(15.10 hodin)
(pokračuje Papež)
Dnes dostává český zemědělec 70 % dotací z toho, co jeho kolega v Německu. O tuto výhodu bychom také mohli přijít a připravit české zemědělce. Já jsem si vědom mezinárodních závazků na jedné straně. Na druhé straně cítím jistý dluh vůči české zemědělské veřejnosti a české společnosti vůbec.
Znovu opakuji: Projde-li zákon do dalšího čtení, budu prosazovat zachování předkupního práva českým zemědělcům na nákup státní zemědělské půdy podle zákona č. 95/1999 Sb. A budu zároveň navrhovat, tak jak jsem to již tady zmínil, jako jednu z možností odložení účinnosti zákona. I z tohoto důvodu navrhuji, aby byl zákon přikázán také zemědělskému výboru.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Slova se ujme pan poslanec Michal Hašek. Připraví se pan poslanec Václav Grüner.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, vážení hosté, dovolte, abych se také já vyjádřil k tomuto návrhu sněmovního tisku. A hned v úvodu musím říci, že mám pochopení pro to, že ministr zemědělství vystupoval s určitou lítostí. Protože v době, kdy vláda schvalovala předložení tohoto sněmovního tisku, se zvedla obrovská vlna odporu v celé české zemědělské veřejnosti a nejrůznější profesní a zájmové svazy a organizace, které pracují v oblasti zemědělství a agrárního sektoru, vyjádřily, některé poměrně hlasitě, svůj zásadní nesouhlas s tímto záměrem vlády, kterým se dnes začínáme zabývat v prvním čtení.
Problém této novelizace není problémem odborným, ale jak už naznačil i pan ministr financí ve svém úvodním slově, je to především problém politický. Z věcného a technického hlediska není novelizace devizového zákona sama o sobě zajímavá. Jejím účelem je však prolomit určitým způsobem výjimku vyjednanou vládou České republiky při vstupu do Evropské unie, a to neumožnit nabývat zemědělskou půdu do roku 2011 cizozemcům.
Jaké jsou praktické důvody pro zachování současného stavu? Žádná země Evropské unie nemá úplně volný přístup k nákupu zemědělské půdy cizozemci. Pokud to nemá explicitně zakotveno v zákonech, pak má praktická administrativně-technická omezení v jiných právních a podzákonných normách, které nabývání zemědělské půdy ztěžují nebo vylučují. Koneckonců odkazuji vaši pozornost i na příslušnou studii Parlamentního institutu, která byla v této věci zpracována.
Půda je zvláštním prostředkem, zvláštním výrobním prostředkem. Je velmi složitě obnovitelný. Samozřejmě vlastnictví půdy je citlivou politickou otázkou, protože historická existence státu je bezprostředně spjata s vlastnictvím půdy, respektive určitého území. Je ovšem faktem, že tato otázka má postupně v integrující se Evropě stále menší váhu.
Schválením této novelizace budou čeští zemědělci a podnikatelé vystaveni nerovné soutěži s vyšší kapitálovou silou zahraničních podnikatelů, a to za situace, kdy v České republice v důsledku dosud nerozvinutého trhu s půdou je cena půdy podstatně nižší než v zemích Evropské unie. Českým podnikatelům je třeba dát prostor k nabývání zemědělské půdy, a to především státní, za zvýhodněných podmínek proto, aby byl alespoň částečně vyrovnán jejich historicky vzniklý hendikep. Většina z nich pracuje na pronajaté půdě. Jedná se zhruba o 90 % podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství. Platí, že jinak je v zemích Evropské unie tento poměr výrazně ve prospěch půdy, kterou zemědělské subjekty přímo vlastní.
Dalším, byť podstatně méně závažným důvodem je skutečnost, že získání půdy pro zemědělské hospodaření v České republice umožňuje do ní přenést některé podnikatelské aktivity, které se ve starých zemích Evropské unie dostávají pod ekonomický nebo environmentální tlak, například zmíním přesunování výkrmu žírných prasat z Holandska a Dánska.
Není pravdou, že v České republice nemohou zahraniční podnikatelské entity nabývat půdu. Pokud založí společnost podle českého obchodního práva s českými jednateli, tak mohou nabývat buď odkupem od fyzických nebo právnických osob, a v minulosti řešily tuto záležitost také přes restituční nároky. Je veřejným tajemstvím, že mnoho českých podnikatelských subjektů nabývá takto zemědělskou půdu v atraktivních lokalitách za cizí peníze, a tak jak o tom hovořil ministr financí, v budoucnosti takto získanou půdu převede investorům buď přímo po uplynutí přechodné výjimky, nebo prodejem celé společnosti, na kterou je zemědělská půda vázána.
Dalším podpůrným argumentem pro zachování současného stavu, tedy pro nepřijetí navrhované novely, je to, byť už je to pouze argument podpůrný, že zemědělci z nových států Evropské unie mají podstatně horší podmínky než zemědělci ze starých zemí. Mám na mysli především úroveň dotací. Konkrétně v České republice 70 % úrovně dotací, kde ještě větší část z nich pochází z národního rozpočtu, zatímco staré země Evropské dotace mají dotace ve stoprocentní výši plně hrazeny z rozpočtu Evropské unie.
Dovolte mi shrnutí závěrem, dámy a pánové. Máme znovu potrestat české zemědělce za to, že museli v plné míře nést transformační náklady našeho zemědělství v 90. letech? Díky tomu jsou samozřejmě mnohem méně kapitálově vybaveni a skutečně, pokud otevřeme, a to zcela, trh se zemědělskou půdou pro cizí subjekty, dostaneme naše zemědělské podnikatele do nerovného postavení. Z těchto důvodů mi dovolte, abych avizoval, že navrhnu jménem poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvém čtení.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Bohužel, pane poslanče, omlouvám se vám. S přednostním právem se hlásí pan ministr zemědělství Petr Gandalovič, kterému udílím slovo. Pan poslanec Grüner je připraven.
Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno, já chci velmi krátce využít této možnosti vystoupit a opravit některá tvrzení jak pana zpravodaje, tak pana předsedy Haška.
My neuvádíme, jak řekl pan zpravodaj, ten stav do souladu se společnou zemědělskou politikou. Společná zemědělská politika je, jak všichni víme, systém, na základě něhož naši zemědělci dostávají dotace. Samozřejmě platí to, co zde bylo řečeno, že v současné době mají právo na 70 % dotací z těch 100 %, které mají jejich kolegové v původní patnáctce. Nicméně vlastnictví půdy a přístup k půdě příslušníky jiných států není předmětem společné zemědělské politiky. To je potřeba jasně odlišit a při tom všem, jak se na společnou zemědělskou politiku díváme kriticky, tak toto není problém, který zde řešíme.
Stejně tak chci opravit pana poslance Haška. Vláda zde nenavrhuje prolomení přechodného období, které má trvat do roku 2011. Ještě jednou opakuji: vláda zde nenavrhuje prolomení přechodného období. Přechodné období z hlediska přístupu cizích státních příslušníků k zemědělské půdě za účelem hospodaření nikdy nebylo, a to je potřeba zde v této Sněmovně zcela jasně říci, že toto přechodné období se snažil Parlament svojí novelou devizového zákona v roce 2004 poupravit, a my zde jsme nuceni bohužel, jak já znovu opakuji, tento stav uvést do souladu s těmi přístupovými dokumenty.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já děkuji. Ještě poprosím pana poslance Grünera, aby setrval na svém místě, neb se taktéž s přednostním právem o slovo přihlásil ministr financí pan Miroslav Kalousek. Pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Protože to řekl už pan ministr zemědělství, chvíli jsem zaváhal, jestli to nemám stáhnout, ale myslím si, že čím více se to bude opakovat, tím lépe, protože lež je opakována v minulých dnech a týdnech tolikrát, že je potřeba mnohokrát opakovat, že je to lež.
Já prosím znovu ocituji to, co řekl pan poslanec Hašek: Cílem této novely je prolomit výjimku vyjednanou vládou České republiky. Prolomit, zaznělo prolomit.
Já si dovolím říci, že tato věta je prostě lež. To není pravda! Česká vláda, a já teď ani nekritizuji, ani nechválím českou vládu za podmínky, které vyjednala, nebyl jsem členem vlády, ale jsem dalek toho, abych ji kritizoval, koneckonců si myslím, že si všichni pamatují, kdo vyjednával, kdo nesl odpovědnost a kdo sem přinesl vyjednané podmínky, ale česká vláda nikdy nevyjednala podmínky, které jsou v tomto devizovém zákoně.
Podmínky pro přechodné období, které - opakuji - nechceme zkracovat, jsou v přímém rozporu s těmito ustanoveními, která byly dodatečně vložena do devizového zákona a dodatečně český Parlament českou legislativu postavil proti primárnímu právu Evropské unie a proti závazku, který jsme podepsali a který jsme stvrdili referendem.
***