(16.40 hodin)
(pokračuje Exner)
Pan ministr zahraničních věcí nám píše, že Parlament České republiky bude moci adaptovanou smlouvu ratifikovat teprve poté, co Rusko splní istanbulské závazky. Jsem toho názoru, že ministr zahraničních věcí by mohl vědět, že parlament neratifikuje žádnou smlouvu, tudíž ani adaptovanou smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, že ratifikace má svá pravidla a ratifikační listinu u nás podepisuje prezident republiky; Parlament České republiky, jeho jednotlivé komory, dávají maximálně souhlas k takové ratifikaci.
Tady se domnívám, že v tomto případě je možné u nás tento ratifikační proces spustit a v krajním případě, pokud existuje dohoda mezi určitými státy, je potom na rozhodnutí prezidenta republiky, kdy skutečně přistoupí k ratifikačnímu procesu.
Na základě všech těchto věcí navrhuji, aby Poslanecká sněmovna nesouhlasila s odpovědí ministra zahraničních věcí Alexandra Vondry na moji interpelaci.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan ministr zahraničních věcí si přeje k této interpelaci diskutovat? Ano. Máte slovo, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Alexandr Vondra Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Pane poslanče, vy jste ve své reakci na moji odpověď na vaši interpelaci uvedl, že máte zprávy z ruské strany, že důvodem toho, proč Rusko doposud nenaplnilo závazky z takzvaných istanbulských protokolů, které byly přijaty v příloze k příslušné adaptované smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, je to, že údajně podle vás se jiné státy, blíže neurčité, nepodílejí na financování odsunu vojenské techniky a vojenského personálu z Moldavska a Gruzie. Já bych řekl, že asi polovina je pravda, a totiž ta část vašeho sdělení, která se týká komunikace s ruskou stranou. Ano, zde pravděpodobně máte pravdu, a je na místě se ptát, kdo vám podklady k té interpelaci dává, jestli to není Moskva sama, protože my skutečně zaznamenáváme se stále větší intenzitou snahu ruské strany nesplnit to, k čemu se v Istanbulu v roce 1999 zavázala, a to k plnému odsunu jak vojenské techniky, tak vojáků, z území Moldavska a Gruzie.
A zde já chci říci, že pozice české vlády, této vlády, je pevná a neměnná, stejně tak, jako byly pozice všech vlád České republiky v devadesátých letech, i v minulých pěti nebo šesti letech. My stejně jako jiné členské státy NATO důsledně trváme na tom, aby byla smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě předložena k ratifikaci teprve tehdy, kdy Ruská federace své závazky z Istanbulu naplní. Je to postoj, který vychází nejen z toho, že závazky se plnit mají, ale i z toho, že my jako menší země v Evropě, nebo země střední velikosti, víme, co znamená pobyt cizích vojsk na území státu, pobyt, který je v zásadě proti vůli obyvatelstva, a nevidíme jediný důvod, proč bychom dnes měli ustupovat.
A nevěřím tomu, že motivací ruské strany by bylo to, že nemá na tento odchod finance. Ruská strana je dnes ekonomicky v úplně jiné situaci, než byla řekněme začátkem devadesátých let, kdy se Německo a další státy Evropy finančně podílely na odchodu ruských vojsk třeba z území bývalé NDR, z území Polska. Dnes ruská strana disponuje značnými finančními prostředky, což souvisí i s vysokou cenou ropy apod. Čili financování této věci rozhodně není důvodem toho, proč by ruská strana neplnila své závazky. Důvody jsou samozřejmě jiné. Jsou to důvody mocenské, geopolitické a další.
A konečně na otázku, zda fakt, že adaptovaná smlouva dosud nevstoupila v platnost, neznamená nějaký závažný problém z hlediska bezpečnostní situace v Evropě, tak my jednoznačně vycházíme z teze, že nikoliv, že tato skutečnost nevede ke snížení bezpečnosti v Evropě ani k ohrožení původních cílů této smlouvy. Ostatně mnoho zemí včetně České republiky v posledních letech snížilo počty smlouvou KOS omezené vojenské techniky hluboko pod úroveň, kterou stanovují limity v této adaptované smlouvě. Tudíž nehodláme učinit žádný krok, kterým bychom se přestali solidarizovat s těmi, kdo trvají na tom, že závazky z Istanbulu v roce 1999 mají být naplněny.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Exner. Má slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane ministře, dovolte mi, abych vyslovil hluboké uspokojení nad tím, že dochází ke snížení počtu vojsk a výzbroje v Evropě hluboko pod limity, které byly domluveny v původní smlouvě a případně i v adaptované smlouvě. To mě skutečně velice těší.
Mohu vás ujistit, že podklady mně Moskva nedává, ačkoliv koneckonců pro naši práci je jedno, odkud získáme podklady. Důležité je, jestli podklady jsou pravdivé, nebo nejsou. Mohu vás informovat, abyste zůstal v této věci klidný, že podklady pro to prohlášení jsem získal ze sdělovacích prostředků, ovšem na základě prohlášení ruských představitelů právě k této věci.
Myslím si, že pozice pevná a neměnná, pokud jde o pozici naší vlády, je sice krásná a zásadová, ale bohužel, naplňování té smlouvy by při jiném typu pozice mohlo být ještě úspěšnější, než dosud je. To, co předvádíme, vlastně znamená, myslím teď celý ten zbytek Evropy, že trváme dále na blokovém uspořádání a že k tomu vlastně máme stejné mocenské geopolitické důvody, jaké kladete jako důvod postupu právě v Ruské federaci.
Jinak jste mě mimořádně potěšil svým prohlášením, když říkáte "víme, co znamená pobyt cizích vojsk, pobyt, který je v zásadě proti vůli obyvatelstva". Pravděpodobně budeme v příštím bodě buď dnes, nebo zítra projednávat právě takový případ, že se znovu bude jednat o pobytu cizích vojsk na našem území, a bude to pravděpodobně alespoň proti vůli obyvatelstva, jak byla zjištěna průzkumy veřejného mínění. Připomenu, že hned v tom prvním průzkumu více než 80 % našich obyvatel nesouhlasilo s umístěním jakéhokoliv prvku americké národní protiraketové obrany na našem území.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nevidím další přihlášku do rozpravy, proto tuto rozpravu končím.
Pan poslanec Exner si přál hlasovat o nesouhlasném usnesení, tedy usnesení s textem: "Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci novelizace smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě."
***