(17.20 hodin)
(pokračuje Doktor)
Já jsem si našel důvodovou zprávu a nebudu z ní citovat nic jiného, než že uvedu číslo, které uváděl zástupce předkladatele tehdy, a on ten kvalifikovaný odhad tehdy zněl: 0,4 až 1 mld. korun. Skutečný dopad vyčíslovaný v současné době na půdě Ministerstva financí je zhruba 4 mld., spíš 4,2. A to prosím upozorňuji, že v roce 2006 využili režimu společného zdanění pouze ti manželé, kteří slyšeli spíše tu důvodovou zprávu a jakoby tu avizovanou pobídku, kterou předkládal veřejnosti jak předkladatel toho konceptu, tak ji i hrála média.
Jinými slovy, řečeno velmi zjednodušeně, společné zdanění manželů využily zatím ty daňové skupiny nebo skupiny daňových poplatníků, pro které to bylo maximálně zajímavé a maximálně efektivní. Není pochyb o tom, že v roce 2007 využijí společného zdanění manželů ještě další skupiny obyvatel, daňových poplatníků, a ty účinky budou ještě větší. To je avízo ode mě směrem k vám, holý fakt, a musím říci, že navrhují-li předkladatelé úpravu, která, myslím si, korektní je a je správná, tak je třeba jenom doříci, že fiskální dopad do soustavy veřejných rozpočtů a do daňového inkasa České republiky bude ještě větší.
Zároveň chci za sebe říci, že samozřejmě chápu, že kolize, k níž dojde díky ustanovení paragrafu 13, kde je řečeno, že nárok na společné zdanění manželů mohou podat pouze ti žijící daňoví poplatníci, to znamená, že po skončení daňového období, není-li tam ten druhý z manželů, nelze uplatnit nárok na společné zdanění, jde proti logice toho, co předkladatelé chtěli; to já myslím, že je zcela nepochybné. Zároveň ovšem chci upozornit, že málokdo z těch předkladatelů, kteří nabízejí toto řešení jako odstranění kolize, si uvědomuje, že příjem té daňové vratky je příjmem obou manželů. Není-li jeden z těch manželů živ a bude-li přijato toto opatření nebo tato novela zákona, kterou předkladatelé navrhují, je polovina z té daňové vratky příjmem toho již neživého manžela, je tedy nepochybně předmětem dědického řízení, a dostavují se veškeré složitosti spojené s tímto institutem, mj. i potíže spojené s režimem nároku na sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti atd. atd., tam já se nechci rozšiřovat.
Já bych si chtěl vyjasnit, a myslím si, že Sněmovna má rozhodnout pouze o jedné důležité věci - zda ještě chce, aby účinky toho, co máme před sebou, a toho, co máme projednávat, byly promítnuty do daňových zákonů tak, aby je mohli daňoví poplatníci uplatnit ještě za daňové období roku 2006. Pak má takovou novelu zákona smysl projednávat, když už ne podle § 90, a tedy já říkám sám za sebe a i za klub ODS, při vědomí stanoviska klubu sociální demokracie, že tento návrh jsme neakceptovali. Myslím si, že musíme ale, je-li toto smysl, přistoupit ke zrychlenému projednávání, a myslím si, že lze snad dojít ke korektní dohodě v projednávání na úrovni zhruba tří dnů, tak aby byl rozpočtový výbor schopen se předlohou zabývat a přijmout alespoň takové úpravy, které nevyvolají ty konflikty, které popisuje vláda ve svém stanovisku. Není-li to tak a Sněmovna chce, aby se účinky novely promítly až v jiném daňovém období, pak nepochybně je možné postupovat řádným projednáváním a projednávat v jiné lhůtě.
To stanovisko si vyjasní pan předseda rozpočtového výboru se zpravodajem. Já sám za sebe po dohodě s předkladateli tu lhůtu třídenní navrhuji a doufám, že bude přijatelná i pro dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně.
To jsou ode mě návrhy týkající se procedury a toho zásadního dopadu. Věcné poznámky a jiné návrhy bych přednesl na půdě rozpočtového výboru. Zároveň za sebe samozřejmě avizuji, že chápu, že by bylo nekorektní zkrátit lhůtu a projevit vůli přijmout účinky tohoto zákona nebo novely tohoto zákona ještě pro daňové období 2006 a zároveň přijmout nějakou zásadní novelu některých ustanovení zákona o dani z příjmu nad rámec tohoto ustanovení, které máme před sebou v papírové podobě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče. Pouze se ujišťuji o tom, že jste vznesl návrh na to, aby byla zkrácena lhůta k projednávání ve výboru na tři dny. Je tomu tak? (Ano.) Děkuji.
Nyní se hlásí o slovo pan kolega Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl říci, že si dokáži představit takovéto zkrácení lhůty. Rozpočtový výbor se tento týden může sejít a může celou věc projednat. Pouze bych požádal o dvě věci ze strany Ministerstva financí. Pan ministr tady není, ale snad mu to bude tlumočeno, tato věc.
Za prvé. Je myslím dobré, aby Ministerstvo financí definovalo své stanovisko a zohlednilo ty připomínky, které uplatnila vláda k tomuto poslaneckému návrhu, tak, abychom už na rozpočtovém výboru neřešili jednotlivé legislativní nuance takovéhoto řešení a skutečně, pokud se rozhodneme tento problém odstranit, tak abychom ho odstranili ve skutečnosti a nebylo to jenom odstranění zdánlivé. To znamená, to je první apel na Ministerstvo financí.
A druhý apel na Ministerstvo financí je následující: otázka vracení této finanční částky. Dnešní zákon stanoví lhůtu pro vrácení finanční částky na 30 dnů. Z hlediska objemu vyřizované agendy je to poměrně velká zátěž pro praktickou agendu finančních úřadů. V loňském roce tohoto institutu využilo cca 350 tis. párů v ČR, které takto uplatnily společné zdanění manželů. Já souhlasím s mým předřečníkem, že se dá očekávat, že v letošním roce toto číslo nebude menší a bude větší než v loňském roce, protože řada lidí čekala na to, co to prakticky bude znamenat, a dnes už samozřejmě si tuto výhodnou příležitost, jak snížit své daňové zatížení své rodiny, nenechá ujít. Chtěl bych tedy také požádat Ministerstvo financí, aby nám tento týden na jednání výboru připravilo jasné stanovisko, zdali tedy bude lhůta 30 dnů nadále uplatňována. Pokud by měla být prodloužena na lhůtu řekněme 60 dnů, což by se z hlediska činnosti daňové správy určitě setkalo s pozitivním přijetím, tak si myslím, že by bylo dobré, aby Ministerstvo financí, pokud má na tomto zájem, připravilo konkrétní pozměňovací návrh pro jednání rozpočtového výboru. Toto je skutečně praktická věc, se kterou se musí daňová správa vypořádat, a bylo by dobré, kdyby Ministerstvo financí se k té věci jednoznačně vyjádřilo.
Jinak bych chtěl říci, že dopad tohoto opatření byl, pokud jde o příjmy státního rozpočtu v loňském roce, výrazně vyšší, než předpokládala důvodová zpráva k tomuto návrhu, tak jak byl předložen. Ministerstvo financí v té době počítalo s postupnějším náběhem tohoto patření. A musím říci, že se tomuto daňovému opatření a tomuto snížení daní dostalo velmi výrazné mediální podpory, čili tato věc byla ze strany médií zdarma velmi popularizována; Ministerstvo financí na popularizaci tohoto návrhu nevydalo ani jednu korunu, nemuselo vydávat žádné inzeráty a podobné věci, aby se o tomto lidé dověděli. Bylo to přijato veřejností a 350 tis. párů toto společné zdanění manželů v loňském uplatnilo.
Myslím si, že se také ukazuje, že ne každý návrh na snížení daní vede k tomu, že se nesníží daňové příjmy, nebo že se daňové příjmy dokonce zvýší. Toto je myslím konkrétní příklad snížení daní, které proběhlo v loňském roce, přispělo také ke snížení celkové složené daňové kvóty ve vztahu k hrubému domácímu produktu v roce 2006, a ejhle, daňové příjmy státního rozpočtu byly nižší. Čili neplatí onen princip v tomto případě, že snížení daní vede k většímu výběru daní v ekonomice. Je to myslím jeden z příkladů, který může ilustrovat, že žádná z těchto mechanických nebo ideologických tezí neplatí zcela a že vždy záleží na konkrétních parametrech snižování daní, na oblasti, ve které se daně snižují, na vývoji ekonomiky, na úrovni příjmů domácností, na celkové výši daňového zatížení, se kterým se pracuje, a teprve kombinace těchto parametrů a reálné ekonomické situace navodí skutečný efekt z hlediska výběru daní v tom či daném roce, u toho či onoho daňového opatření.
***