(16.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jiří Paroubek. Máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já možná budu hovořit ne v těch odborných kategoriích, jak je tady hovořeno i řečníky, kteří hovoří za sociální demokracii. Já bych chtěl reagovat na vystoupení paní ministryně, protože si myslím, že přístup, který Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a také musím říci řečníci za ODS, nevím, jestli celá ODS, volili, je prostě oportunní a populistický. Myslím si, že já dovedu pochopit, jestli se tady jedná o 88 tisíc potenciálních voličů v roce 2008 - ale proboha!, my nemůžeme přece u takovýchto věcí, a já nejsem žádný odborník v této oblasti, uvažovat oportunně a pragmaticky, i když určitě ti, kterých se to týká, to znamená ti mladí lidé, by byli rádi, kdyby podmínky maturity byly zmírněny.
Ale já si myslím, že tady jde o nějaké jiné, o politické hledisko, státnické hledisko. A to hledisko by mělo jít k tomu, jaká je úroveň vzdělání, jaká je kvalita vzdělání mladých lidí. Já si myslím, že tady nemůžeme uvažovat v nějakém stranickém zájmu nebo v populistických kategoriích. Čili to je to základní stanovisko, které možná ve všech našich odborných stanoviscích, se kterými přicházeli řečníci za sociální demokracii, tady nebylo patrné.
Takže jde jednoznačně o kvalitu vzdělávání. Proto budeme zastávat stanovisko, které zastáváme. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní má slovo zpravodajka paní poslankyně Mertinová, připraví se pan poslanec Petr Pleva.
Poslankyně Marcela Mertinová: Vážená paní předsedající, vážený zbytku vlády, dámy a pánové, já jen velice stručně.
Za prvé se chci omluvit za můj trochu rozsáhlý příspěvek, ale přiznám se, že je to tak napůl moje neznalost nebo moje premiéra, ale také to bylo trochu záměrně, protože jsem chtěla udělat takový kompilát celého problému, všeho, co s tím souvisí.
Zdá se mi, že my ženy za sociální demokracii jsme sice nebraly tuto věc až zas tak politicky, ale bylo to především proto, že školství - sice paní ministryně v Učitelských novinách píše, že státní maturita je politikum, ale já si to nemyslím. Já si myslím, že všichni v sobě máme tu odpovědnost, kterou už máme vypěstovanou z dob, kdy jsme do škol chodili. Možná že jsme měli to štěstí, že jsme měli ty správné, kompetentní, milé, vlídné učitele, kteří nás nejen vzdělávali, ale i vychovávali.
Chtěla bych říci, že je velice důležité, abychom se vyhnuli především tomu, čemu by se dalo říci generální zkouška této maturity nanečisto, protože bychom mohli školám připravit tu velmi prekérní situaci, že by třeba v tom roce, kdy bychom to zrealizovali, jela stará maturita, jak ji všichni známe, tradiční, a k tomu ještě maturita další, která by byla skutečně jenom jakýmsi tréninkem před konečným startem.
Mrzí mě, že - a znovu se obracím na paní ministryni prostřednictvím paní předsedající - jsem si musela přečíst v týdeníku Školství - cituji: Také ředitel CERMAT Martin Chval by přivítal, kdyby byla maturita odložena tak, abychom jsme v příštím roce mohli provést její generální zkoušku. - Vážená paní ministryně, toto pan ředitel skutečně neřekl. Prosím, nevkládejme mu to do úst. Já jsem s ním všechny věci, které jsem zde prezentovala, všechny souvislosti, konzultovala velmi podrobně. A toto skutečně není správné tvrzení. Není pro tuto generální zkoušku ani CERMAT, nejsme pro tuto zkoušku ani my.
Kolegyně Bohdalová už jednoznačně zde formulovala návrh, který předkládá klub sociální demokracie, a já to zopakuji: Navrhujeme tento návrh zákona v prvním čtení zcela zamítnout. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Než udělím slovo řádně přihlášenému panu poslanci Petru Plevovi, jen se ujistím, že paní poslankyně Zelenková se hlásí do řádné rozpravy, nikoli s faktickou poznámkou. Děkuji.
Omlouvám se, pane poslanče Plevo. Máte slovo. Připraví se pan poslanec Bičík.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, my tady velmi diskutujeme o tom, jak budeme dělat maturitu, ale málo diskutujeme a bohužel málo jsme diskutovali i při přijímání školského zákona na téma, proč budeme dělat maturitu.
Pan kolega Paroubek zde vyslovil obavu z populismu a z toho, že možná někomu přijde vhod, když náročná maturitní zkouška bude odložena. Myslím si, že jádro věci je v pravém opaku tohoto tvrzení.
Vezměme si složitost našeho středoškolského systému. Na jedné straně gymnázia, průmyslovky, na druhé straně někde toho pomyslného konce se potom nacházejí učňovské obory s maturitou. Při jednotné státní maturitě můžeme samozřejmě nastavit složitost a obtížnost maturity tak, aby vyhovovala elitním gymnáziím. Pak ovšem do značné míry s velkou pravděpodobností velká část studentů nesloží tuto maturitní zkoušku, což samozřejmě nechceme, a proto je záměr nastavit základní státní maturitní zkoušku tak, aby bylo možno vykonat úspěšně tuto zkoušku i na tom v podstatě nejjednodušším vzdělávání. K čemu potom má sloužit takováto maturitní zkouška například pro studenty gymnázia?
Já jsem pamětník a pamatuji tady dobu, kdy jsme začali mluvit o státní maturitě, o potřebě takovéto maturitní zkoušky. My jsme o ní začali mluvit ve chvíli, kdy jsme přijímali vysokoškolský zákon. Debata se vedla právě v souvislosti s přijímacím řízením na vysoké školy. A tehdy vyvstal požadavek, kdy jsme chtěli po vysokých školách, aby zjednodušily přijímací řízení, aby více hleděly na výsledky ze střední školy. Vysoké školy zcela racionálně argumentovaly, že úroveň vzdělávání na jednotlivých středních školách je různá. Když si vezmeme třeba ona zmiňovaná gymnázia, jednička na jednom gymnáziu může být např. trojkou na jiném gymnáziu. Proto vyvstal požadavek jednotné maturitní zkoušky.
Jestliže ovšem úroveň nastavíme na tu nejnižší hranici, to znamená že nepočítáme např. s vícestupňovou zkouškou, a vysoké školy by potom mohly říci, že podmínkou přijetí bez zkoušek nebo v nějakém zkráceném přijímacím řízení je vykonání maturitní zkoušky určitého typu, pak samozřejmě se nikdy nedostaneme k tomu, aby maturitní zkouška sloužila k tomu, k čemu byla původně zamýšlena. Takto tedy my vytváříme maturitní zkoušku, která je pro nás pouze jakousi čárkou, protože je to úplné střední vzdělání, ať už všeobecné nebo odborné. Na uplatnění těchto studentů se novou maturitou vůbec nic nezmění. Platové tabulky, podle kterých jsou zařazováni ve státní správě, jsou úplně stejné, ať bude nová, nebo stará maturita.
Já si myslím, že jsou to dost důležité věci, o kterých je třeba diskutovat. Nyní nežádám vaši absolutní podporu pro tento zákon ve třetím čtení, protože skutečně musí proběhnout velká diskuse, myslím, že i diskuse o smyslu maturitní zkoušky, protože to není diskuse banální. Ale na to potřebujeme čas, a proto prosím o propuštění do dalšího čtení.
***