(15.40 hodin)
(pokračuje Seďa)
Dále doporučuje vyslovit souhlas s prodloužením působení sil a prostředků Armády České republiky v silách ISAF pod vedením Organizace Severoatlantické smlouvy v Afghánistánu v celkovém počtu do 225 osob na dobu od 1. ledna do 31. prosince 2007.
Dále doporučuje vyslovit souhlas s prodloužením působení sil a prostředků Armády České republiky v rámci mnohonárodních opatření v Irácké republice v celkovém počtu do 100 osob na dobu od 1. ledna do 31. prosince 2007.
Zároveň doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s působením sil a prostředků Armády České republiky v operacích Sil rychlé reakce Organizace Severoatlantické smlouvy mimo území České republiky v celkovém počtu do 400 osob na dobu od 1. ledna do 15. července 2007 a do 35 osob na dobu od 1. července 2007 do 15. ledna 2008 s tím, že o případném vyslání do konkrétní operace rozhodne vláda, která o takovém rozhodnutí neprodleně informuje obě komory Parlamentu České republiky.
Dále výbor pro obranu doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vyčleněním specialistů Armády České republiky v počtu do 10 osob pro případné nasazení do mise UNIFIL v Libanonu.
Dále výbor pro obranu žádá ministra obrany, aby informoval výbor pro obranu a zahraniční výbor o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2007, a to nejpozději do 30. června 2008.
Tolik zpravodajská zpráva.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji. Posaďte se ke stolku zpravodajů.
Nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru, pana poslance Tomáše Duba, aby odůvodnil usnesení výboru. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám, pane předsedající. Já bych si dovolil též sdělit stanovisko zahraničního výboru ke sněmovnímu tisku 71. Je přece jenom odlišné od stanoviska výboru pro obranu.
Výbor doporučil Sněmovně vyslovit souhlas s prodloužením působení sil a prostředků Armády České republiky v operacích NATO a Evropské unie na Balkáně v celkovém počtu do 730 osob na dobu od 1. ledna do 31. prosince 2007.
Dále Sněmovně doporučuje vyslovit souhlas s prodloužením působení sil a prostředků AČR v silách ISAF pod vedením NATO v Afghánistánu v celkovém počtu do 190 osob na dobu od 1. ledna do 31. prosince 2007.
Dále doporučuje Sněmovně vyslovit souhlas s prodloužením působení sil a prostředků AČR v rámci mnohonárodních opatření v Irácké republice v celkovém počtu do 100 osob na příští rok na stejnou dobu, a to v souladu s omezením jejich působení podle předchozích usnesení Poslanecké sněmovny k této věci.
Dále zahraniční výbor doporučuje Sněmovně vyslovit souhlas s působením sil a prostředků AČR v operacích Sil rychlé reakce NATO, NATO RESPONSE FORCES, mimo území České republiky v celkovém počtu do 400 osob od 1. ledna do 15. července 2007 a do 35 osob na dobu od 1. července 2007 do 15. ledna 2008, s tím, že o případném vyslání do konkrétní operace rozhodne vláda, která o takovém rozhodnutí neprodleně informuje obě komory Parlamentu České republiky.
Naposledy zahraniční výbor doporučuje Sněmovně vyčlenit specialisty Armády České republiky v počtu do 10 osob pro případné nasazení do mise UNIFIL v Libanonu, a samozřejmě žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu o nasazení sil a prostředků AČR v roce 2007, a to nejpozději do 30. června 2008.
Také mě pověřil zahraniční výbor, abych vám toto tady tlumočil. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které se mi písemně přihlásili jako první pan poslanec Černý Alexander a jako druhá paní poslankyně Kateřina Jacques. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Alexander Černý: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych začal několika poznámkami z předkládací zprávy vlády. Vláda v úvodu konstatuje, že spoluzodpovědnost České republiky za obranu společných hodnot a zájmů členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie je právě tím faktem, který ji opravňuje k tomu, aby nám navrhovala zapojení našich sil a prostředků v zahraničních operacích v roce 2007 v tomto a ne jiném rozsahu.
Je pěkné, že naše vláda má tak velkou péči o obranu společných hodnot členských zemí Aliance a Evropské unie, ale já bych se chtěl spíše trošičku pozastavit nad hodnotami, které by měly zajímat občany České republiky a o které by měla naše vláda podle mého názoru dbát především.
Konec studené války a začátek éry globalizace přinesl mimo jiné i některé stinné stránky. Objevily se nové hrozby, se kterými jsme se předtím rozhodně v takovém rozsahu nesetkávali. Jedním z klíčových pojmů se stal termín bezpečnost. Termín, který se skloňuje dnes prakticky při každé příležitosti. Je logické, že Armáda České republiky v takové situaci nemůže stát stranou a že se od ní očekává, že se nějakým způsobem na bezpečnosti bude podílet.
My v tuto chvíli dostáváme k posouzení - a v průběhu minulých let jsme se tomu také nevyhnuli, že jsme posuzovali zapojení Armády České republiky do operací trojího charakteru, jednak humanitárních a záchranných operací, jednak operací řekněme mírových, ale i operací čistě bojových. Vládní návrh na vyslání misí v roce 2007 obsahuje prakticky všechny tři, troufám si ale tvrdit, že ta třetí, tedy ty bojové operace, se stávají stále více a více dominantní.
Bezpečnost České republiky se podle některých expertů vstupem do Severoatlantické aliance a později i vstupem do Evropské unie dostala do kvalitativně úplně jiné roviny než kdykoliv v minulosti. Rádi nás všichni přesvědčují, že jsme nikdy nebyli tak bezpeční, protože všichni naši sousedé, tedy všechny země, které hraničí s naším územím, jsou buď členy Severoatlantické aliance, nebo Evropské unie. Zkrátka nikdy jsme nebyli tak bezpeční jako právě teď. Současně s tím se v Evropě rozšířil úzus, že hlavní hrozby, které Evropě v tuto chvíli hrozí, jsou terorismus, pravděpodobně na prvním místě, epidemie, asi na druhém místě, a s rostoucí globalizací organizovaný zločin, který dostává také poněkud jiné rozměry.
Jen pro zajímavost, na zajištění bezpečnosti České republiky a jeho právní ochranu se ročně vynakládá částka zhruba 110 mld. Kč. Armáda České republiky přitom na tuto činnost spotřebovává zhruba polovinu. Civilní připravenost na krizové stavy, to je částka, která je oceněna pouze 2 % z celkové sumy, a integrovaný záchranný systém včetně požární ochrany přibližně 7 %. Jen připomenu, že těch 7 % se dlouhodobě nemění.
Minulý týden skončil v Rize summit Severoatlantické aliance. Aliance jako největší problém, nebo jeden z největších problémů, označila Afghánistán. Téměř ve stejnou chvíli a stejní lidé konstatovali s potěšením, že se podařilo snížit národní omezení pro nasazení vojáků, kteří pod hlavičkou Severoatlantické aliance v Afghánistánu působí. Česká republika - a o mandátu a o nasazení našich jednotek v Afghánistánu bude pravděpodobně řeč ještě i v budoucnu, nejenom dnes - posiluje svoji účast v Afghánistánu, a pravděpodobně to nejsou konečná čísla, která jsou nám v tuto chvíli předkládána. I účast české polní nemocnice bude zřejmě znamenat další nárůst, tedy možná potenciální účast.
***