(9.40 hodin)
(pokračuje Opálka)
Dovoluji si upozornit, že odložení účinnosti zákonů má také své problémy. Pro příklad uvedu jen dva. Nebude zřízena instituce koordinátora bezpečnosti práce na stavbách, což se snad ve všech zemích Evropské unie docela těžce prosazovalo, ale Evropská komise již vytýká nemalou dobu České republice zpoždění. Druhý příklad je, že nebude odstraněna mzdová diskriminace v odměňování mladistvých zaměstnanců. A mohl bych pokračovat přes nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství číslo 561/2005 a tak dále a tak dále.
Hlavní - a já říkám politický - útok je veden na nový zákoník práce. Dovolím si proto krátce citovat to, co zde již zaznělo minulý týden, ze zprávy vlády České republiky o plnění národního lisabonského programu 2005 až 2008, to znamená z národního programu reforem České republiky, zprávy pod číslem jednacím 1618/06, kterou vláda přijala dne 25. října toho roku svým usnesením číslo 1234 a odeslala mimo jiné Evropské komisi.
Cituji: "K rozšíření smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích by měl zejména přispět nový zákoník práce, který byl schválen v květnu 2006, s předpokládanou účinností od ledna 2007. Zákoník představuje komplexní úpravu pracovněprávních předpisů. Umožní větší liberalizaci v pracovněprávních vztazích a posílí princip smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů. Zvýší se flexibilita obsahu pracovních smluv. Bude v ní možné sjednat vedle podstatných náležitostí pracovní smlouvy, jako je druh, místo výkonu práce, den nástupu do zaměstnání, i další pracovní podmínky, které budou vyhovovat nejen zaměstnanci, ale také zaměstnavateli. Zaměstnavatelé budou moci uzavírat se zaměstnanci i dohody umožňující práci z domova. To bude moci provést nejen v pracovní smlouvě, ale i v jiné dohodě, například smlouvou podle občanského zákoníku. Nově se zavádí institut konta pracovní doby, které zaměstnavatelům umožní pružně reagovat na měnící se potřebu práce v závislosti na odbytu jejich produkce. Zaměstnavatelé budou moci upravit stanovenou týdenní pracovní dobu svých zaměstnanců a zároveň jim vyplácet stálou mzdu." V závěru této pasáže se ještě informuje o návrhu vlády na roční odložení účinnosti zákoníku práce, to je ze září, my jsme dostali vlastně ten návrh až v listopadu, ale bez uvedení důvodu.
Tolik k dokreslení hodnocení tohoto v uvozovkách často citovaného protiústavního a legislativního zmetka či paskvilu pracovního řádu, jak je také zákoník často prezentován. Kladu si tedy otázku? Je zákoník flexibilní, nebo není? Je moderní, nebo není? Již dlouhou dobu slyšíme o tom, že zákony mají spoustu chyb. Myslím, že by opravdu bylo třeba se podívat na to, co zde kdo řekl již v minulosti.
Pan místopředseda nás ujišťoval, že nejde o to, aby se pracovní právo převedlo pod občanský zákoník. Rád bych tomu věřil, ale předchozí různá sdělení nasvědčují něčemu jinému. A nakonec poslední vystoupení pana předsedy vlády, tuším na televizní stanici Prima minulou neděli, ukazovalo, že jako úspěch činnosti vlády uvádí například odložení zákona o registračních pokladnách, a v Sedmi statečných už se uvádí zrušení tohoto zákona, ne odložení. Uváděl vlastně odložení zákona o nemocenském pojištění, ale odložení projednáváme teprve dnes. A tak bych mohl hovořit dále. Norma o bezpečnosti práce, která zde je navržena rovněž k odložení, byla v celém procesu v podstatě velmi složitě projednávána a dá se říci, že byl o ni sveden obrovský boj, protože se vracela do jednání Sněmovny několik let. Ta první fáze byla zcela neúspěšná. Co se týká úrazového pojištění, byl zde sveden také velký boj lobby skupin různých zájmových finančních pojišťoven. Co se týká nemocenského pojištění, znovu upozorňuji na programové prohlášení vlády, kde se hovoří o spojení nemocenského pojištění se zdravotním pojištěním. A tak bychom mohli pokračovat dále. Myslím, že tato sdělení možná odkrývají tu pravou podstatu.
Obdrželi jsme spoustu reakcí od zainteresované veřejnosti, od nadávek až po požadavky na zrušení zákona, přes snahy odložit účinnost zákona až po prosby a požadavky na odmítnutí předchozích požadavků. Já sdílím názor těch, kteří jsou přesvědčeni, že se těmto platným zákonům dá vyhovět, dá se s nimi žít a následná technická novela je přece možná. Jde o to, aby také bylo včas zpracováno nařízení vlády a jiné podzákonné normy, které dokážou některé problémy řešit. Proto doporučím v obecné rozpravě vládní návrh zákona obsažený ve sněmovním tisku číslo 86 zamítnout.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu v prvém čtení. Eviduji jeho přihlášku do obecné rozpravy, kterou právě otevírám.
V tuto chvíli mám do obecné rozpravy přihlášeno šest poslanců - pana poslance Ratha, Laudáta, Škromacha, pana ministra Julínka, pana poslance Jičínského a Grospiče. Žádám tedy prvého přihlášeného, pana poslance Davida Ratha, aby se ujal slova, a připraví se pan poslanec Laudát. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Rath: Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, zákoník práce je jednou ze zákonných norem, která má za cíl vlastně snižovat disproporční postavení různých skupin, to znamená chrání ty slabší, zaměstnance, proti logicky silnějšímu postavení jejich zaměstnavatelů a nadřízených. Z toho důvodu je zákoník práce vedle odborů a existence odborových organizací vlastně důležitou věcí, která tu nerovnost na trhu práce prostě snižuje. Ona ji neodstraňuje, ona ji pouze snižuje, protože přes byť i přísný zákoník práce, byť přes silné odbory, ten zaměstnavatel má vždycky navrch. A je to logické. Bez těchto pomocných mechanismů by ten zaměstnavatel měl nad tím zaměstnancem právo takřka feudální.
Samozřejmě žádná norma nemůže být dokonalá, jako není dokonalá lidská společnost, a čím je ten zákon složitější, rozsáhlejší, tím logicky vyvolávají jeho jednotlivé části různé diskuse, a někdy oprávněně, někdy méně oprávněně se poukazuje na některé nedostatky a chyby. To je normální, běžné a od toho je i Poslanecká sněmovna, aby se těmito věcmi zabývala a ty chyby či nedokonalosti se snažila průběžně opravovat. Jestli si někdo myslí, že z nějaké Poslanecké sněmovny na světě či z nějaké vlády vypadne absolutně dokonalý zákon, který nebude nikým rozporován, zpochybňován, byť i částečně, no tak pak prosím, možná jestli taková Poslanecká sněmovna existuje v nebi, ale v lidské společnosti taková Poslanecká sněmovna prostě neexistuje.
Tudíž z tohoto pohledu je prohlášení ministrů z ODS, že tato norma je špatná a chybná, prohlášení jednoznačně farizejské. Prostě ať ODS řekne na rovinu a přestane neustále svůj pohled na svět zahalovat do jakýchsi líbivých hesel a líbivých obalů, že se snaží vlastně mít lepší zákoník práce, lepší pro ty zaměstnance, než ten, který jaksi platí, ale ať řeknou na rovinu, na čí straně stojí. A je to zase férové.
***