(15.40 hodin)
(pokračuje Klučka)
Umíte pronést silný a tvrdý projev, kterému tleskají ti, co vám dali důvěru, umíte okamžitě reagovat. Chtělo by se tedy říct: Nekřičte, zvyšte hlas na toho, kdo v této chvíli ohrožuje již tak chabou důvěru vaší vlády, za kterou nesete svým způsobem i osobní odpovědnost. Pane premiére, když se vám nechce razantněji řešit místopředsedu vlády, tak tedy zvyšte hlas, zaburácejte a odstupte. My vám zatleskáme. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já teď přesně nevím, jestli to byla otázka, protože kdyby to byla otázka, tak na závěr by muselo znít - odstoupíte? A já bych odpověděl - nikolivěk. Ale myslím si, že to bylo myšleno trochu jinak.
Já myslím, že v případu Jiřího Čunka už jsem toho tady dnes řekl poměrně dost. Nevím, na koho mám zvýšit hlas v této věci. Já si totiž nemyslím, že on je jediným viníkem v této věci a vzhledem k tomu, že nemohu ovlivňovat a ani nechci ovlivňovat, opakuji to, vyšetřování státního zástupce, soudce, tak nevím, na koho přesně mám zvyšovat hlas, protože ta kauza podivná je. A já jsem řekl už minule v interpelaci, že chci dát Jiřímu Čunkovi šanci. To, jak to dopadne, záleží hodně na jeho straně a já ho nemíním vůbec soudit.
Ještě jednu věc k tomu zvyšování hlasu. Možná jste to nepochopil, já jsem opravdu nahluchlý, takže pokud zvyšuji hlas někdy více, je to někdy proto, že sám sebe neslyším.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan poslanec Klučka může rozvinout interpelaci.
Poslanec Václav Klučka: Pane premiére, pokud máte problém s tím sluchem, zkuste se posadit tam na tu stranu pod ty čtyři reproduktory. Když mluvíte, to asi bude velmi složité, protože my, co tam sedíme, tak my ten problém budeme mít za chvilku taky, protože přestaneme slyšet. Možná je to problém techniky.
Ale přesto já si ještě jednou dovolím položit tu otázku: Jste opravdu připraven k té nulové toleranci náznaku korupce u pana místopředsedy vlády?
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Odpovídám ano, se všemi výhradami, které jsem uvedl předtím díky medializaci té kauzy.
A k tomu zvuku, třeba je to takový by product toho mého vystoupení, abyste ohluchli.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším je pan poslanec Pavel Ploc, pak to bude Petr Wolf. Nyní prosím Pavla Ploce.
Poslanec Pavel Ploc: Vážený pane premiére, dovolte, abych zde citoval vaše slova před loňskými parlamentními volbami: Pokud budeme lidem před volbami otevřeně říkat, co máme v plánu, nikdy ve volbách nevyhrajeme. Mirek Topolánek, předseda ODS, Lidové noviny 15. 4. 2006. Způsob, jakým vaše strana vyhrála volby, a později způsob, jak vláda získala důvěru Sněmovny, už nechci komentovat.
Vaše vláda a žádná z parlamentních politických stran neobdržela od voličů ani ten nejmenší mandát k tomu, aby rozhodla o umístění vojenské radarové základny USA na našem území. Můj dotaz na vás je tedy následující: Kde berete takovou jistotu, která v mnoha případech hraničí s arogancí a přehlížením vůle a přání voličů, a jakým právem chcete rozhodnout o vojenské radarové základně USA na našem území bez možnosti uspořádat referendum? Proč si nevážíte voličů a nevedete s nimi smysluplnou diskusi, proč se obáváte uspořádat referendum? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Otázka na referendum. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Pavel Ploc, slušný člověk, olympionik… Tento typ dotazu… O. K.
Takže k té první věci. Opakuji to, co tady opakuji často. Vytržená půlvěta z Lidových novin ani nenaznačuje část toho, co jsem tehdy řekl. Já jsem přece tu větu takhle nikdy neřekl a ani říci nemohl. To je za prvé, když už jste citoval, prostřednictvím předsedajícího.
Ta druhá věc. Myslím, že ta diskuse tady dnes proběhla. Vláda nic nerozhodla, vláda nic rozhodnout ani nemůže, proboha! To je výsostné rozhodnutí českého Parlamentu, které musí ratifikovat v případě prezidentské smlouvy prezident republiky. Proč proboha opakujete pořád dokola stejný nesmysl? Vláda Mirka Topolánka stejně jako vláda Jiřího Paroubka nebo vláda Stanislava Grosse nebo vláda Vladimíra Špidly vyjednává ve věci pořád stejné, to, jestli je možné technicky, politicky atd., bezpečnostně, jestli je vhodné, jestli prostě je možné tu základnu na českém území umístit. Jestliže dojde k rozhodnutí, že to možné je, je to její povinnost takto rozhodnout, ale teprve český Parlament má ten mandát, aby rozhodoval o tom, jestli tomu tak bude, nebo nebude. Jestli tomu ještě pořád někdo nerozumí, tak já k tomu napíši takovou kuchařku, co může rozhodovat Parlament, co může rozhodovat vláda. Vláda ve věci umístění cizí jednotky na českém území rozhodnout nesmí a ani tak rozhodovat nebude. Takže já dost dobře nevím, co na to mám stále dokola odpovídat. Ale ubezpečuji vás, že jakmile budeme mít první informace, jakmile budeme mít první pozici vyjednávací, tak ji budeme konzultovat na těch výborech, které jsou k tomu určené, protože to budou samozřejmě komunikovat lidé, kteří se tím zabývají. Jakmile půjde o rozhodování parlamentní, které může být za tři čtvrtě roku, za rok, v dostatečném předstihu dostanete veškeré podklady pro to, abyste rozhodli kvalifikovaně. Víc k tomu neumím. Až budete moci rozhodovat, rozhodnete. To právo vám nikdo neupře. Referendum, pokud rozhodnete, že se má konat, bude se konat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Pavla Ploce, aby se vyjádřil.
Poslanec Pavel Ploc: Děkuji. Pane premiére, já vás považuji také za slušného člověka, i když někdy vaše chování tomu moc nenasvědčuje, ale chápu to, je to lidské někdy.
Já jsem se vlastně nedozvěděl a omlouvám se, že vlastně ta otázka byla položena, jako už se to tady probíralo dnes dopoledne, protože jsem čekal, že trošku z vás dostanu víc, ale vidím, že ty odpovědi jsou trošku vyhýbavé, a vlastně nic nového jsem se od vás nedozvěděl, takže škoda. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžete, pane premiére, komentovat.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já nechci být standardně protivný, nicméně na otázku, proč vláda rozhodla o umístění radaru na českém území, je jediná odpověď. Nerozhodla.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Končím interpelaci. Dalším interpelujícím je pan poslanec Petr Wolf a pak to bude Pavel Hrnčíř. Takže prosím Petra Wolfa.
Poslanec Petr Wolf: Vážený pane premiére, vaše předešlá vláda zrušila zmocněnce vlády a regionální kanceláře, jejichž cílem bylo pomáhat postiženým regionům. Jako důvod byla uváděna nesystémovost a především zbytečně vysoké náklady na provoz. Politický důvod, jak jsme slyšeli, to nebyl. Jaká je však realita ve vašem záměru šetřit peníze daňových poplatníků. Lidé, tedy zaměstnanci, byli formálně převedeni pod jiný odbor, mají nulové pravomoci, nemají pracovní náplň. Jinými slovy, nedělají nic. Náklady tedy zůstaly v podstatě stejné. Tedy financujete něco, co nepracuje.
První otázka: Připadá vám to tedy systémové? Druhá otázka: Považujete to za šetření peněz daňových poplatníků? Za třetí: Takto pomáháte postiženým regionům? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Já začínám být přesvědčen o užitečnosti interpelací, protože to je věc, kterou nevím. A musím říci, že mě povede k tomu, že tu věc prošetřím. To je odpověď na tu třetí otázku, jestli to pokládám za hospodárné. Nikoliv.
To, proč byli zrušeni zmocněnci. Vy musíte prostřednictvím předsedajícího dobře vědět, že já tu situaci speciálně v našem regionu nebo v mém bývalém znám velmi dobře. Činnost pana Zamarského a potom i vaše bez těch kompetencí, které by si případně takový vládní zmocněnec zasloužil, byla víceméně formální. A to není chyba vás osobně ani pana profesora Zamarského v té konkrétní době, to je problém statutu toho zmocněnce. Kraje fungují dnes sedmým rokem, jestli se nepletu, dnes jsou to podle mne usazené standardní instituce, které nepotřebují být suplovány vládním zmocněncem ani v komplikovaných regionech, jako je Moravskoslezský kraj, případně Ústecký a některé další. Jihomoravský konkrétně. Domnívám se, že standardizace té podpory, standardizace komunikace je těmi kraji dnes zabezpečována. O kvalitě nechci mluvit, ale myslím si, že to určitě už dnes ten kraj musí zvládat. To je odpověď možná na první otázku.
A to, že ti lidé byli formálně převedeni někam jinam, to je věc, která mě teď hned momentálně naštvala, a to si zjistím. Děkuji.
***