(10.40 hodin)
(pokračuje Kala)
Druhá věc, která mě zaujala, je evoluce a revoluce. Před volbami jsme neustále slyšeli, jak jsou naši podnikatelé zatěžováni, jak jsou znevýhodňováni proti úřadům a jak je třeba řešit byrokratickou zátěž. V tomto tisku má tato záležitost své praktické důsledky. Ačkoli se podle důvodové zprávy mají zpřísnit podmínky pro zájemce o pobídku, pro úřady se naopak lhůty k jejich rozhodnutí prodlužují, ze stávajících 14 dnů se přechází na 30 dnů. Chápu, že tato věc má své opodstatnění, že pro správné rozhodnutí Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších je třeba delší lhůta. Ale naopak zájemce, který má zájem o pobídku, musí reagovat na nabídku ve lhůtě - místo současných šesti měsíců se tato lhůta zkracuje na tři měsíce.
Tady se bavíme o nějaké materii, o obecných zásadách, ale podle mého názoru obecné zásady v praxi příliš neprosazujeme.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Kvapila, připraví se pan poslanec Martínek.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi několik slov k předkládanému návrhu novely zákona o investičních pobídkách.
Stávající úpravu chápu jako nástroj regionálního rozvoje, a návrh, který vláda předkládá, tuto možnost v nové úpravě zastírá nebo zcela maže. Považuji to osobně za chybu. Chápu, že tato novela je předkládána na základě nových pravidel, které má Evropská komise od 1. ledna letošního roku, nicméně bych byl rád, abychom v rámci druhého čtení zvážili možnost, aby investiční pobídky i nadále byly diferencovány, co se týče nutné výše investice, aby nebylo uplatňováno pro celé území ČR jedno kritérium nebo jedna výše a abychom případně zvážili i situaci, že není-li to možné z důvodu nových pravidel EU, tak aby se investiční pobídky neposkytovaly ve všech regionech ČR, aby byly poskytovány v budoucnu po této novele jen tam, kde je o nějaké procento míra nezaměstnanosti vyšší, než je celostátní průměr.
Chtěl bych pana ministra požádat o poskytnutí nových pravidel v rámci druhého čtení, abychom sami mohli posoudit prostor pro takovou diferenciaci, abychom tento problém ve druhém čtení ještě náležitě zvážili. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Musím dát slovo panu ministru Římanovi, který chce reagovat. Má přednostní právo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji, to snad ani nemuselo být, neuvědomil jsem si to. Pan poslanec Kvapil mě ale požádal, tak na to odpovím. Hovořil o tom i pan poslanec Kala.
Na ministerstvu jsme zvažovali regionální diverzifikaci, pak jsme z důvodu čistoty a nevytváření většího sociálního inženýrství, než je nutné, od toho upustili. Nebráním se tomu, mohu přinést do výboru nějaké návrhy podobné těm, které ministerstvo uplatňuje v rámci druhého pobídkového programu, který je rámcový program vlády na podporu technologických center a strategických služeb, kde k regionální diferenciaci výrazně dochází a bude docházet, a model lze aplikovat i na investiční pobídky.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádal bych pana poslance Martínka, připraví se pan poslanec Aubrecht.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, měl jsem a mám neustále praktické zkušenosti s touto situací. Když jsem byl v letech 1994-98 starostou v Moravské Třebové, která je také jedním z problémových regionů, i když se nenalézá v severomoravské nebo v severočeské oblasti, pociťovali jsme celý systém velmi výrazně. Bylo by dobré si připomenout, jak to bylo v roce 1994-1998, protože tehdy jsem jednal s celou řadou nejrůznějších investorů a celá řada nejrůznějších investorů vždycky jednala podle stejného scénáře. Kolega Vojíř to vzápětí tady připomenul. Není to totiž o tom, zda chceme nebo nechceme investiční pobídky, ale je to o tom, jak se chovají také státy kolem nás. Kdykoli k nám přišel jakýkoli investor, vždycky se v první fázi rozhodoval, zda půjde do střední Evropy. Jestliže se rozhodl, že sem půjde, tak si porovnal dotace v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a v České republice. Tehdy jsme neměli žádné dotace, byly jsme na tom nejhůř a investoři také zpravidla chodili jinam než do České republiky. Můžeme se podívat do statistik, hovoří zcela evidentně. V okamžiku, kdy se zavedly investiční pobídky v České republice, začalo působit samozřejmě prostředí. Hospodářské prostředí bylo v České republice mnohem stabilnější než v okolních zemích a díky tomu, že vlády sociální demokracie zavedly investiční pobídky, statistika se obrátila. Jestliže jsme dříve byli na chvostu mezi zeměmi, najednou jsme se dostali na první místo.
Věci totiž nejen v makroekonomice, ale také v mikroekonomice působí podle jistých pravidel, která se nedají obcházet. Proto potřebujeme i nadále investiční pobídky. Samozřejmě, že musí být diskuse o tom, jaké mají být, kam mají být směřovány. V počátcích byly případy toho typu, kdy investor přišel, ale byl zde jiný výrobce, který vyráběl jinou komoditu, a ten se dostal do určitých problémů. Tyto věci už byly odstraněny a v tuto chvíli se tyto záležitosti posuzují, což na počátku tak úplně nebylo.
Jsem přesvědčen, že systém investičních pobídek má ještě jednu velmi významnou roli, kterou bychom neměli podcenit, a to je dlouhodobost a systémovost. Tím, že je to dlouhodobé a systémové, umožňuje to investorům plánovat, umožňuje to také ten efekt, který se začíná právě v těchto chvílích projevovat. V Moravské Třebové jsme byli jedni z prvních, kteří měli vybudovanou průmyslovou zónu, ale protože jsme relativně malé město, textilní průmysl a zemědělství, navíc bez přímého dopravního spojení, poměrně dlouho trvalo, než investoři našli do této oblasti cestu. Našli do této oblasti cestu teď, v okamžiku, kdy působí některé investiční pobídky pro velké celky, a potom jako subdodávky velkých celků mohou i drobní a střední investoři, kteří sem přicházejí, také investovat.
Chtěl bych také zdůraznit, že neplatí, že investiční pobídky jsou pouze pro zahraniční investory, jsou pro každého. Tím, jak se zvyšuje kapitálová možnost domácích podnikatelů, využití investičních pobídek domácími podnikateli je také mnohem větší, než bylo na začátku. Zase to jsou ekonomické zásady, které se obejít nedají. Jestliže nebyl akumulován základní kapitál, těžko mohli podnikatelé podnikat v míře, ve které jsou schopni podnikat v současné době.
***