(18.00 hodin)
(pokračuje Kochan)
Přitom se respektuje skutečnost, že některé zvláštní právní předpisy tuto povinnost už vymezují.
Druhý pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů:
1. V nadpisu vládního návrhu zákona za slovy "ve znění pozdějších předpisů" doplnit slova "a zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 483/2006 Sb."
2. Pod slova "Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky" vložit nadpis, který zní "Část první. Změna zákona o péči o zdraví lidu".
3. Za novelizační bod 1 vložit novelizační bod 2, který zní: "2. § 12a se zrušuje." Dosavadní novelizační body 2 až 8 označit jako novelizační body 3 až 9.
4. Za nově označenou část první vládního návrhu zákona vložit část druhou, která zní: Část druhá, článek 2. Změna zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů. V zákoně č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 483/2006 Sb., se část šestá zrušuje.
5. Nadpis článku 2 nahradit nadpisem, který zní: Část třetí.
Odůvodnění k bodům 1, 2 a 4. Tato legislativně technická úprava se do vládního návrhu zákona vkládá v návaznosti na pozměňovací návrh uvedený v bodě číslo 3.
Odůvodnění k bodu 3. Ustanovení bylo do zákona vloženo novelou zákona č. 20/66 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, která byla součástí zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů. Pokud jde o veřejné zdravotnické zařízení, ustanovení je po věcné i legislativní stránce duplicitní s úpravou vymezení zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 483/2006 Sb. Pro nestátní zdravotnická zařízení je plně postačující úprava vymezená v zákoně č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
To je všechno, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím paní poslankyni Kateřinu Jacques, která je zatím poslední s písemnou přihláškou do podrobné rozpravy.
Poslankyně Kateřina Jacques: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám okomentovala pozměňovací návrh, který jste dostali do svých lavic a jehož znění tudíž předčítat nebudu.
Můj pozměňovací návrh souvisí se závažným problémem nedobrovolných sterilizací, jejichž oběťmi jsou desítky žen, z velké části příslušnice romských komunit. To, že v České republice problém sexuálních sterilizací prováděných buď s nepřijatelnou motivací, anebo protiprávně existuje, potvrdil ve své zprávě z roku 2005 veřejný ochránce práv, který se této problematice věnoval na základě podání žen, které se na něj obrátily se stížností, že byly sterilizovány bez svého souhlasu či na základě vynuceného souhlasu nebo manipulace. Ochránce shledal v těchto případech řadu závažných a méně závažných pochybení a odchylek od podmínek, jež stanoví pro přípustnost provedení sexuální sterilizace právní řád České republiky. Svým šetřením dále dospěl k závěru, že ve všech zkoumaných případech jsou nedostatky v právní kvalitě souhlasu sterilizovaných osob a protiprávnost sterilizačních zákroků spočívá v tom, že nebyl dán souhlas, který by byl prostý omylu a plně svobodný v souladu s občanským zákoníkem. Ve zprávě ombudsmana je dále obsažen také historický exkurs a další souvislosti zkoumané problematiky včetně doporučení, jak zabránit dalším případům nedobrovolných sterilizací, a možné nápravy z hlediska právního.
Problematice nedobrovolných sterilizací se v roce 2006 věnoval také výbor OSN pro odstranění diskriminace žen, který doporučil vládě České republiky, aby urychleně provedla opatření doporučená ve zprávě veřejného ochránce práv a bezodkladně v této věci učinila také legislativní změny.
Ustanovení § 27 tohoto zákona ve znění pozdějších předpisů upravuje provádění tzv. jiných výkonů. Jde o závažné zákroky, jejichž důsledky jsou pro pacienta nezvratné, a mezi tyto zákroky patří i provedení sterilizace, které současný zákon o péči o zdraví lidu upravuje nedostatečně. Ustanovení § 27 pouze stanoví, že sterilizace se smí provést jen se souhlasem nebo na vlastní žádost osoby, u níž má být sterilizace provedena, a to za podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví. Provádění sterilizací není uspokojivě řešeno ani v nové vyhlášce č. 358/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, která stanoví obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace a nabude účinnosti 1. dubna 2007. Vyhláška o zdravotnické dokumentaci informovaný souhlas pacienta upravuje pouze velmi obecně a ve vztahu k provádění tak závažných zákroků, kterými nepochybně sterilizace jsou, také nedostatečně.
Pozměňovací návrh, který jsem vám rozdala do lavic, vychází z doporučení veřejného ochránce práv, dále z usnesení Rady vlády pro záležitosti romských komunit jako poradního orgánu vlády České republiky ze dne 19. února 2007 a rovněž směřuje k podrobnější právní úpravě v souladu s doporučením Rady vlády pro lidská práva. V neposlední řadě reaguje na doporučení výboru OSN monitorující dodržování mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána. Můj pozměňovací návrh navrhuje zapracovat provádění sterilizací do novely zákona v rozsahu a ve znění, jak bylo připraveno Ministerstvem zdravotnictví do původního návrhu zákona o zdravotní péči.
Dovolte mi, abych ještě reagovala na vystoupení pana poslance Ratha, který navrhoval vrácení tohoto materiálu k dopracování výboru s poukazem na právě mnou předložený pozměňovací návrh a v debatě mi zdůvodnil, že nemá dostatek informací pro to, aby se mohl kompetentně k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjádřit, a tudíž nemůže hlasovat pro ten materiál jako celek.
Já bych si dovolila v této souvislosti nad rámec úvodního vystoupení, které jsem si připravila, připomenout, že veřejný ochránce práv komunikoval při svém šetření s Ministerstvem zdravotnictví, nejprve na podzim 2005 s paní ministryní Součkovou a poté s vámi, pane poslanče Rathe, coby ministrem zdravotnictví. Paní ministryně Součková ustavila na základě žádosti veřejného ochránce práv o vypracování stanovisek a odpovědí na jí položené otázky tzv. poradní sbor ministryně, poté to byl poradní sbor váš, pane ministře. Tento poradní sbor zpracoval doporučení, která měla vyústit v metodický pokyn, který by právě problematiku provádění sterilizací upravoval.
Dovolte mi, abych z vlastní zkušenosti coby jedné ze členek tohoto poradního sboru konstatovala, že jeho práce byla zcela nedostatečná, že zde převládal medicínský výklad rigidního způsobu komentování indikací, kdy a za jakých podmínek mají být sterilizace prováděny, a zcela potlačoval veškeré aspekty, které se věnovaly oblasti ochrany lidských práv a práv pacienta. Práce poradního sboru byla zcela nedostatečná, zápisy z jednání sboru nebyly prováděny v souladu se statutem a jednacím řádem tohoto sboru a také jeho výstupy byly zcela nekvalitní.
***