Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(11.00 hodin)
(pokračuje Jacques)

Jakkoliv je uvedený návrh oproti současnému pojetí možná revoluční, má množství nesporných výhod a především by se tímto způsobem nesmírně odlehčilo administrativním agendám a požadavkům na občany, které musí pro desítky, možná pro stovky administrativních úkonů a procedur získávat bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů a činí tak poměrně staromódním způsobem vyplňováním formulářů, kolkováním a ověřováním podpisu na vybraných místech nebo osobní, a to značně nepříjemnou a zdlouhavou návštěvou sídla Rejstříku trestů v Praze na Pankráci.

Pokud jde o námitku zásahu do osobnostních práv, případně osobních údajů osob, tak k tomu lze uvést, že zveřejnění údajů o pravomocných odsouzeních osob samozřejmě představuje zpracování osobních údajů a zásah osobnostních práv, ale není to důvodem, pro který by nebylo možné takovouto úpravu silou zákona přijmout, neboť na základě zákona lze osobní údaje zpracovávat. V této souvislosti i článek 7 odst. 1 a článek 10 Listiny základních práv a svobod předpokládají možnosti omezení základních práv zákonem.

Pokud jde konkrétně o informace o pravomocných odsouzeních konkrétních fyzických osob v trestním řízení, tj. o výpis z rejstříku trestů, a nikoliv o opis, kde jsou zaznamenána i trestní řízení, která skončila zastavením stíhání či zproštěním obžaloby nebo odsouzení, která byla již zahlazena, pak tyto informace jsou principiálně veřejné nebo přinejmenším veřejně dosažitelné již dnes. Popisovaná změna je tudíž oproti stávající právní úpravě relativní, a jakkoliv jde o změnu zažitého pojetí ochrany informací v rejstříku trestů, tak při podrobnějším zkoumání jde de facto pouze o zvýšení uživatelského komfortu při získávání těchto informací, o žádnou principiální změnu.

Považuji za velmi důležité, že výpis z rejstříku trestů může být významným prvkem trestní politiky a efektivní součástí preventivního i sankčního působení trestního práva ve společnosti.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Žádnou další přihlášku do obecné rozpravy nevidím. Ještě se hlásí pan ministr a je to se závěrečným slovem, takže myslím, že teď je pro to dobrá příležitost. Máte slovo, pane ministře.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, jen velmi stručně. Já chci poděkovat paní zpravodajce, že velmi podrobně ten text analyzovala. My samozřejmě budeme o těch podnětech diskutovat na ústavněprávním výboru.

Chci ovšem říci stejně tak v návaznosti na vystoupení paní kolegyně v obecné rozpravě, že tento návrh drobné novely nemá přinést nějakou revoluční změnu. Ono v zásadě opravdu možná jde o větší komfort, jak bylo řečeno, při vyřizování informací. Ale ten komfort má dopad na občany. Protože ve chvíli, kdy zahraniční soud mnohem rychleji získá informaci o pachateli nebo o souzeném, který je občanem České republiky, ale spáchal třeba nějakou trestnou činnost v jiném státě Evropské unie, tak tím dříve to soudní řízení bude skončeno. Takže rychlejší a efektivnější výměna informací z rejstříku trestů má i reálný význam pro občana, protože bude mít vliv na délku soudního řízení. Dnes, když v této činnosti koná Ministerstvo spravedlnosti, tak samozřejmě ty lhůty jsou v řádech týdnů. Doufám, že až to bude vykonávat jiný speciální orgán, pravděpodobně jak je v novele navrženo, přímo Rejstřík trestů, tak se nám to zkrátí na dny anebo opravdu na otázku jednoho či dvou týdnů.

Chci k tomu ještě říci jednu věc, asi jsem to neuvedl, že hlavní význam tohoto propojení by měl být v té rovině, kdy český občan spáchá trestnou činnost v jiném státě Evropské unie, je tam souzen a tento soud jiného členského státu Evropské unie zkoumá, zda ten český občan je recidivistou, to znamená, zda páchal na svém domácím území nějakou jinou trestnou činnost, nebo v zásadě nepáchal trestnou činnost. Protože státy Evropské unie dnes považují za samozřejmé a správné, aby při rozhodování o trestu bylo přihlíženo též k páchání trestné činnosti na území jiného členského státu, aby byl vnímán ten dotyčný v zásadě jako recidivista, aby mu nebylo prominuto to, že páchá trestnou činnost v jiném státě. A toto právě, minimálně tento styk, bude urychlen, protože informace o českých občanech, které si vyžádá cizozemský soud jiného členského státu EU, budou poskytovány efektivněji a rychleji.

O jiných modelech, které zde nastínila paní zpravodajka, jsme připraveni diskutovat, jsou to cenné podněty. A já avizuji, že na ústavněprávním výboru celou věc ještě zanalyzujeme, probereme. Ale říkám, hlavní význam novely je v tom, kdy jiný orgán, jiný soud požádá český specializovaný orgán, třeba ten Rejstřík trestů, o poskytnutí informací o českém občanovi ve chvíli, kdy český občan stojí před tuzemským soudem. A v tomto směru ta změna, i kdyby byla v té základní podobě, bude významná, protože, jak jsem řekl, ta doba, kdy my zpracováváme ten údaj a poskytujeme údaje do zahraničí, se výrazně zkrátí.

Takže prosím o to, aby ta věc byla postoupena na projednání výboru a do dalšího čtení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Přeje si paní zpravodajka přednést závěrečné slovo? Já se omlouvám, neukončila jsem formálně obecnou rozpravu, takže tímto ji končím.

V rozpravě nebyl přednesen žádný návrh, o kterém bychom hlasovali. Můžeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný, další návrh? Není tomu tak.

Přistoupíme tedy k hlasování pořadové číslo 97, které tímto zahajuji, a táži se vás, kdo je pro to, aby tento návrh byl přikázán ústavněprávnímu výboru, nechť stiskne tlačítko ano a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 97 se z přítomných 163 poslankyň a poslanců pro tento návrh vyslovilo 115, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru.

Končím prvé čtení sněmovního tisku 128.

Dalším bodem našeho dnešního jednání je

Prosím, aby se slova opět ujal ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, já vám chci poděkovat, že jste ten složitý název přečetla za mě.

Dámy a pánové, projednáváme čtyři mezinárodní smlouvy, které upravují v zásadě jednu společnou problematiku, a to právní spolupráci v úseku trestní roviny mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. A pak to druhé téma, které je těmito mezinárodními smlouvami upraveno, se týká právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. V zásadě se jedná o čtyři smlouvy, kdy dvě smlouvy jsou uzavřeny mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií a na to navazují dvě smlouvy, které jsou uzavřeny mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými.

Proč tyto smlouvy projednáváme společně? Důvodem k tomu je ta skutečnost, že nejprve byly uzavřeny smlouvy mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Ty založily určitý obecný právní režim a my jako členská země Evropské unie jsme nuceni a v zásadě též chceme přijmout pravidla z těchto obecných režimů a inkorporovat je do vzájemné dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Proto projednáme dohromady tento společný balík čtyř smluv, protože ty první dvě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými zakládají povinnost k uzavření dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými.

Nechci zde, dámy a pánové, podrobně popisovat obsah těchto smluv. Bylo to zde již popsáno v rámci prvého čtení. Pouze zopakuji, že tyto smlouvy, pokud budou přijaty, výrazně zefektivní spolupráci v trestní rovině mezi námi a Spojenými státy americkými, umožní uznávání širšího okruhu důkazů, umožní to, aby vznikaly specializované týmy mezi námi a experty ze Spojených států amerických atd. Je to podrobně popsáno. Bylo to již sděleno. Bude-li tato dohoda přijata, bude mít výrazný vliv na širší a hlavně efektivnější spolupráci v trestní rovině.

***