(15.10 hodin)
(pokračuje K. Černý)
Poslední usnesení vlády Jiřího Paroubka zajišťuje práci v dole Rožná do konce roku 2008. Vzhledem ke zbývající surovinové základně na ložisku Rožná, možnosti výroby uranového koncentrátu a vývoje cen je schopno Diamo, státní podnik, z této lokality zajistit výrobu uranu a udržet většinu zaměstnanců i v dalších letech.
Vážený pane premiére, z veřejných zdrojů je známé, že o koupi uranového dolu Rožná má zájem australská firma, společnost Uran, a údajně také společnost ČEZ. Jaký je současný postoj vlády v souvislosti se státní energetickou koncepcí k uranovému dolu Rožná?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme. Prosím, pane premiére, zkuste odpovědět - pět minut.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji panu poslanci Černému za ten dotaz. Ideální by byla písemná interpelace. Já se pokusím v té ústní zvládnout to, co k tomu mám připraveno.
Já nezpochybňuji ani rozhodnutí vlády Václava Klause, protože to bylo hodně o rentabilitě, o ceně, ani rozhodnutí Miloše Zemana a jeho vlády.
Ta nabídka společnosti Uran Limited přišla 2. října 2006. Na ministra průmyslu a obchodu se obrátila firma Timex Zdice, která zastupuje tuto australskou společnost, s žádostí o posouzení možnosti na převzetí a investování do uranového dolu Rožná, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka společnosti Diamo, státní podnik. Současně projevila zájem o data k posouzení možnosti zpracování hald na Příbramsku. Příloha této informace obsahuje podrobné záměry na zhodnocení ložiska, získání, provoz, údaje atd. V současné době těžbu uranu zabezpečuje státní podnik Diamo vzhledem k navýšené ceně uranu výhradně ze svých zdrojů bez nároku na státní rozpočet.
Na základě usnesení vlády z roku 2005 č. 1316 bylo rozhodnuto o pokračování těžby a úpravy uranu na ložisku Rožná do konce roku 2008. Do 30. 6. letošního roku bude předložena vládě České republiky informace, zda je reálné pokračovat v těžbě uranu i po roce 2008. S ohledem na příznivé geologické podmínky, odhad reálně vytěžitelných zásob a stávající podmínky báňsko-technické existuje reálná možnost ekonomického pokračování těžby do roku 2010 po dotěžení zásob na 23. patře. Samozřejmě za předpokladu souhlasu vlády v polovině tohoto roku na základě informací, které vláda dostane. Další pokračování těžby na 24. a 25. patře by se předpokládalo další geologické prozkoumání, předpokládané náklady jsou asi 500 milionů korun, a zejména prohloubení vertikálních otvírání důlních děl. Náklady by se pohybovaly rovněž na úrovni asi 500 milionů korun. Rovněž nesmírně náročná by byla rekonstrukce úpravny a řešení odkaliště a další technické problémy.
K hypotetické majetkové transakci řeknu tolik. Majetek by musel být přeřazen do privatizace na základě materiálu do vlády, předkladatelem by muselo být Ministerstvo financí ve spolupráci s průmyslem a obchodem. Na základě souhlasu vlády s privatizací by se zpracoval návrh způsobu privatizace, tedy buď privatizační projekt, nebo vyhlášení veřejného výběrového řízení. Většinou se ustavuje meziresortní komise pro hodnocení plnění podmínek atd. Výběrové řízení by případně vyhlásilo Ministerstvo financí. Vyhodnotily by se nabídky a standardním způsobem by vláda rozhodla o rozhodnutí o převodu majetku státu na vítěze výběrového řízení. Případným jednáním o transformaci majetku by však musel předcházet souhlas příslušných orgánů Evropské komise.
V současnosti australská firma Uran Limited po prostudování dokumentace poskytnuté státním podnikem Diamo předloží do 20. února letošního roku konkrétní nabídku na doprozkoumání hlubších partií pod 24. patrem s tím, že tato bude posouzena a využita jako jedna z variant pro případné další využívání ložiska a rozhodnutí vlády v této záležitosti.
Takže závěrem. Vláda, pokud to bude ekonomicky přijatelné, rozhodne zřejmě o prodloužení těžby, za b) o případné privatizaci v žádném případě ještě rozhodnuto není, a dokonce ještě ani nepřišla taková žádost z Ministerstva financí. To je všechno, co k tomu mohu říci, víc jsem se nenaučil. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Černého.
Poslanec Karel Černý: Děkuji. Pane premiére, pokud dojde k prodeji dolu Rožná, bude vaše vláda požadovat záruky, že dojde k zachování pracovních míst?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já myslím, že daleko důležitější rozhodnutí bude o pokračování těžby, protože pokud se rozhodne z ekonomických důvodů o nepokračování těžby, tak tam nebudou pracovat kromě likvidace, která trvá nějakou dobu, žádní lidé. Toto rozhodnutí je klíčové a zatím je předpoklad, že se prodlouží těžba, což si myslím, že je důležité i pro zaměstnance v tomto závodě.
V případě privatizace to vidím jako možný jeden požadavek, ale ukázal bych na privatizaci Nové Huti Mittalem, že v požadavku vlády a Fondu národního majetku bylo, že se nebudou snižovat stavy zaměstnanců v Nové Huti, a ty se snížily poměrně radikálním způsobem. Je to v současné době mimo jiné předmětem šetření plnění této smlouvy ze strany Mittalu. Já to neumím dopředu říci, záleží to na tom, v jakém rozsahu by těžba pokračovala, jakými technickými prostředky, ale klíčové rozhodnutí je o pokračování těžby a tady já vyjadřuji jistou naději.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ukončuji tuto interpelaci. Tou další je interpelace pana poslance Petra Zgarby ve věci ústavy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Zgarba: Děkuji za slovo. Pane předsedo, kolegyně a kolegové, vážený pane premiére, ve středu v brzkých ranních hodinách proběhl diskusní pořad na České televizi ČT1, kde vystupoval váš europoslanec Jan Zahradil. Byl uveden jako zmocněnec pro přípravu euroústavy. Mně není jasné a myslím si, že většině občanů České republiky, kteří sledovali tento pořad, kdo nás vlastně zastupuje vůči Evropské unii při přípravných pracích na euroústavě. Máme ministra zahraničí, máme ministra pro evropské záležitosti. Zjistil jsem, že máme zmocněnce. Kdo pracuje na euroústavě a z jakého titulu nás zastupuje? V této chvíli vše.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Úplně na okraj k té otázce. Včera v 15 hodin měla proběhnout na úrovni koaličních partnerů diskuse k tomuto tématu. Já myslím, že diskuse o státní maturitě ji významně překryla. My jsme včera neměli ten potřebný čas, abychom se bavili o některých aspektech, o kterých vy hovoříte, abychom případně mohli předložit Poslanecké sněmovně vládní pozici, abychom případně mohli o čem diskutovat.
K tomu, co říkáte vy, vám přece jenom musím říci trochu detailněji o tom, s čím vlastně německé předsednictví počítá, čeho chce dosáhnout a proč zvolilo tato důvěrná jednání s těmi focal points, kteří reprezentují jednotlivé premiéry, hlavy států.
Evropská rada pověřila v červnu 2006 německé předsednictví předložit v 1. polovině roku 2007 Evropské radě zprávu založenou na rozsáhlých konzultacích s členskými státy. Měla by obsahovat zhodnocení stavu jednání ohledně ústavní smlouvy a hledat možnosti budoucího vývoje. Výsledek by měl sloužit jako základ pro další rozhodnutí Evropské rady o tom, jak pokračovat v reformním procesu. Plno kondicionálů, plno nejistot, žádný jasný cíl.
Dále Evropská rada požádala, aby 25. 3. 2007 bylo přijato určité politické prohlášení na nejvyšší úrovni při příležitosti 50. výročí podpisu Římských smluv, tzv. berlínská deklarace, která by měla stanovit evropské hodnoty a cíle a potvrdit společný závazek jejich plnění. Připomínám, že na tuto Evropskou radu pojede a bude reprezentovat Českou republiku prezident republiky Václav Klaus. Německá premiérka Angela Merkelová mě vyzvala v dopise 2. 1. tohoto roku, aby hlavy států a šéfové vlád jmenovali blízké poradce k důvěrným informacím, k důvěrným konzultacím, a požádala je, aby jmenovali na úrovni poradce osobu, jíž důvěřují, která by se účastnila obou paralelních ústavních procesů.
***