(15.00 hodin)
(pokračuje Topolánek)
V rámci této informace je vždy shrnuta pozice Evropské komise a Evropského parlamentu, respektive stanovisko vlády k těmto pozicím v rámci stanoviska České republiky. Tak jsme například schválili právě toto pondělí stanovisko vlády k tzv. energetickému balíčku po velké diskusi a nakonec stanovisko vlády je konsensuální.
V případě nelegislativních aktů, což je případ i vámi vzpomínaných přeletů letadel s agenty atd., jak jste to jmenovala, se vláda nevyjadřuje. Tím říkám, že v této chvíli nemám pozici vlády k těmto přeletům. A je to spíše za a) buď má neznalost a já se na to připravím. Kdybych věděl přesně, k čemu ta otázka bude směřovat, tak jsem vám jistě přesně odpověděl, protože nepochybně příslušný útvar tu pozici má. Takže já si to připravím pro příště anebo písemně. Paní poslankyni Konečné na to odpovím, ale těžko mohu vědět, když dopředu nevím, čeho se bude otázka týkat, na co konkrétně reagovat. Takže já to nevím a říkám to zcela upřímně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zeptám se paní poslankyně Konečné, jestli se takto spokojí.
Poslankyně Kateřina Konečná: Já vám, pane premiére, děkuji. Těším se na tu odpověď a těším se, že si tu zprávu prostudujete, protože je opravdu velmi závazná pro Českou republiku. Tam členské státy budou muset přijmout opatření, kterých se týká, a budete to muset s největší pravděpodobností udělat právě vy jako vláda České republiky.
Nicméně si myslím, že nemáte úplně pravdu s tím, že když něco schválí vláda, tak je o tom všeobecně něco známo. Já si myslím, že obecně problematika Evropské unie je, a to i vaší vládou, protože nevládnete teprve čtrnáct dnů, ale vy sám jste premiérem několik měsíců, velmi podceňována. Myslím si, že by bylo férové, abychom i tady, jak na výboru pro evropské záležitosti, tak na půdě této Sněmovny, některé dokumenty daleko více řešili. Protože například nová směrnice o alkoholu nebo směrnice o pracovní době, která zatím není jakkoliv legislativně upravena v českém právním řádu, budou věci, které budeme muset aktuálně řešit společně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já s tím naprosto souhlasím. Před mým odjezdem na Evropskou radu bylo společné zasedání výboru zahraničního a výboru pro evropské záležitosti, kde jsem se snažil českou pozici předložit.
Je pravdou, že v uplynulých letech bylo největší slabinou české vlády, a teď to neberu jako kritiku, ale spíše nezkušenost, vytváření pozice k jednotlivým dokumentům, protože na nižší úřednické úrovni byla kolikrát činěna taková rozhodnutí, která už příslušný ministr, nedej bože vetem na úrovni předsedy vlády, nemohla vláda změnit. Proto my jsme mimo jiné zřídili funkci vicepremiéra pro evropské záležitosti, který by měl koordinovat českou pozici i v takových detailech, jako je zahájení řešení nějakého problému typu alkohol a podobně. A já s vámi naprosto souhlasím. Naší ambicí je nebýt překvapeni při ministriádě postojem České republiky, o kterém ministr vůbec neví. To se bohužel často stávalo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže končíme tuto interpelace. Další interpelace je Václava Klučky. Václav Klučka bude interpelovat premiéra ve věci Ústavy České republiky a umístění vojenského zařízení. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére české vlády s důvěrou, v minulých dnech jste se snažil mnohokrát s přesvědčením sobě vlastním hovořit o možnostech umístění radaru Spojených států amerických na území České republiky. V rozhovoru pro deník Právo uveřejněném v sobotu 3. února jste na otázku redaktora Alexandra Kramera týkající se možnosti referenda občanů mimo jiné odpověděl - cituji: My pouze říkáme, že (by?) to - má se na mysli referendum - byl velice nestandardní postup, protože naše ústava jasně říká, že o umístění cizích zařízení a vojsk na českém území stejně jako o umístění našich vojsk na cizím území rozhoduje Parlament prostou většinou v obou komorách. Konec citátu.
Pane premiére, možná jste nečetl Kubiceho zprávu, ale předpokládám, že českou ústavu ano. V kterém článku ústavy se skutečně hovoří o souhlasu Parlamentu s umístěním cizích vojenských zařízení na území České republiky? V ústavě, kterou jsem četl já, jsem prostě takový článek nenašel. Zkuste, prosím, mou nedůvěru k vašim slovům napravit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má premiér Mirek Topolánek. Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Učiním tak velmi rád. Děkuji za dotaz. Přece jenom, kdybych chtěl zarámovat tu otázku, samozřejmě, že v té věci je referendum možné, protože tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů mohou podle jednacích řádů a ústavy rozhodnout o konání referenda ve věcech, u kterých si myslí, že je referendum potřeba.
Nicméně k otázce ústavnosti vojenských zařízení, respektive základen jiných států na území České republiky je třeba v zásadě uvést, že Česká republika ve svém právním řádu má zákon č. 310/1999 Sb. ze dne 18. listopadu 1999 o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, který ozbrojenými silami jiných států rozumí vojenský a civilní personál s vojenským materiálem. Záleží na suverénním rozhodnutí České republiky, a to rozhodnutí nás bude čekat někdy začátkem příštího roku, za kterou rozhoduje Parlament České republiky, jakým vojenským materiálem budou případná vojska cizího státu vybavena. Náš právní řád definuje podle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, vojenský materiál jako vojenskou výstroj, vojenskou výzbroj, vojenskou techniku a určená technická zařízení, která jsou užívána k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil, a nerozlišuje podle jejich movitého nebo nemovitého charakteru.
Vzhledem k tomu, a dostávám se k té ústavě, že podle článku 43 odst. 3 Ústavy České republiky Parlament vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, je ve výlučné pravomoci Parlamentu nejen rozhodnutí o počtu vojáků cizích ozbrojených sil, délce jejich pobytu, ale také o jejich vybavení ve smyslu toho předešlého.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Klučku. Vidím, že má zájem, aby ještě doplnil svou interpelaci.
Poslanec Václav Klučka: Vážený pane premiére, vy jste opravdu v těch novinách řekl, a já to znovu ocituji, že ústava jasně říká. Ta ústava to prostě jasně neříká. Ty zákonné normy, které jste citoval, už skutečně mluví o možnostech, jak tuto věc řešit.
Pokud jde o tu nedůvěru k vám, řeknu, že jste ji nenapravil. Ale možná jste ani nechtěl.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane premiére, můžete ještě využít své dvě minuty.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Já to tedy zjednoduším. Opravdu o tom nakonec musí rozhodnout Parlament. A i v článku 39 ústavy se hovoří o tom, co je potřeba k přijetí takového usnesení s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Ústava to jasně předpokládá, a v takovém případě to hlasování je opravdu prostou většinou.
Nevím, co bych k tomu měl víc dodat, jak vás uklidnit. Ale opravdu o tom bude muset nakonec rozhodnout tato Sněmovna a český Senát.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Končím tuto interpelaci. Další má pan poslanec Karel Černý. Bude interpelovat premiéra ve věci uranového dolu Rožná. Říkám to tak správně? Prosím, máte slovo, pana poslanče.
Poslanec Karel Černý: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, v roce 1997 rozhodla vláda Václava Klause ukončit těžbu v uranovém dole Rožná na Bystřicku v okrese Žďár nad Sázavou a nejpozději od 1. ledna 2002 zahájit jeho likvidaci. Uskutečnění tohoto sociálně necitlivého rozhodnutí by podle tehdejších údajů úřadů práce znamenalo nezaměstnanost pohybující se v regionu Bystřice nad Pernštejnem kolem 22 %. V roce 2000 vláda Miloše Zemana rozhodla o posunutí termínu zahájení likvidace dolu Rožná a v těchto krocích pokračovaly i další vlády vedené sociální demokracií.
***