(15.10 hodin)
Poslanec Miroslav Váňa: Pane premiére, ach, jak bych vám rád věřil. Ale vy si protiřečíte. Kupříkladu Ministerstvo průmyslu a obchodu - byl vyhnán pan náměstek Petříček. Nezávislý odborník. Na jiné místo přišel náměstek Hüner, vybaven stranickou legitimací. Jak těžce vám mohu věřit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžete pomoci panu poslanci Váňovi, pane premiére?
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Můžete klidně tleskat, ale Tomáš Hüner není členem ODS. Jestli je, tak by to pro mě bylo překvapení. Já to nevím, myslím si, že není. Opravdu je? Tak to asi nebyla jediná kvalifikace. Já to nevím.
Václav Petříček. Fakticky řídil toto ministerstvo po dobu zhruba posledních patnácti let. Je to jeden z největších odborníků na rekonstrukci státní správy a nejrůznější systémy u nás, venku. Musím říci, že jeho odchod není motivován tím, že by nesplňoval parametry státního tajemníka - když to řeknu v uvozovkách, protože jej ještě nemáme. Ministr Říman měl jinou koncepci, s Václavem Petříčkem se dohodl. Platí věta - a teď budu trochu žertovat, i když se to zde neslyší moc dobře: Když jsem se já sám připravoval na post ministra průmyslu a obchodu a mluvil s Václavem Petříčkem, říkal jsem mu: Pane náměstku, všichni mi říkají, pokud budu chtít, aby to ministerstvo fungovalo, mám si vás nechat. Pokud ho budu chtít řídit, mám vás vyhodit. Já si vás nechám. - To jsou moje slova zhruba před pěti či šesti lety.
Václav Petříček je ve věku, kdy se Martin Říman rozhodl na toto místo posadit mladšího, perspektivního člověka. A Václav Petříček se neztratí. Já vás ubezpečuji, že sám osobně chci jeho služeb využít právě při rekonstrukci ministerstev, právě při definování nového obsahu některých ministerských agend.
Vás nepřekvapuje, že např. v Rakousku mají méně ministerstev? Mají jich tak málo, že se jim tam vejde i ministerstvo pro ženy. A mají ministerstvo práce a sociálních věcí společné s ministerstvem průmyslu a obchodu neboli hospodářství. Vás nepřekvapuje, že v Rakousku mají ministerstvo životního prostředí, zemědělství a vodního hospodářství?
To jsou všechno diskuse, které nás teprve čekají. Já se ho v žádném případě - tím myslím pana Petříčka - nezbavuji. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Antonína Seďu, který má interpelaci, která se týká prodeje Budvaru. Prosím, pane poslanče, můžete začít.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, přestože vaše vláda neslibovala ve vládním prohlášení privatizaci národního podniku Budvar, vaši ministři v poslední době zcela obrátili. Cituji ze sdělovacích prostředků: Nevidím žádný důvod, proč by stát pivovar neměl prodat. Mluvit o rodinném stříbru už ztratilo smysl, řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Budvar samozřejmě nemusí být státní. S řádně připravenou privatizací nemáme žádný problém, tvrdí místopředseda vaší vlády Martin Bursík.
Vážený pane premiére, z jakého důvodu vaše vláda uvažuje o prodeji národního podniku Budvar? A pokud uvažuje, jaký výnos očekáváte z privatizace národního podniku Budvar České Budějovice?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, Budvar. Máte slovo, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Chtěl bych poděkovat panu poslanci Seďovi za tuto otázku, protože to je první konkrétní otázka, na kterou se dá předložit zcela konkrétní odpověď. Dovolte, abych na ni v krátkosti odpověděl.
Budějovický Budvar je národní podnik. Už to je velmi nestandardní záležitost. Usnesením vlády z 9. ledna 2002 číslo 6 byl Budějovický Budvar, národní podnik, vyjmut z privatizace. A ty důvody byly celkem jasné a logické. Spočívaly ve známkoprávních sporech s konkurentem Anheuser-Busch, company, jedním z největších světových pivovarů. Cílem snah Anheuser-Busch v minulosti bylo a stále je dosažení bezkonkurenčního exkluzivního postavení ochranné známky Bud a Budweiser pro své výrobky na celém světě. Proto zůstává Budvar národním podnikem, proto žádná vláda nekoketovala s myšlenkou ho privatizovat, protože tím ohrožovala nebo mohla ohrožovat právě ty známkoprávní spory s Anheuser-Busch.
V privatizaci národního podniku Budějovický Budvar, a úmyslně říkám to Budweiser Budvar, Budějovický Budvar, sehrají nebo mohou sehrát hlavní klíčovou roli dva aspekty. Ten první už jsem vzpomenul. To jsou rizika spojená s převodem průmyslových práv na nově vzniklý subjekt. Ten druhý jsou rizika vyplývající z příbuzenského vztahu ochranných známek Budweiser Budvar a Anheuser-Busch.
Abych z toho udělal nějaký závěr, protože k tomu směřovala i otázka pana poslance Sedi: Otázka privatizace spojená s podnikem Budějovický Budvar není v tuto chvíli aktuální. Kdyby pan Seďa si udělal opravdu důkladný monitoring tisku, minimálně ode mne tuto větu musel zaznamenat. Za druhé, může být aktuální během mandátu této vlády. Tím říkám, že je možné, že se k té otázce vrátíme. Do té doby - a to je za třetí - se musí podstatně vyřešit případná právní forma firmy, známkoprávní spory v případě ohrožení těchto sporů v případě přechodu na jinou právní formu. Ukazuje se, že ten přechod je možný. A v tomto smyslu probíhají právní rešerše, právní studie.
Privatizace podniku Budvar není ani tak závažná pro rozpočet České republiky, ale mimo jiné pro to, aby firma měla kapitál, aby se mohla rozrůstat, protože ona i dnes je zisková. Posoudit, jestli je zisková dost, jestli využívá potenciálů vyhraných známkoprávních sporů s Anheuser-Busch, to není tak jednoduché. Stát zde není od toho, aby řídil pivovary. Stát vlastní Budějovický Budvar jenom proto, že chtěl ochránit právě onu známku unikátní, která s touto firmou souvisí.
Mimochodem, Evropská unie dnes tyto známky uděluje podle místa původu a v tomto smyslu pokračují i další úvahy, které jsou natolik předčasné, že s nimi nebudu ctěnou Sněmovnu ani kolegu Seďu v této chvíli otravovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě prosím pana poslance Seďu.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za vaši odpověď. Trošku jste mě uklidnil, že opravdu nechcete privatizovat národní podnik Budvar, České Budějovice. Nicméně mě zarazila vaše informace, že se chystá nějaká nová právní forma. Je zvykem vlastně u ODS, ať už se to týká firem či nemocnic, že se změní právní forma, potom se tedy bude privatizovat. Můžete k tomu něco říci?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. Můžete, pane premiére?
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já jsem měl pocit, že to říkám zcela jasně. Otázka privatizace v tomto funkčním období nebo některém dalším přece vyloučena být nemůže. Stát nemá řídit pivovary. Pokud bude vyřešena ochrana unikátní známky, tak privatizaci fakticky nic nebrání.
Instrument národního podniku je natolik nešťastný, že změna na jinou právní formu musela zajímat každou vládu. Každá vláda narazila na nejistotu pokračování průmyslové ochrany té známky, a proto od tohoto úmyslu odstoupila. Pokud se ta situace změní, a já neříkám, že se změnila, tak přechod na jinou právní formu je podle mne daleko lepší. Tak jako se bavíme o změně státního podniku Letiště Praha na akciovou společnost, jako se bavíme, jakým způsobem postupovat v rámci připravované směrnice o telekomunikacích v případě České pošty. Myslím si, že to jsou legitimní diskuse. Já vás ubezpečuji, že o nich budete informováni.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Zaorálek ve věci ovlivňování orgánů činných v trestním řízení. Pane poslanče, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegové, pane premiére, vy jste tady řekl při odpovědi na druhou interpelaci pana poslance Davida Ratha, že neznáte žádný případ, že by vaše vláda ovlivňovala orgány činné v trestním řízení. Já takový případ znám a dokonce vám to poměrně snadno dokáži, protože vám zde předám články z novin o tom, jak pan Tlustý píše dopisy ve věci narovnání s Nomurou policii, píše dopisy státnímu zastupitelství, píše dopisy také soudu. Máte tam i text dopisů, které byly zveřejněny, 14. a 15. prosince minulého roku jsme si je mohli přečíst všichni. Je to jasný doklad ovlivňování orgánů činných v trestním řízení.
Dovolte, abych řekl jen základní fakta. Společnost Nomura vstoupila ještě za premiéra Tošovského do Investiční a Poštovní banky. Ukázalo se, že ne proto, aby pozvedla IPB, ale proto, aby se v podstatě dostala k hodnotným aktivům, za ně nezaplatila, vytěžila IPB, vytunelovala, zneužila informace v obchodním styku, jak se říká v zahraničí - svlékání aktiv a obchodování na sebe. Za to je dnes stíhána policií. A vaše vláda za tyto dobré a bohulibé skutky se rozhodla, že bude ještě odměněna údajně sedmi miliardami.
***