(10.10 hodin)
(pokračuje Langer)
Já jsem zaregistroval veto jednotlivých poslanců na projednávání tohoto návrhu zákona ve zrychleném řízení, akceptuji, a nicméně se domnívám, že pokud zde existuje shodný názor na to, že je možné problematiku řešit tak, jak je zde navrhováno, pak se domnívám, že by nemělo být naším zájmem příliš prodlužovat legislativní opatření, které by znamenalo zánik tohoto ministerstva, a mělo by být naším zájmem projednat tento návrh zákona ještě do konce tohoto roku. Proto, pokud by s tím byl souhlas, navrhuji zkrátit lhůtu k projednávání o 50 dnů, tak abychom ještě na této schůzi, tedy do konce tohoto roku, měli možnost tento návrh zákona projednat a aby měli možnost se k němu vyjádřit jednotliví kolegové v příslušných výborech. Nicméně abychom zbytečně rozhodnutí neoddalovali.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to bylo úvodní slovo. Bylo by dobré, kdyby to zaznělo ještě v rozpravě.
Nyní poprosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Petra Sunkovského, kdyby nám k tomu řekl také svoje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Sunkovský: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, navrhovaná právní úprava kompetenčního zákona, kterou předkládá vláda České republiky, se týká zrušení Ministerstva informatiky a převodu činnosti tohoto ústředního orgánu státní správy na Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj.
Potřeba informatizace společnosti a propojení jednotlivých komunikačních technologií je jednou z významných rozvojových struktur v budování informační společnosti a e-governmentu jakožto nezbytného předpokladu dalšího úspěšného rozvoje České republiky. Poměrně slabé postavení Ministerstva informatiky v rámci struktury ústředních orgánů státní správy je i příčinou toho, že Česká republika dostatečně nevyužívá svůj rozvojový potenciál v oblasti informačních technologií. Je nutno zefektivnit reakce na moderní trendy v oblasti informačních a komunikačních technologií, a to zejména v oblasti veřejné správy, aby zavádění těchto technologií probíhalo koordinovaně a ještě lépe reagovalo na potřeby veřejné správy a jejich uživatelů.
Většina kompetenčních přesunů zrušeného Ministerstva informatiky je převedena do působnosti Ministerstva vnitra. Jedná se především o působnost elektronického podpisu, informačních systémů veřejné správy, vydávání prováděcích předpisů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, atestaci podle zákona o veřejných zakázkách a v oblasti krizového řízení. Dále navrhovaná právní úprava řeší povinnosti správce kapitoly státního rozpočtu podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývající z hospodaření s rozpočtovými prostředky v roce 2006, případně v roce 2007, která také přechází na Ministerstvo vnitra. Dále Ministerstvo vnitra vstupuje datem účinnosti tohoto zákona do práv a povinností zřizovatele příspěvkové organizace TESTCOM, což je Technický a zkušební ústav telekomunikací a pošt Praha.
Do kompetence Ministerstva obchodu a průmyslu navrhovanou právní úpravou přejde působnost z oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb, které jsou podrobně upraveny zvláštními zákony. Kompetenční přesuny v oblasti veřejných dražeb přecházejí z oblasti zrušeného Ministerstva informatiky do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. Přenášená kompetence v tomto případě pouze doplňuje již stávající působnost Ministerstva pro místní rozvoj.
Rozsah přechodu těchto práv a povinností, majetku a finančních prostředků je určen rozsahem kompetencí, které přecházejí na to které ministerstvo.
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, není ani v rozporu s právními akty Evropských společenství. Předložený návrh si nevyžádá nové náklady ze státního rozpočtu ani z ostatních veřejných rozpočtů a nevyžádá si ani potřebu dalších pracovních sil orgánů státní správy.
Vážené kolegyně a vážení kolegové, změna kompetenčního zákona je vždy komplikovaná záležitost, a proto se i já domnívám, že je nutno tuto právní úpravu projednat řádně v příslušných výborech a následně v Poslanecké sněmovně, a nikoliv podle § 90 odstavec 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a zákon schválit ve zkráceném řízení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, toť vše. Výborně. Děkuji zpravodaji. Myslím, že můžeme otevřít obecnou rozpravu, do které jsem si všiml, že se hlásí jako první pan poslanec Zdeněk Jičínský, takže bych ho požádal, kdyby rozpravu zahájil jako první. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, otázka, kolik je ministerstev, když nechám stranou kompetenční zákon, bývá záležitostí politickou. Už za starého režimu docházelo k tomu, že se periodicky spojovalo Ministerstvo dopravy s Ministerstvem spojů, nebo se zase rozdělovalo, spojovalo se Ministerstvo školství s Ministerstvem kultury a zase se rozdělovala, takže v tomto ohledu toto není nic mimořádného. Ale mně tady vadí něco, co souvisí s kulturou vládnutí.
Vláda, která nemá důvěru, která je ve stavu demise, provádí zásadní rozhodnutí týkající se organizace ústředních orgánů státní správy, týkající se organizace resortů, bez ohledu na to, že zákonná úprava to neumožňuje. Takže já si myslím, že toto není dobrá cesta a že není ani žádný spěch, abychom zkracovali lhůtu a považovali za nezbytné toto projednat v době, kdy nevíme, jestli bude vláda, která bude mít důvěru Parlamentu. A já myslím, že otázka organizace ústředních orgánů státní správy a změny kompetenčního zákona náleží v rámci demokratického právního státu vládě, která disponuje důvěrou Poslanecké sněmovny. Myslím si, že takovéto věci vláda ve stavu demise dělat nemá. Já jsem to kritizoval i dříve, na své kritice chování ministra vnitra v tomto ohledu trvám a argumenty, které on uváděl pro zrychlené projednávání této věci, nepovažuji za důvodné.
Jiná věc je, že samozřejmě to, co jsem řekl na začátku o politických důvodech pro to, kolik je ministerstev, to neberu zpět. Uznávám, že i vytvoření Ministerstva informatiky v minulém volebním období bylo jistou daní za vytvoření vlády v tehdejším složení. To je také skutečnost. Ale nesporné je to, že kompetenční zákon zná nějaká pravidla, nějaké vymezení působnosti ústředních orgánů, a myslím si, že s takovýmito změnami má přicházet vláda, která disponuje důvěrou Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl první příspěvek do rozpravy. Kdo dál? Vidím opět pana poslance Bohuslava Sobotku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych položil prostřednictvím pana předsedajícího otázku panu ministrovi Langerovi, a týká se praktických efektů z hlediska zrušení tohoto Ministerstva informatiky.
Všichni víme, že se jedná o relativně malý úřad, který tady fungoval několik let. Myslím si, že pan ministr tady správně položil důraz na restrukturalizaci agend, resp. jejich rozptyl mezi jiné úřady. Nehovořil tady o nějakých přímých efektech. Čili já bych se chtěl zeptat, zdali to zrušení Ministerstva informatiky bude mít nějaké rozpočtové dopady, kolik tedy ušetříme finančních prostředků v nadcházejícím roce tím, že zrušíme Ministerstvo informatiky, a kolik ušetříme státních zaměstnanců tím, že zrušíme Ministerstvo informatiky. Samozřejmě tady mohou existovat určité úsporné efekty. Pokud běžnému poplatníkovi řeknete, že budete rušit nějaké ministerstvo, tak si běžný poplatník představí, že tedy propustíte úředníky, zavřete budovu nebo ji prodáte, a tím pádem stát na daňových poplatnících ušetří nějaké finanční prostředky. Čili pokud zde rušíme ministerstvo a ve zkratce to může být daňovými poplatníky vnímáno takovýmto způsobem, chtěl bych požádat pana ministra o jasné slovo k tomu, kolik ušetříme v příštím roce finančních prostředků a o kolik zaměstnanců méně bude zaměstnávat vláda v příštím roce, pokud dosáhneme toho, že ve zkrácené lhůtě, tak jak požaduje pan ministr, Ministerstvo informatiky zrušíme.
***