(10.30 hodin)
(pokračuje Říman)
Jinými slovy, investice sem nepřicházejí proto, že jsou investiční pobídky, ale proto, že ekonomika roste, politické, ekonomické, geopolitické prostředí, ať se nám to možná mnohdy v této místnosti nezdá, tak je v České republice relativně stabilní, roste celý svět, roste Evropa, roste nebo rostl náš největší obchodní partner v posledních letech, Německo. Proto roste česká ekonomika a proto sem také více přicházejí investoři. No, a když už sem jdou a zjistí, že se tady dávají obědy zadarmo, tak proč by si ten oběd zadarmo nevzali, nepořídili taky? Ta korelace je naprosto evidentní.
Jinými slovy, není pravda, že investiční pobídky v dobách, kdy ekonomika neroste, nějak extrémně pomáhají. Je tam jediný extrém, kdy tomu tak skutečně bylo, a to je období let 2000 - 2001. V současném období ten graf ukazuje, že investiční pobídky nejsou žádným větším stimulem růstu národního hospodářství.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: S faktickou poznámkou se hlásí Milan Urban, ale toho musím teď omezit na ty dvě minuty.
Poslanec Milan Urban: Pane předsedající, myslím, že mi to bude stačit.
Myslím, že je dobré osvěžit paměť a vzpomenout si na rok 1997, kdy také rostla celá Evropa, ovšem Česká republika naopak nerostla. Deficit obchodní bilance byl minus 150 miliard, rostla nezaměstnanost v té době, HDP se pohyboval na úrovních velmi nízkých.
Já neříkám, že investiční pobídky jsou jediným nástrojem. A na druhou stranu ty velké investice v České republice přitáhly spoustu menších zahraničních investorů, kteří samozřejmě nedostali žádné pobídky, ale kdyby tady nebyla investiční politika jako součást hospodářské politiky, tak sem prostě tito investoři nepřišli.
Samozřejmě, že Česká republika je stabilní prostředí, je tady samozřejmě spousta aspektů včetně vysoké kvalifikace pracovníků, o které pan ministr nehovořil. Ale prostě investiční prostředí je dobré, Česká republika je dobrým místem pro investování, včetně systému investičních pobídek. Tedy není to buď investiční pobídky, nebo nic. Já jsem říkal: Je to součást, která přináší své velmi dobré ovoce.
A když říkáte šest procent, to já samozřejmě vím. To je jenom doklad toho, proč takový systém rušit? Proč rušit systém, který přináší zcela evidentně efekty do ekonomiky? A když bychom ho zrušili, tak bude přinášet efekty do ekonomiky v okolních zemích.
Je tedy jasné, že rušení investičních pobídek byla jenom vaše nějaká předvolební rétorika. Dnes je doklad o tom, že jste to vážně nemysleli, proto předkládáte tento návrh zákona, který jsme zpracovali ve vládách sociální demokracie.
A já jsem řekl, že považuji návrh zákona, který jde směrem k menším, tím pádem směrem k českým, za správný, a také ho sociální demokracie podpoří.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní se hlásí s přednostním právem zpravodaj pan poslanec Vojíř, řádně jsou přihlášeni páni poslanci Kala, Kvapil a Radko Martínek. Takové je pořadí přihlášených. Nyní pan poslanec Vojíř.
Poslanec Oldřich Vojíř: Děkuji, pane předsedající. Já myslím, že máme vždy asi dar na nějaké novele zákona se bavit například o celkové hospodářské politice vlády. To by si vyžadovalo asi jinou formu, spíše seminář než politické přetahování, protože přece všichni, a já doufám, že všichni máme zájem na tom, aby se hospodářství České republiky vyvíjelo pozitivním směrem. Jestli poroste meziročně dvěma, čtyřmi nebo pěti procenty, to je vždycky otázka venkovních, okolních vlivů, to není jenom otázka toho, co my si zde prostě naordinujeme nebo co my si na papír napíšeme.
Takže jestliže dnes diskutujeme investiční pobídky, no tak si přiznejme, že investiční pobídky v našem okolí mají téměř všichni. To samozřejmě znamená, že otázka toho, jestli vystavit Českou republiku tomu, že tento nástroj v krizovém případě nebude, by byl jaksi možná logický nesmysl. Ale my se nechápeme v tom, že nejde přece o to, jestli ten zákon mít nebo nemít, ale otázka je, jak ho také naplňujeme a jak ho využíváme a pro koho využíváme.
Bylo zde řečeno, a já jsem toho zastáncem, že kdyby byla nějaká krize… A já vám říkám, že pocházím z Mostu, kde sedm let - podotýkám sedm let! - se pohybuje nezaměstnanost okolo dvaceti procent, už je to chronická nezaměstnanost. Je to velký problém, je to problém sociální a přerůstá to do roviny kriminální. Co udělala vláda sociální demokracie pro to, aby tato nezaměstnanost, která, jak říkám, sedm let stagnuje na úrovni dvaceti procent, se nějakým způsobem pohnula směrem dolů? A když říkám směrem dolů, tak pod hranici aspoň deseti procent? No, téměř nic. Přitom ten nástroj, jestli něco mohla použít, no tak mohla použít to, že mohla říci investorovi, mám tu investiční pobídku, a pokud ji chceš, tak prostě budeš investovat v Mostě nebo budeš investovat v Chomutově nebo budeš investovat v Ústí. Mohou se najít jiná města nebo jiné lokality, abych teď neříkal jenom tu, kterou znám podrobně, kde to je krizové. A podotýkám, že já za sebe říkám, že cítím, že okolí Mostu z hlediska hospodářské politiky je krizové. Tak tam bych si to uměl představit. Ale nestalo se nic. Investovalo se tam, kde dle mého soudu to nezbytně nutné nebylo. Investovalo se tam, kde existoval investor nebo soubor investorů, kteří provozovali stejnou činnost. A víte, jaký je výsledek? Že ten, kdo to má s investiční pobídkou, vyrábí tentýž produkt logicky levněji a zlikvidoval ty ostatní. To je cesta, kterou si opravdu myslíme, že máme zvolit? A já říkám, že ne.
Pan exministr Urban říkal, že to snesu, jestli tato novela zákona projde. No, já to samozřejmě jsem schopen snést. Já jsem diskutoval několikrát o tom, jak si představuji investiční pobídku, a trvám i na tom, že jsem politik, který má představu, že nemáme zasahovat výrazně do hospodářství, a že pokud není žádná krize, tak ho máme nechat jaksi jeho vývoji, při dodržování obecně platných pravidel. Ano, to platí dál. To znamená, z tohoto pohledu jsem vysvětlil i to, jak vnímám a proč vnímám investiční pobídky jako diskriminační. Já myslím, že ten, kdo chtěl rozumět, rozuměl, ten, kdo nechtěl, prostě nepochopí nikdy.
Co se týče určitých růstů a trendů, tak u nás roste výrazně HDP především díky energetice, díky automobilovému průmyslu, stavebnictví a v poslední fázi, což je i dobře, také strojírenství, protože se chytlo a je to dobře. Ale musím říci, že nemám pocit, že by některá z těchto oblastí, s výjimkou dvou velkých automobilových společností nebo závodů, byla nějak výrazně podporována investičními pobídkami.
Ale to, co je důležitější - že nám roste i ta střední úroveň a ta malá. A na tom máme stavět. Máme stavět na tom, že máme 55 %, 60 % podniků, které lze označit za menší a střední. A to je základ, a dobrý základ, hospodářské politiky. A jsem přesvědčen o tom, že máme vytvářet obecně platné podmínky, tak jak už jsem tady řekl jednou při svém minulém vystoupení, podle toho nejmenšího, ne podle toho největšího. Tak už to pochopte. V tom je ten rozdíl mezi levicí a pravicí.
Děkuji pěkně za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď tady máme sérii řádně přihlášených. Nejdřív pan poslanec Kala, pak pan poslanec Kvapil, dále to byl pan poslanec Martínek a hlásí se ještě pan poslanec Aubrecht. To je pořadí přihlášených. Jako první vystoupí pan poslanec Kala.
Poslanec Miloslav Kala: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už se nechci pouštět do obecné rozpravy. Jenom bych chtěl z vystoupení pana předsedy hospodářského výboru říci, že se mi zdá, že zásadní rozdíl mezi levicí a pravicí je v tom, kdo předložený tisk četl a kdo ho nečetl, protože když tady tak pěkně mluví o postižených regionech, Most a podobně, tak bych ho chtěl upozornit, že tento předložený návrh zákona v tichosti, bez toho, že by se o tom hovořilo, opouští zásadní podporu regionů postižených strukturální nezaměstnaností. V žádném materiálu vlády jsem se nedočetl, že tomu tak má být, nikde v žádném vystoupení, a naopak ve vystoupení pana předsedy hospodářského výboru se objevilo, že by tomu tak být nemělo, že by to mělo být přesně naopak. To je tedy první věc.
***