(16.50 hodin)
(pokračuje Böhnisch)
Jak už jsem řekl, pro využívání tepla z obnovitelných zdrojů energie je nutné vytvořit odpovídající podmínky. To především znamená vytvoření vhodného podpůrného systému pro využívání tepla z obnovitelných zdrojů energie. Avšak vytvoření vhodného podpůrného systému pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů energie je výrazně složitější než v oblasti využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny. Důvodem je skutečnost, že výroba a využívání tepla obecně je lokální záležitost se silnou vazbou na domácnosti, nejsou zde celostátní rozvodné sítě, není zde centrální či zastřešující subjekt, jako je tomu v případě elektřiny, tedy operátor trhu s elektřinou apod. Mimoto každý zdroj tepla je individuální a jednotlivé zdroje se proto dosti výrazně liší svými ekonomickými parametry. Problémem je i evidence výroby tepla. Z těchto důvodů nelze pro podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie použít podpůrné systémy preferované v oblasti elektřiny, to je pevné výkupní ceny či obchodovatelné certifikáty. Jedinou reálnou možností jsou proto v oblasti tepla z obnovitelných zdrojů energie systémy založené na investiční podpoře nebo stanovení určitých povinností, což potvrzují i zahraniční zkušenosti.
Je nutné zdůraznit, že rok 2007 je nejvhodnější dobou pro přijetí tohoto návrhu zákona a že žádná vhodnější chvíle v budoucnu asi nenastane. Důvodem je, že právě v období let 2007 až 2013 bude podpora využívání obnovitelných zdrojů tepla formou podpory investic možná jednak ze strukturálních fondů Evropské unie a jednak prostřednictvím mechanismů Kjótského protokolu. Objem disponibilních prostředků z těchto zdrojů bude v uvedeném období pro oblast výroby tepla z obnovitelných zdrojů zhruba 20 mld. korun. Je to přitom naposled, co bude mít Česká republika k dispozici tak velký objem prostředků na tyto účely.
Za účelem efektivního a úplného využití těchto finančních prostředků je nutné legislativně vymezit a tím v podstatě zakotvit oblasti, kde budou tyto peníze přinášet největší efekt a kde je zároveň pro jejich využití dostatečný prostor. Legislativní zakotvení zároveň položí základ plné transparentnosti a průhlednosti využívání těchto finančních prostředků.
Nejvhodnějším způsobem vymezení těchto prioritních oblastí je stanovit určité povinnosti v sektoru tepla z obnovitelných zdrojů.V předkládaném návrhu zákona jsou proto navrženy některé povinnosti v tomto sektoru. Jde konkrétně o povinnost za stanovených podmínek a ve stanoveném rozsahu využívat obnovitelné zdroje v zařízeních na výrobu tepelné energie a odpovědnost za stanovených podmínek a ve stanoveném rozsahu využívat v nové výstavbě obnovitelné zdroje pro zajištění dodávek tepelné energie.
Lze konstatovat, že návrh je nezbytnou součástí a předpokladem efektivního a průhledného systému využití zmíněných finančních prostředků. Realizace návrhu bude znamenat, že v roce 2020 bude v sektoru domácností, obchodu a služeb, to je v bytových, administrativních a podobných prostorách, potřeba získávat 30 až 45 petajoulů tepla z obnovitelných zdrojů energie. To podpoří rozvoj komunální energetiky, která bude v převážné míře založena na využití biomasy. Její dostupný potenciál je kolem 300 petajoulů, 200 účelově pěstované rostliny, 50 lesní odpad, 30 bioplyn a 20 ostatní odpadní biomasa. Zdroje biomasy pro realizaci tohoto návrhu zákona jsou tedy zcela postačující.
Konečně ve stručnosti, co je cílem navrhovaného zákona. Jednak je to snaha zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů na 6 % v roce 2010, dále - zvýšit podíl výroby tepla v zařízeních na bázi obnovitelných energetických zdrojů, dále - přispět odpovídajícím snížením emisí skleníkových plynů k ochraně klimatu. V neposlední řadě přispět odpovídajícím snížením ostatních škodlivin do prostředí k ochraně životního prostředí. Dále - přispět ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin, přispět ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdrojů energie a tím ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie a rozvoji komunální energetiky.
Návrh zákona přinese jistě určité ekonomické vícenáklady, především v oblasti investic do výstavby zařízení na výrobu tepla z obnovitelných zdrojů, které však budou financovány v rozsahu 80 až 100 % ze zmíněných evropských strukturálních fondů a z prodeje povolenek na emise z oxidu uhličitého. Kofinancování případných zbylých nápadů zajistí podle typu daného zařízení na výrobu tepla veřejné rozpočty, podnikatelská sféra či domácnosti. Návrh zákona však přinese i úsporu nákladů především v oblasti provozu. Provozní náklady zařízení na výrobu tepla z obnovitelných zdrojů jsou většinou nižší než v případě zařízení využívajících klasická paliva.
Závěrem mi dovolte říci, že návrh zákona bude mít jednoznačně pozitivní dopad na životní prostředí. Při dosažení předpokládaných objemů výroby tepla z obnovitelných zdrojů v roce 2020 by podle přibližných, velmi hrubých odhadů došlo v České republice oproti roku 2000 ke snížení emisí oxidu uhličitého zhruba o 5 mil. tun, emisí SO2 o 2000 tun a emisí oxidu dusíku o 3000 tun.
My jsme si samozřejmě jako předkladatelé vědomi stanoviska vlády, které bylo dodáno. K jednotlivým připomínkám z vlády se když tak vyjádřím později v obecné rozpravě.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji jednomu z navrhovatelů, panu poslanci Robinu Böhnischovi, a nyní prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Špiku.
Poslanec Jan Špika: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi přednést stanovisko zpravodaje k návrhu zákona o výrobě tepla z obnovitelných zdrojů a změně energetického zákona.
Úmysl zajistit zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě nejen elektřiny, ale i tepla je jistě velmi chvályhodný. Bohužel ale po prostudování předkládaného návrhu zákona musím konstatovat, že navrhovatelé nejsou asi zcela informováni o stávající praxi a o možnostech skutečné realizace tohoto záměru. V předkládaném návrhu zákona se jedná pouze o souhrn jakýchsi administrativních byrokratických opatření, často nesplnitelných, která realizaci nezajistí, pokud nebudou vytvořeny technické, organizační a ekonomické podmínky.
Pod milionovými pokutami se v návrhu nařizuje vyrábět teplo z obnovitelných zdrojů energie, tedy především z biomasy, ale kde se potřebné množství tohoto paliva vezme, už zcela neřeší. Podpora je orientována pouze na dotace na výstavbu, o které může investor požádat u Evropské unie, ale není garantováno, zda je dostane. Pokud má být zákon motivační, obdobně jako je tomu u elektrické energie, musí být dotace garantována například jako garance příspěvku na každý instalovaný tepelný megawatt, který bude vyrábět tepelnou energii z obnovitelných zdrojů. Dát tedy jasnou zákonnou garanci dotace na výstavbu a zrušit sankce, pak zákon v praxi bude fungovat stejně dobře jako zákon č. 180 na podporu výroby elektřiny.
Nelze také stanovit plošnou povinnost vyrábět část tepla z obnovitelných zdrojů, když nikde není garantováno, zda se provozovateli tento obnovitelný zdroj podaří zajistit. Například biomasy je v některých lokalitách již teď, nebo brzy bude, nedostatek a zákonnou povinnost nebude možné u všech výrobců splnit. Nebo se vydá zákon a všem se bude dávat výjimka, že obnovitelný zdroj není k dispozici nebo že má vysokou cenu? Naproti tomu musím konstatovat, že v zákoně navrhovaný prodej tzv. bílých certifikátů může být určitým podpůrným řešením.
Dovolil bych si uvést pár konkrétních nedostatků předlohy.
Za prvé nedostatečně definovaný obsah sekundární legislativy, prováděcí vyhlášky i zákonů. Měl by být dodržen stále požadovaný princip tvorby legislativních norem, to je aby spolu se zákonem byly předkládány i prováděcí vyhlášky nebo aspoň jejich teze.
***