(10.50 hodin)
(pokračuje Talmanová)

Dalším bodem, kterým se budeme na dnešním našem jednání zabývat, je bod číslo

 

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 128/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil. Pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně odůvodnil předloženou drobnou novelu trestního řádu, respektive zákona o trestním řízení soudním.

Chci říci, že tato novela je iniciována nutností inkorporovat do českého právního řádu předpisy komunitárního práva. V tomto případě chci zdůraznit, že po inkorporaci směrnice, o které zde jednáme, 2000/876, pocítí naši občané přímý pozitivní dopad, a to v té oblasti, že bude výrazně zefektivněna výměna informací mezi rejstříky trestů států Evropské unie. Ostatně to je též onen obsahový bonus, který tato novela přináší - změna ve výměně informací jednotlivých rejstříků trestů v rámci států Evropské unie, a tím toto povede též k zrychlení soudního řízení.

Dámy a pánové, je nutné říci, že v tuto chvíli je výměna informací v rejstříku trestů mezi státy Evropské unie upravena mezinárodní smlouvou, která pochází z roku 1959. Tomuto datu téměř padesát let staré právní normy též odpovídá způsob výměny informací. Ten způsob výměny je dnes už překonaný, je velmi těžkopádný, zdlouhavý a má výrazný vliv na délku soudního řízení. V zásadě probíhá tak, že v přípravném řízení poskytuje do zahraničí, do jiného státu Evropské unie, informace z rejstříku trestů Nejvyšší státní zastupitelství. V případě samotného soudního řízení pak tyto informace pro jiný členský stát poskytuje Ministerstvo spravedlnosti. To znamená, v zásadě jedná se o správní agendu, která samozřejmě trvá nepoměrně déle než to, co přináší námi navrhovaná úprava.

My navrhujeme, a stejně tak to ukládá onen pramen komunitárního práva, aby každý stát měl určen jeden centrální orgán, který bude komunikovat s jinými centrálními orgány příslušného členského státu. To znamená, do budoucna bude existovat v České republice jeden centrální orgán, půjde v tomto případě o Rejstřík trestů, a pouze tato instituce Rejstřík trestů bude komunikovat s obdobnými institucemi v rámci Evropské unie. Odpadne tak komunikace skrze Nejvyšší státní zastupitelství, odpadne tak složitá a časově náročná komunikace skrze Ministerstvo spravedlnosti.

Dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych vás poprosil o podporu této drobné novely trestního řádu, která, jak jsem řekl, bude mít jednoznačně pozitivní vliv na délku soudního řízení trestního, a to právě skrze to, že výměna informací z rejstříku trestů, která je často nutná jako důkazní informace v rámci trestního řízení, se bude uskutečňovat v rámci Evropské unie nepoměrně efektivněji a nepoměrně rychleji.

Na závěr mi dovolte, dámy a pánové, abych ještě řekl, že Ministerstvo spravedlnosti věnuje instituci Rejstříku trestů mimořádnou pozornost. Do toho zapadá tato novela. A v rámci této své pozornosti rozjíždí též projekt, který umožní, aby ve větších krajských městech byly výpisy z rejstříku trestů přímo vydávány občanům. Tento projekt se již realizoval v Brně, v nejbližší době se bude realizovat v Ostravě a v Plzni a v zásadě do tohoto balíku změn na úseku výměny informací z rejstříku trestů zapadá i tato novela.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Eva Dundáčková.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám, paní předsedající. Já se určitě shodnu s panem ministrem v tom, že je to novela, která má a jistě by chtěla, a to na základě mezinárodních úmluv a rozhodnutí Evropské komise, zrychlit výměnu informací v oblasti pravomocně odsouzených osob. Osobně si v tuto chvíli nejsem jistá, zda k tomu skutečně dojde, a pokusím se vám vysvětlit jak. Přesto samozřejmě i já se přikloním k tomu, abychom o této novele diskutovali, abychom ji propustili do druhého čtení a případnou diskusi ponechali na výbory.

Současná situace je taková, že do evidence rejstříku trestů se zaznamenávají údaje o odsouzení cizineckým soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud. Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že do evidence rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Pokud tedy Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky. To znamená, primárně jde to rozhodování mimo Rejstřík trestů a Rejstřík trestů je pouze evidenčním místem, které pak provede tedy záznam o odsouzení českého občana v zahraničí.

Změna, kterou předpokládá tento zákon, je zásadní změna vůbec v postavení Rejstříku trestů, protože nadále má podle nově navrhovaného § 16d přijímat informace o pravomocných odsouzeních občanů České republiky právě Rejstřík trestů, přičemž ale předchozí režim podle § 4 odst. 2, tj. režim, který jsem vám přečetla, zůstává zachován. To znamená, Rejstřík trestů přijímá informace ze zahraničí, bude zapotřebí vytvořit nějakou agendu, pracovníky, kteří budou tyto informace zpracovávat poté, co je obdrží, a pak je pošlou standardně Ministerstvu spravedlnosti a bude zřejmě pokračovat ten postup, který byl doposud. To já si nejsem jistá, zda je zrychlení, ale určitě se na to můžeme zeptat a můžeme se zeptat, jakým způsobem je toto připraveno.

Druhá zásadní změna se týká cizinců, kteří jsou odsouzení v České republice. U nich se tedy, pokud se jedná o členy Evropské unie, nyní předpokládá, že nikoliv na základě dožádání, ale zcela automaticky, a to ve lhůtě zhruba deseti pracovních dnů po provedení zápisu do našeho rejstříku trestů, dojde tedy k informovanosti druhé strany. A pokud je takový občan občanem několika členských států Evropské unie, budou informovány všechny státy Evropské unie, kterých se to týká. Z té novely nevyplývá, zda jsme také zkoumali, jak bude nakládáno s takovými informacemi a kdo je bude přijímat na druhé straně. A myslím, že i to je věc, kterou bychom měli podrobně na výboru rozebrat.

To jsou otazníky, které mě vyvstaly při čtení této normy, a doufám, že na ně nalezneme nějakou uspokojivou odpověď. A nalezneme takový režim, který samozřejmě naplní mezinárodní úmluvy České republiky, naplní rozhodnutí Evropské komise, ale zároveň zrychlí, a nikoliv nezkrátí nebo prodlouží režim, který, byť u nás platí od roku 1959, byl nějak zaběhnutý.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, paní zpravodajko. Prosím, zaujměte své místo po levici pana ministra.

Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní zatím jednu přihlášku, a to je paní poslankyně Kateřina Jacques. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Kateřina Jacques: Dobré dopoledne. Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych využila této příležitosti a problematiku rejstříku trestů ještě uvedla nad rámec projednávaného bodu a učinila připomínky o možném budoucím řešení dostupnosti výpisů z rejstříku trestů tak, aby byly do budoucna zcela veřejné, nejlépe na internetu, podobně jako je tomu třeba u obchodního rejstříku.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP