(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím o klid. Prosím, pokračujte.
Poslanec Martin Bursík: Tento způsob rozdělování, dámy a pánové, veřejných prostředků je nesystémový, obchází pravidla, je netransparentní, neefektivní, nelze jej kontrolovat a narušuje rovnou politickou soutěž. A navíc, dámy a pánové, zapáchá. Takže pokud je čas, pojďme toto nesystémové nakládání s veřejnými prostředky a pojďme zrušit tuto praxi.
Ve většině zemí Evropské unie má parlament právo do návrhu rozpočtu samozřejmě zasahovat. V Rakousku, Belgii, Lucembursku a Švédsku mohou parlamenty překládat vlastní návrhy rozpočtů nezávisle na vládě. Naopak ve Velké Británii, Irsku a Řecku ne. Ale ve všech zemích Evropské unie platí jedno společně: Klíčem k transparentnosti veřejných financí je dodržování pravidel. My jsme, dámy a pánové, takoví sekáči, že rozhodujeme úplně bez pravidel. Problém ovšem je, že škody, které poplynou z našeho rozhodování, jak ukázala zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, neponese na rozdíl od soukromé firmy její vlastník anebo management, ale ponesou je všichni daňoví poplatníci.
Konkrétní pozměňovací návrhy k usnesení rozpočtového výboru URX100 příloha 2 přednesu v podrobné rozpravě.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mám tady další přihlášené, jenom přečtu pořadí: pan poslanec Kalousek, Bublan a pan poslanec Doktor. Fakticky se hlásí o slovo pan poslanec Pleva, takže tomu dám slovo jako prvnímu.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych reagovat na svého předřečníka. Jistě, bylo to předneseno s velkým zápalem a jistě má v mnohém pravdu. Má v mnohém pravdu - až na jednu věc.
Ty všechny poslanecké dárečky, já se nezastávám rozpočtového výboru, sám nejsem jeho členem, a už mnohokrát jsem zde na této půdě kritizoval systém rozdělování rozpočtového výboru, ale má to jednu vadu, že jsou zařazovány do stávajících programů. A vy, prostřednictvím předsedajícího, pane kolego Bursíku, chcete tvrdit, že ministerstva, která vybírají ony školy, ony obce a další a další věci postupují systémově, že skutečně jsou zvažovány všechny priority? Pak se podívejte skutečně na jednotlivé akce a zjistíte, že pouze žádáte to, aby úředník ministerstva byl víc než poslanec. (Potlesk zleva i zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A nyní mohu udělit slovo panu poslanci Kalouskovi, další bude poslanec Bublan.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, nechci se přít s panem ministrem Tlustým, zda ty návrhy jsou, nebo nejsou hlasovatelné. Koneckonců na jeho místě bych mluvil pravděpodobně úplně stejně a bránil bych se úplně stejně zuřivě. Nicméně určitě oba dva víme, že hlasovatelné jsou a že rozhodne-li se Sněmovna je schválit, tak prostě budou platit, protože takový je zákon a takový je jednací řád Sněmovny.
V lecčems souhlasím i s tím, co řekl pan kolega Bursík. Proti jedné věci bych se však zásadně ohradil, že akce schválené Poslaneckou sněmovnou jsou nekontrolovatelné, že se vymkly z kontroly. Podle zákona č. 218/2000 Sb. je poskytovatelem příslušné dotace správce kapitoly. Akce jsou zařazené do jednotlivých programů a tím, že je Poslanecká sněmovna schválí, vytvoří pouze zákonný rámec, zákonnou možnost pro realizaci těchto akcí. Zda ty prostředky budou skutečně uvolněny, záleží pak na tom, aby příslušný investor splnil všechna kritéria daného programu, a je odpovědností správce programu, tedy správce příslušné kapitoly státního rozpočtu příslušného ministerstva, aby tyto prostředky, které Poslanecká sněmovna schválila, uvolnil pouze v případě, že splňují všechna kritéria a jsou kontrolovatelná. To znamená, že schválení těchto prostředků Poslaneckou sněmovnou neznamená automatickou povinnost peníze vyplatit. Peníze budou vyplaceny investorovi pouze v případě, že ta akce splňuje kritéria daného programu. To myslím, že je korektní uvést na pravou míru.
Jiná věc je samozřejmě tato praxe, kterou já si pamatuji ve Sněmovně od roku 1998, kdy zde jsem, a byla zde i předtím. A je to otázka, zda má, či nemá Poslanecká sněmovna předkládat nebo hlasovat ve druhém čtení o více než tisíci pozměňovacích návrhů na akce typu, které už tady říkal pan kolega Bursík. Obecně se domnívám, že nemá. Ale o tom se musíme rozhodnout jedině tak, že upravíme systém a upravíme hlasování.
Já pro ty, kteří tady nebyli v minulém volebním období, bych si dovolil připomenout, že jsem předložil novelu zákona jednacího řádu o projednávání právě zákona o státním rozpočtu, kdy jsem navrhl jednoduchou úpravu. Ve druhém čtení je možno předkládat pozměňovací návrhy, ale pouze pozměňovací návrhy, které snižují výdaje, a bilancovat je tedy vůči saldu. V současném stavu státního rozpočtu bilancovat tedy na úkor snížení deficitu. Jednoduchá úprava jednacího řádu, která systémově pak změní chování poslanců. Za současné situace přece nelze nikomu vyčítat, že předkládá pozměňovací návrhy ve prospěch toho či onoho regionu, ve prospěch toho či onoho volebního obvodu. Je tam ona motivace a zákon to umožňuje. Pojďme to tedy systémově změnit. Já bych se v tomto případě toho nebál.
V životě bych si nedovolil u žádného jiného zákona navrhnout omezení pravomoci poslanců předkládat jakékoliv pozměňovací návrhy, nicméně v případě návrhu zákona o státním rozpočtu bych si to dovolil a předložím normu znovu a požádám o její podporu vzhledem k tomu, že zákon o státním rozpočtu je sice de iure zákonem, ale de facto je to typické exekutivní rozhodnutí. Je to řekl bych téměř učebnicová ingerence legislativy do exekutivy. Proto také zákon o státním rozpočtu neschvaluje Parlament jako celek, schvaluje ho pouze Poslanecká sněmovna, protože vláda se zpovídá pouze Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku. To znamená svým charakterem je to typické vládní exekutivní rozhodnutí, pouze povýšené na speciální zákon, který schvaluje pouze Poslanecká sněmovna. Nenaříkejme tedy na to, že předkládají poslanci tisíce pozměňovacích návrhů, popřípadě podporují stovky podnětů veřejnosti v případě, že to systém umožňuje. Jestli si myslíme, že to není dobře, změňme systém v onom duchu, který jsem si dovolil předložit v minulém volebním období. Pokud si dobře vzpomínám, poslanci Nečas a Tlustý, ho nepodpořili. (Veselost v sále.) Dovolím si ho v tomto volebním období předložit znovu.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji za příspěvek. Požádám nyní pana poslance Bublana, další bude pan poslanec Doktor. Nyní pan poslanec Bublan.
Poslanec František Bublan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl připomenout jednu věc. My jsme v posledních třech letech byli svědky, a bylo to vždycky v tuto dobu kolem rozpočtu a ke konci roku, velkých debat o rozhodování ohledně zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Dopadlo to vždycky v neprospěch těchto příslušníků, že se odložil zákon č. 361/2003 Sb. o další rok, potom o další rok, až konečně snad teď nastane ta doba, kdy začne platit. To odkládání se nám vymstilo. Vymstilo se nám velmi silně. Já myslím, že všichni jsme to vnímali, jak odcházejí odborníci, jak odcházejí mladí policisté nebo policisté, kteří už byli zaučeni a neviděli perspektivu, neviděli podporu státu, neviděli podporu veřejnosti v té jejich činnosti.
***