás nemluví. Bylo to zajímavé, nicméně jsem rád tomu, že spíše hledáme konkrétní nástroje, jak tu situaci naplnit a řešit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Chce pan poslanec položit doplňující otázku? Nechce. V tom případě ještě může pan poslanec František Bublan vystoupit s interpelací týkající se reorganizace bezpečnostních služeb. Šestnáctá interpelace. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Bublan: Vážený pane premiére, jak jste již avizoval, můj dotaz bude na reformu bezpečnostních sborů. Budou to v podstatě dva dotazy. Ten první bude na zpravodajské služby, druhý na policii.
U zpravodajských služeb neustále slyšíme, že je potřeba udělat nějakou systémovou změnu, ale přiznám se, že jsem ještě neviděl jediný podklad, neviděl jsem jedinou úvahu nebo rozvahu, jak by se to mělo udělat. Zatím se pouze odvolávají ředitelé těchto služeb. (Předseda vlády ze svého místa namítá, že jen jeden.) Dobře, jeden ředitel, nicméně já se u toho jednoho zastavím, protože vím, že chcete mít dobré vztahy se Spojenými státy, a musím říci, že jsem nezažil lepší vztahy se Spojenými státy a větší chválu než v době, kdy byl ředitelem rozvědky pan Randák.
Já se tedy ptám, a ta otázka není z mé hlavy, slyším ji z mnoha míst, zda je pravda, že na odvolání ředitele Randáka měl především největší vliv váš spolupracovník pan Dalík. To je jedna otázka.
Druhá otázka se týká reformy policie. My jsme dostali od pana ministra Langera podklady k této reformě. Já jsem se skutečně nestačil divit, protože je to tzv. jetřebismus, co se musí udělat, jsou tam pouze nějaká hesla, tak se chci zeptat, zda jste byl s tímto materiálem seznámen a zda toto skutečně považujete za reformu Policie České republiky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže poprosím pana premiéra, aby ještě jednou odpověděl na poslední interpelaci dnešního dne. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážené paní kolegyně, páni kolegové, vážený pane předsedo, diskuse o službách je vždycky komplikovaná v tom, že je 90 % věcí, které prostě říci nesmíte. A v tom smyslu není úplně korektní mě interpelovat ve věci ÚZSI, když já řadu věcí prostě k tomu říci nemohu. To, že jsme měli prostřednictvím činnosti ÚZSI dobré vztahy se Spojenými státy americkými, a já dodám s Izraelem, to je pravda. To, že platí ta věta o privatizaci této služby a o velmi složitém zjišťování, co vlastně pro tyto státy tato služba dělá, to je pravda také. To znamená to, co jsme dlouhodobě signalizovali, a to je vyjmutí ÚZSI z ingerence Ministerstva vnitra, aby tato ofenzivní a já bych řekl slušně fungující služba dostala jiný rámec a jiný způsob řízení, na tom se snad proboha shodneme.
To, že nemáte ještě detailnější informace o reorganizaci služeb a o tom řešení exekutivním a legislativním, svědčí o tom, že to ještě není připraveno. Já bych si nedovolil přijít na diskusi do bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny s nehotovým polotovarem, který není vhodný ani k diskusi.
***