(16.30 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Jak už uvedl můj předřečník a interpelující, tato smlouva byla prodloužena v roce 1999 o dalších pět let a v roce 2004 s platností do 31. 12. 2007, kdy v souvislosti s bezpečnostními opatřeními bylo rozhodnuto doporučit Svobodné Evropě přestěhování a došlo k dohodě.
To, jakým způsobem Svobodná Evropa řeší svůj nájemní vztah, o tom samozřejmě povšechné informace máme, ale je to soukromoprávní záležitost, a je i pravdou, že na přestěhování schválila vláda v roce 2004, takže vláda v té době mám pocit Vladimíra Špidly nebo Stanislava Grosse, příspěvek 27 milionů korun. Americká vláda schválila na přestěhování a na nové sídlo 14 milionů dolarů.
Pravdou je i to, že nejsou stanoveny žádné podmínky týkající se doby působení Rádia Svobodná Evropa na našem území. Je nám známo, že Rádio Svobodná Evropa podepsalo 25letou smlouvu se společností, která jí bude pronajímat novou budou v novém působišti. I v případě, že na našem působišti už nebude, bude platit tento nájem bez ohledu na to, zda tu bude působit, či ne. (V sále je veliký hluk.)
Jediné, co k tomu mohu říci, že pokud bude potřeba prodloužit nájemní smlouvu z důvodu nemožnosti přestěhování termínových, tak tato vláda to doporučí. Myslím si, že v ústních interpelacích jsem jasně řekl, jak bude dále naloženo s budovou Federálního shromáždění, tj. že byla bezúplatně převedena a dislokační komisí to bylo doporučeno z gesce ministra financí do gesce Ministerstva kultury a bude využita jako depozitář a následné výstavní místnosti Národního muzea.
Netuším, co bych dalšího k tomu měl dodávat, protože působení Rádia Svobodná Evropa - Rádia Svoboda na našem území zdůvodňovat nemíním. Myslím si, že je to jasné všem, nebo minimálně většině z těch, kteří tady dnes sedí.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Dámy a pánové, hlásí se ještě někdo do rozpravy? Hlásí se pan poslanec Exner. Než mu dám slovo, tak vás pouze poprosím o následující. Jeví se mi, že hladina hluku v této místnosti již opět překračuje únosnou mez, tak vás poprosím, abychom zde diskutujícím umožnili jejich vystoupení v důstojné atmosféře.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Děkuji. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, také já velice vítám, že budova bývalého Federálního shromáždění konečně po letech bude znovu sloužit lidu České republiky jako depozitář Národního muzea. Myslím si, že jde o dobré rozhodnutí. Mohlo se tak stát již dřív, kdyby nebyla tím způsobem, jakým je, obsazena.
Z důvodů, které jsem uvedl, navrhuji usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na interpelaci.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Dobře. Má ještě někdo v úmyslu se přihlásit do této rozpravy? Není tomu tak, takže rozpravu končím. Pan poslanec Exner již své usnesení přednesl. Žádá nás o odhlášení. Takže já si vás dovolím odhlásit a požádám ty z vás, kteří se chtějí účastnit následujícího hlasování, o novou registraci. Ještě dám šanci dobíhajícím kolegyním a kolegům, aby se zaregistrovali.
Usnesení, o kterém budeme hlasovat, je následující: "Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci stěhování Rádia Svobodná Evropa."
Já tímto zahajuji hlasování pořadové číslo 75 a táži se vás, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti, prosím?
V hlasování pořadové číslo 74 z přítomných 83 pro navržené usnesení se vyslovilo 28 poslanců, proti 40. Tento návrh usnesení nebyl přijat.
Přistoupíme k další interpelaci. Ministr zahraničních věcí pan Alexandr Vondra odpověděl na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci novelizace smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 103. Já prosím otevírám k této interpelaci rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Václav Exner. Uděluji vám slovo, pane poslanče. (V sále je stále velký hluk.)
Poslanec Václav Exner: Paní předsedající, členové vlády, dámy a pánové, také pan ministr zahraničních věcí Alexandr Vondra odpověděl na otázky, které jsem mu v interpelaci položil. Jeho odpovědi jsou po věcné stránce takové, že popisuje situaci, jak se jeví vládě České republiky, ale opět zde je ten problém, že se domnívám, že z hlediska náplně problému neodpovídají tomu, co by bylo třeba.
Byla uzavřena 19. listopadu, tedy už více než před sedmi lety, adaptovaná Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Tato smlouva, jak píše pan ministr zahraničních věcí, a já s ním zcela souhlasím, je významná nejen tím, že odstraňuje blokové pojetí původní smlouvy, ale i tím, že obsahuje ještě kvalitnější systém notifikací a inspekcí, čímž dále zvyšuje transparentnost celého tohoto odzbrojovacího procesu. Nehledě na to, že v některých směrech také konkretizuje postupy, které byly obsaženy v původní smlouvě, včetně výše prostředků, kterých se týká.
Pan ministr zahraničních věcí mně píše, že podmínkou ratifikace bylo mimo jiné splnění politických závazků, které Ruská federace přijala na závěrečné konferenci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Istanbulu. Já bych v téhle věci se chtěl zeptat, jestli tato podmínka je stanovena přímo smlouvou, nebo jde o podmínku, která byla při jiné příležitosti pro tuto smlouvu stanovena.
Samozřejmě, že jde o to, že ta podmínka, jak byla stanovena, to znamená stažení ruské vojenské techniky a ruského kontingentu z Moldavska a Gruzie, bylo podmíněno, pokud je mi známo, také účastí dalších vlád na financování tohoto stažení. Jsou mi známy argumenty právě ruské strany, že k tomuto financování nedochází a že to je také jeden z důvodů, ne jediný důvod, toho, proč ke stažení nedochází.
Tím, že Ruská federace odmítá jakoukoliv kritiku za neplnění svých závazků, se uvádí jako jeden z důvodů, proč nemůže být smlouva ratifikována. Myslím si však, že je potřeba zvážit, co je důležitější - jestli kvalitnější adaptovaná smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a její naplňování, o významu čehož nás pan ministr informuje, a to nejen pro Ruskou federaci nebo Českou republiku, ale tedy pro celou Evropu a její obyvatele, anebo tato záminka, která je nyní předmětem sporu a překážkou ratifikaci.
Bylo by snad dobře, kdyby pan ministr zahraničních věcí mohl také říci, v jakém rozsahu se adaptovaná dohoda, adaptovaná smlouva, případně aplikuje, přestože není ratifikována.
***