(15.20 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Tedy jak k obsahu berlínské deklarace, tak k otázce budoucnosti ústavního procesu, nebo řekněme toho procesu, který by měl vyřešit instituce a procesy Evropské unie. Tento tzv. focal point má být zmocněn mluvit jejich jménem a může být doprovázen dalším pomocníkem. Tolik z tohoto dopisu.
Pravomoci těch lidí jsou nula. Český stát opravdu reprezentuje prezident republiky, předseda vlády, ministr zahraničí, fakticky předsedové obou komor Parlamentu. Tito lidé mají za úkol - a tak proběhl i první focal point minulého týdne, nebo tohoto týdne - připravit berlínskou deklaraci v první fázi, připravit ji tak, aby 27 států Evropské unie s ní souhlasilo, fakticky stanovit metodický postup prací a diskusí nad případným novým dokumentem, který by zakládal novou ústavu, nebo novou řekl bych institucionální podobu Evropské unie.
Takže jestliže Jan Zahradil říká, že není oprávněn k tomu, cokoli říci, tak řekl přesně to, co si přeji já, a to, co si přeje Angela Merkelová. V této fázi nemají právo vyjednávat o věcné podobě berlínské deklarace a věcné podobě, nebo o našem postoji k ústavní smlouvě.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se pana poslance Zgarby. Vidím, že využije ještě času doplnit svou otázku. Prosím.
Poslanec Petr Zgarba: V minulosti, předpokládám, že i v budoucnu, pane premiére, bývávalo zvykem a je to také podle ústavy, že na vrcholné jednání o tak závažném dokumentu jezdívají premiéři České republiky, nikoliv prezident.
A ještě zpět k tomu pořadu. Jan Zahradil, jak jste konstatoval, nesdělil vůbec nic. Sdělil, že veškeré informace jsou tajné. Nabízí se nejenom mně, ale i občanům České republiky, otázka: Jan Zahradil zastupuje sebe, zastupuje vás coby občana České republiky, nebo vás coby premiéra, českou vládu, europarlament? Nevím, koho zastupuje.
Pak by mě zajímaly, a ta diskuse tu situaci navodila, i poslední mediální výstupy. Vy jako premiér máte jiný názor na evropskou ústavu než vaše vláda? Vaši ministři mají také jiné názory na evropskou ústavu a na budoucí dokument?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, pane premiére, prosím, ujměte se slova.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já myslím, že se hluboce mýlíte v tom, kdo zastupuje Českou republiku v zahraničí. Naše ústava předpokládá, že je to jak předseda vlády, tak prezident republiky. My po dohodě s Václavem Klausem jsme se rozhodli, že obě evropské rady, jednu v březnu, jednu v červnu, absolvuji já, tu víceméně deklaratorní, slavnostní, k berlínské deklaraci, absolvuje prezident republiky. I v minulosti bývalo zvykem, že se prezident republiky takových záležitostí účastnil, a nevidím v tom žádný problém. Bylo to i za vašich vlád. Tolik k první otázce.
K té druhé. Já si myslím, že každý může mít nějaký soukromý názor na institucionální reformy Evropské unie. To, s jakým názorem půjdeme na jednání Evropské rady v červnu, na to máme přece jenom ještě trošku času. Tu pozici my vyjednáváme v rámci vlády. Znovu opakuji, že s tím vládním dokumentem, schváleným, přijdeme do Poslanecké sněmovny a Senátu. Nevidím v tom žádný problém, a ty rozdíly jsou podstatně menší, než tušíte. Kdybych vám přečetl nebo řekl svůj názor na evropskou ústavu se všemi věcnými detaily, musel byste konstatovat, pokud byste nechtěl poškozovat české občany, že mám pravdu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme pokročit dále. Já bych poprosil paní poslankyni Vlastu Bohdalovou, která si vylosovala své místo právě nyní. Bude interpelovat ve věci gesta premiéra. Prosím.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážený pane premiére, vážení kolegové. Vážený pane premiére, velmi děkuji za to, že jste překonal svou indispozici a zůstal tady s námi.
Minulý pátek se právě v tomto sále odehrál incident, neb jste použil jisté gesto, které nás všechny pohoršilo, a promiňte, mě především pohoršilo jako ženu, protože sedím přímo proti vám, a dost mi vadilo. Ale skousla jsem vaši nicneříkající odpověď, vysvětlení, omluvu, a myslela jsem si, že celá záležitost pro mě končí. Leč co se stalo? Na sobotu jsem byla pozvána do rakouského Linze na besedu k Českému stolu. Kdo neví, co to je - je to stůl, kde se účastní besed, jednání s politiky, osobnosti z kulturního života, lidé, kteří v Rakousku žijí, v Rakousku se narodili, a hlavně se zajímají o Českou republiku. A této besedě předchází tisková konference. Říkala jsem si - v sobotu odpoledne tisková konference, tam nikdo nepřijde. No, bylo tam asi sedm novinářů včetně rakouských televizí. Čekala jsem, že se mě budou ptát na Temelín, na protiraketovou základnu, a ejhle! První otázka, která na mě padla z rakouských médií, byla, co říkám na gesto, které premiér použil ve Sněmovně. Byla jsem trošku nesvá, protože jsem se snažila vysvětlit, že se nám pan premiér jistým způsobem omluvil. Ale pak jsem o tom přemýšlela a říkala jsem si - hm, to tedy bylo určeno panu Kalouskovi, jak vysvětlil pan premiér, ale říkala jsem si - ba ne, za tím asi něco bude, proto se mě na to tady v Rakousku ptají. A proto se já vás ptám, pane premiére, zda v této chvíli mi dokážete odpovědět jako chlap: Skutečně to gesto bylo určeno panu kolegovi Kalouskovi?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, pane premiére, račte odpovědět.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já jsem rád, že mě v této věci interpeluje zrovna paní poslankyně Bohdalová. Mohla by to udělat dokonce i paní poslankyně Orgoníková. Jejich nonverbální komunikace, jejich vykřikování z lavice, které já tady mohu sledovat, a v minulém funkčním období ještě daleko lépe mí kolegové, protože paní poslankyně seděla v této lavici (ukazuje), je daleko horší. Možná si vzpomenete, když tady vystupovala při hlasování o důvěře vlády paní ministryně Kopicová.
Vy si, paní poslankyně, prostřednictvím předsedajícího, nevzpomínáte na vaši nonverbální komunikaci? Na to, co jste ukazovala, jak pohoršeně jste nad každou větou vykřikovala? Tato Sněmovna se chová příšerně. Já jsem dopoledne před tím incidentem, jak vy říkáte, předkládal bod, a nebylo slyšet mého vlastního slova. Ve Sněmovně je bordel. Jednotliví poslanci vykřikují z lavice. Vy mě budete tady školit z morálky a z etiky? (Protesty ze sálu, poslanci buší do lavic, předsedající se snaží řečníka přerušit.)
Toto znamená pro (předseda vlády předvádí gesta), toto znamená proti, toto znamená zdržíme se, toto je skautský pozdrav (smích v sále) a to, co jsem ukázal, znamená "Kalousku, jsi jednička!". (Smích a hluk v sále.)
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá, samozřejmě, já dám paní poslankyni slovo. Přesto bych dával na zvážení i během interpelací, do čeho se tady hodláme až dostat v té debatě. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Já se teď obrátím ke svým kolegům. Oni mě nepoučili, že nemohu nonverbálně komunikovat v poslaneckých lavicích (směje se), když jsem zvolená poslankyně (pro smích nemůže skoro mluvit, přítomní se smějí také), prosím vás, příště to udělejte. Kvůli mé nonverbální komunikaci jistě pana premiéra neoslovoval nikdo na tiskové konferenci tak jako mě v rakouském Linci, a proto bych chtěla skončit aforismem: Podle několika opic se nedá hodnotit úroveň celé zoologické zahrady. (Směje se a ostatní se smějí také a tleskají.)
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Tak aspoň že je tu někdy legrace, že?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Takže podle pořadí, které jsme si vylosovali, je nyní na řadě pan poslanec Bohuslav Sobotka, který bude interpelovat premiéra ve věci plnění vládního programu. Takže prosím, soustřeďme se na další téma. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane premiére, tohle už je bohužel o něco menší legrace. Vaše programové prohlášení vlády je plné velkých slibů, co vláda všechno udělá v daňové oblasti. Bohužel zatím kolem toho panuje velký zmatek, nikdo neví konkrétně, co vláda chce udělat v daňových otázkách. Dokázala to i veřejná hádka vašeho bývalého ministra financí pana Tlustého a současného ministra financí pana Kalouska před zraky televizních diváků v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce.
***