(10.00 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. A nyní už může vystoupit paní poslankyně Šojdrová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se velmi stručně vyjádřila k návrhu zákona, kterým se mění podmínky pro výkon funkce ředitele. Já chápu, že již včera jsme vyčerpali vaši trpělivost projednáváním zákona o nových maturitách. Doufám, že ta dnešní rozprava vás úplně neznechutí a že jí budete věnovat pozornost, protože si myslím, že funkce ředitele je funkcí klíčovou pro kvalitu škol. Myslím, že o tu nám všem jde.
Dnes je tedy před námi návrh zákona, kterým se mění podmínky pro výkon funkce ředitele, a to tak, že předkladatelé navrhují, aby ředitel byl odvolatelný v podstatě bez udání důvodu. Dnes je ředitel odvolatelný mimo nesplnění formálních předpokladů, pouze pokud neplní povinnosti dané zákonem. Ano, můžete říci, že v tomto smyslu má určité výjimečné postavení. Je potřeba ale vědět, jaké jsou tyto podmínky dané zákonem, tyto povinnosti dané zákonem. V mnoha ustanoveních jsou zcela konkrétní, ale v mnoha ustanoveních jsou to podmínky a povinnosti naprosto přesně vymezené.
Když dovolíte, já bych citovala: "Ředitel odpovídá za to, že škola poskytuje vzdělávání v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy." To jsou velmi obsáhlé dokumenty a povinnost ředitele, že odpovídá za to, že vše ve škole probíhá v souladu a přesně podle vzdělávacích programů, je velmi široká povinnost ředitele. Dále odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb, to znamená odpovídá za to, že každý učitel se vzdělává, že každý učitel v dané hodině dělá přesně to, co dělat má. Já se domnívám, že to jsou velmi široké povinnosti, na základě kterých každý zřizovatel může zvažovat, zda chce či nechce ředitele odvolat, zda jeho ředitel plní tyto povinnosti přesně podle zákona.
Domnívám se, že právě v těchto ukazatelích je přesně to, k čemu se odvolává právě vládní stanovisko. Cituji vládní stanovisko: "Zřizovatel by měl mít možnost ředitele odvolat, pokud nesplňuje předpoklady, na základě kterých byl vybrán v konkursním řízení." Každý ředitel je vybírán v konkursním řízení k tomu, aby plnil povinnosti dané zákonem. Já musím vládě velmi poděkovat za její stanovisko k tomuto návrhu zákona. Děkuji za to, že uznává důležitost funkce ředitele školy. Vláda dává také legislativní návod, jak lépe tuto situaci řešit. Mně se tento přístup vlády k návrhu zákona velmi líbí, myslím si, že to skutečně je úkolem Ministerstva školství a vlády, aby se postavením ředitele školy zabývaly a našly optimální řešení.
Vím o tom, že jsou ředitelé, kteří sice plní povinnosti, ale škola se nerozvíjí, nezapojuje se do inovačních programů, rodiče se ohlížejí po jiné okolní škole. Co pak v tomto případě má zřizovatel dělat? Skutečně pro tyto případy, pokud se zřizovatel nechce následně s ředitelem soudit, je dobré mít určité řešení.
O tomto řešení už nějakou dobu diskutuji se zástupci krajů, obcí i se samotnými řediteli. Z těchto diskusí mi vyplývá určitá možnost. Ředitel by měl mít povinnost předkládat radě školy a také radě zřizovatele hodnocení plnění koncepce školy, na základě kterého by měl mít zřizovatel možnost vyhlásit konkurs. Toto hodnocení by mělo mít určitý časový interval. Domnívám se, že pro každého ředitele, a to nejen ředitele školy, je nutné mít zpětnou vazbu od zřizovatele, od rodičů. Tato zpětná vazba je samozřejmě průběžná, ale měla by být i soustředěná a měla by porovnat to, jak jsou plněny cíle školního vzdělávacího programu dané školy a jak se daří naplňovat záměr ředitele, se kterým byl do funkce jmenován. V podstatě se to shoduje se stanoviskem vlády.
Upozorňuji, že nevolám po návratu povinných formálních rekonkursů z doby školských úřadů. Jde mi o povinnost periodického hodnocení, nebo chcete-li, skládání účtů ředitele, na základě kterého by zřizovatel mohl - tedy jde o možnost, ne o formální povinnost - vypsat konkurs. Návrh, který tady dnes před sebou máme, je této představě velmi vzdálen. Proto ho nepodporuji.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Paní poslankyně Zelenková stáhla svoji přihlášku. Nyní vystoupí paní ministryně Kuchtová. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dana Kuchtová Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vláda na své schůzi 17. ledna projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004, tzv. školský zákon, a vyjádřila k novele, o které dnes jednáme, toto stanovisko:
"Vzhledem k důležité společenské funkci, která náleží školské právnické osobě, vláda považuje za nezbytné zachovat stav, kdy výsledky konkursního řízení jsou podkladem pro obsazení pracovního místa ředitele školské právnické osoby, popř. ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu." Nepřipouštíme tak zcela volné úvahy zřizovatele o obsazení takového pracovního místa. V důvodové zprávě k návrhu zákona je sice uvedeno, že zřizovatelé budou moci použít jakoukoli vhodnou formu výběrového zřízení, avšak právní úprava, tak jak je navržena, umožňuje obsadit předmětné pracovní místo i bez výběrového řízení. S tím vláda v podstatě nesouhlasila.
Na druhé straně vláda nemá námitky proti návrhu na změnu dosavadních striktních podmínek pro fakultativní odvolání z pracovního místa ředitele školské právnické osoby a dalších, doporučuje však k nim zapracovat i následné zjištění, že ředitel, popř. vedoucí nesplňuje při výkonu funkce předpoklady, které byly součástí podmínek konkursního řízení, na základě jehož výsledků byl jmenován na toto pracovní místo.
Pokud k tomu mohu ještě dodat své stanovisko, já se samozřejmě ztotožňuji s tím, co jsem tady představila jako stanovisko vlády. Domnívám se, že konkurs, tedy výběrové řízení, je jedním z důležitých takových antiklientelistických opatření a nebylo by správné toto konkursní řízení rušit, ačkoliv je zřejmé, že není pro zřizovatele závazné. Přesto se domnívám, že je lépe, že konkursní řízení zůstane zachováno a že bude podkladem pro obsazení pracovního místa.
Co se týče druhé části, zde bohužel nemohu souhlasit se svou předřečnicí. Domnívám se, že stávající úprava zákona neumožňuje v podstatě kromě některých formálních možností odvolání ředitele a kromě závažného porušení právních povinností řešit situaci ve škole, ve které ředitel nebo celá škola pod jeho vedením nefunguje. Znám takové případy a domnívám se, že i případ takové školy buď jednotlivě, nebo více případů takových škol, ve kterých nepanuje dobrá pracovní atmosféra, ve kterých se např. učitelé obávají ředitele, protože prostě není možnost nějaké obrany, není v podstatě možnost jeho odvolání, tak že taková atmosféra by v určitých školách mohla bránit tomu našemu hlavnímu cíli, tedy prosazení reformy školství. Domnívám se ale, stejně jako paní Šojdrová a možná další předřečnice a předřečníci, že by mohlo nastat v některých případech i zneužití námi navrhované změny zákona.
***