(10.00 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegové, jak jste si všimli, rozprava byla znovu otevřena. Další se do ní hlásí pan poslanec Martin Bursík a pan poslanec Kalousek. Prosím nejdříve pana poslance Bursíka.
Poslanec Martin Bursík: Dámy a pánové, dobrý den. Občas prospěje, když debatě předchází vyjasnění pojmů. Pro to druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, které navrhuje předkládání tzv. poslaneckých pomníčků, se v praxi vžil terminus technicus porcování medvěda. Ten termín porcování medvěda je přitom zjevně zavádějící a zcela nevhodný a já si dovolím v úvodu svého vystoupení dnešní jednání Sněmovny, než přijdete s konkrétními návrhy, poněkud odlehčit.
Poslední evidovaný odstřel medvěda, nebo chcete-li porcování, je datován 14. listopadu 1856 na Šumavě. Celkem 46 střelců a 75 honců tehdy nadhánělo medvědici celé tři dny. Nejprve jednomu střelci chyběla puška, druhý pak medvědici ranil na tlapě a třetí minul, přičemž zvíře uteklo do stráně u Rukusvaldu. Po třech dnech pronásledování byla konečně šelma vytlačena směrem ke střelcům. Dva utekli a posléze hajný ze 40 kroků chybil, poté Johann Jan Junwirdt (?) hned druhou ranou střelil na komoru, medvědice uběhla 30 kroků a bylo po ní. A to bylo poslední porcování medvěda před 150 roky v České republice.
Medvěd hnědý je v současnosti jedním ze šesti kriticky ohrožených savců na území České republiky.
Každoroční počínání Poslanecké sněmovny má k srdnatosti medvědice i úsilí lovců daleko. Hledejme tedy jiné termíny. Rakušané mají pro počínání analogické k jednání této Poslanecké sněmovny termín Freundlwirtschaft, což znamená přítelíčkové hospodářství. To je vhodnější termín. Při porcování medvěda byste si někteří z vás mohli připadat jako lovci dotací a zažívat při tom i nějaké vzrušení a dobrodružství. Jestliže začneme společně používat termín přítelíčkové hospodářství, potom si myslím, že u aktérů tohoto rozdávání bude připadat v úvahu jediný pocit, a to trapnost.
Ptáte se samozřejmě, proč tak silná slova, co je na tom špatného, vždyť pomáháme opravě školy, opravě kostela, výstavbě sportoviště, vybudování kanalizace, zahánění špačků z vinic, fotbalovému klubu a jiným bohulibým podobným aktivitám. V mnoha případech je jistě využití veřejných prostředků oprávněné, ale je také jasné, že jde o nesystémové nakládání s veřejnými prostředky. Možná řeknete, že napravujeme situaci tam, kde selhává stát, ale to ne. Počínání Sněmovny, které se stalo naprosto nepochopitelně standardem, je principiálně zcela nepřijatelné, a to hned z osmi důvodů, které nyní uvedu.
Za prvé. Pozměňovací návrhy jsou zařazovány poslanci do návrhu rozpočtu anonymně, není, kdo by je obhájil, rozhodujeme bez elementární znalosti konkrétního návrhu.
Za druhé. Neexistují kritéria pro udělení dotace, nejsou stanovena ani kritéria pro čerpání. Subjekt, který dostává dotaci přímo ze státního rozpočtu, vypadává ze standardního způsobu kontroly. To dokládá aktuální nález Nejvyššího kontrolního úřadu. Prostředky určené na akce jsou poskytovány přímo tomu kterému subjektu. Jde o zcela nesystémovou praxi.
Za třetí. Jediným známým kritériem je protekce. Známost s vlivným poslancem, který prosadí schválení akce rozpočtovým výborem. O přidělení veřejných prostředků nerozhoduje veřejný zájem, kvalita projektu, ale vliv anonymního poslance, jeho politická příslušnost.
Za čtvrté. Výběr je netransparentní. Není k dispozici pořadí vybraných návrhů poslanců, jejich umístění, hodnocení, důvěry výběru. Nemáme vůbec žádné informace, proč ten který návrh se dostal do přílohy 2 rozpočtového výboru a který se nedostal.
Za páté. Jde o zjevně nesystémové obcházení standardních dotačních programů, o přímé obcházení pravidel.
Za šesté. Jedná se o neefektivní vynakládání veřejných prostředků, kdy jsou veřejné prostředky vynakládány nikoliv na nejnaléhavější potřeby s veřejným zájmem.
Za sedmé. Čerpání dotací není kontrolováno.
A na konec, dámy a pánové, za osmé. Jde o nerovnou politickou soutěž. Poslanec, který rozdává, je v konkurenční výhodě proti politikovi, který není poslancem a v politické soutěži se snaží do Poslanecké sněmovny dostat. Tady stojí za to citát Bertolta Brechta: Moc má ten, kdo platí.
Objem prostředků, které letos uvolnil rozpočtový výbor pro přítelíčkové hospodářství, činí 3 mld. 779 mil. 531 tisíc, jak lze vypočítat z podkladu, který nám byl v úterý poskytnut. Jde celkem o 676 akcí lokálního charakteru. Na každého jednoho poslance připadá 18,9 mil. korun, které zde rozdáváme. Připomínám, že v průměru, pane kolego, nikoliv že vy byste toto rozdával. Ostudná je nejen výše protekčního nesystémového a netransparentního rozdávání veřejných prostředků do volebních obvodů, ale také zdroje, z kterých je přítelíčkové hospodářství financováno. To je to, o čem tady mluvil pan ministr financí Tlustý. Fiktivní rezerva je vytvářena dominantně přesunem z oblasti mandatorních výdajů, 2,6 mld. z dluhové služby, 0,95 mld. z plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce, 0,95 mld. z důchodů, 1,9 mld. ze stavebního spoření a tak podobně. To snížení položek 1 až 23 celkem činí 10,697 mld., a to jsou peníze, které budou chybět.
My vlastně prohlubujeme schodek státního rozpočtu snižováním mandatorních výdajů a reálně prohlubuje schodek státního rozpočtu. Proto ta poznámka pana ministra, aby se to vrátilo zpět do prvního čtení a hlasovali jsme o prohloubení schodku státního rozpočtu, je naprosto na místě.
Ten trik, jak rozpočtový výbor vygeneroval prostředky na uplácení voličů, je naprosto průhledný. Nejprve rozpočtový výbor seškrtá položky 1 až 23, peníze přesune do kapitoly vládních rezerv, všeobecná pokladní správa, a z té se zaplatí Poslanecké pomníky. Potom uniká veřejnosti přímá souvislost mezi poslaneckými pomníky a důchody, jak o nich mluvil ministr práce a sociálních věcí. Vypadá to naoko, že se vše platí z rezerv, ale v rozpočtu nikdy žádné rezervy nebyly. Ty se právě naplnily až z přesunu těch položek 1 až 23. Lze tedy jednoznačně říci, že poslanecké pomníčky dále prohloubí schodek rozpočtu o 3,779 mld. korun.
Teď mi dovolte několik dotazů, dámy a pánové. Rád bych se zeptal paní ministryně školství, jestli jí nevadí, že poslanci obcházejí dotační pravidla pro opravy škol a rozdávají peníze přímo ze státního rozpočtu. Dostalo by se z dotačních programů ministerstva i na dotaci 5 mil. na informační technologii České golfové federace, paní ministryně? Je paní ministryně školství přesvědčená, že je prioritou investovat 8 mil. korun do umělého trávníku třetí generace na fotbalovém hřišti v Morkovcích-Slížanech? A co říká pan ministr kultury tomu, že poslanci zachraňují bez jakýchkoliv výběrových kritérií památky a kostely? Vyhovuje panu ministru Štěpánkovi také, že poslanci dají 10 mil. korun na Mistrovství světa Grand Prix silničních motocyklů v Brně? Předseda rozpočtového výboru Sobotka bude jistě mít názor na to, proč je prioritou veřejného zájmu investice 20 mil. do rekonstrukce a dostavby víceúčelového sportovního areálu AC Sparta Praha, Podvinný mlýn v Praze 9. Nevíte, jak probíhalo, pane kolego, výběrové řízení na dodavatele, když je investorem AC Sparta, akciová společnost? Ptám se proto, že generálním dodavatelem haly je stavební firma Synet, s. r. o., se sídlem v Liberci. To není dobré v době, kdy www.lidovky.cz publikovaly, že ODS hrozí skandál, kvůli podezření z uplácení půjde před soud další člen této strany. Je jím jeden z nejvlivnějších podnikatelů v zemi, spolumajitel stavební firmy Synet Petr Syrovátko. To vypadá, pane kolego, jako naschvál. Pan kolega Ladislav Šustr nám jistě vysvětlí, že se nejedná o konflikt zájmů, když jsa zvolen starostou obce Telnice 4. 11., žádá pod položkou 32/2 celkem 14,3 milionu na výstavbu komunikací a související infrastruktury obce Telnice.
Chcete, dámy a pánové, abych pokračoval? Je tady docela klid v sále. Vidím, že vás to zaujalo. (Hlasy ze sálu: Ano.) Raději ne. (Veselost v sále.)
***