Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(16.40 hodin)

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vrátila jen krátce k historii tzv. intervenčních center a těm, kteří tady s námi nebyli v minulém funkčním období, si dovolila říci, že návrh zákona o domácím násilí, resp. soubor zákonů, novel, který zavedl do našeho právního řádu institut vykázání a dalších obran proti domácímu násilí, obsahoval původně i tzv. intervenční centra. Tato Sněmovna v minulém volebním období přijala komplex změn zároveň se zřízením intervenčních center, která jsme předpokládali. V Senátu pak tato intervenční centra byla vyškrtnuta z obavy, že by se jednalo o příliš velkou finanční zátěž, a s dobrou vůlí, která spočívala v přesvědčení senátorů, že roli intervenčních center mohou docela dobře sehrávat tzv. krizová centra, resp. zařízení pro krizovou pomoc. Od té doby uplynulo zhruba třičtvrtě roku a v mezidobí se ukázalo, že tato zařízení pro krizovou pomoc opravdu nemohou plnit všechny úkoly, které byly zamýšleny zákony o domácím násilí, nemohou je splnit ani při nejlepší vůli, a jsou zaměřena zcela jiným směrem, nehledě na to, že úkoly, které mají plnit intervenční centra, nejsou zcela krizové v každém okamžiku a v každé chvíli. Proto vznikl znovu návrh zákona, resp. novelky, který se snaží vás přesvědčit, že intervenční centra od 1. ledna zřídit máme, protože jinak celá snaha, která má vést k obraně proti domácímu násilí, vejde vniveč.

Stojím tu tedy jako jeden z předkladatelů a prosím vás, abyste propustili návrh zákona ve zkrácené lhůtě do druhého čtení. Jistě v tomto druhém čtení se můžeme zabývat i podněty, které přednesl pan kolega Kafka, i když osobně se trošku obávám, abychom do toho nevnesli chaos a abychom ve snaze napravit ještě další věci nenacházeli potom obtížně kompromis při hledání souhlasu se spuštěním intervenčních center. Prosím vás proto, abyste tomu věnovali pozornost.

Co se týká stanoviska vlády k návrhu tohoto zákona, paradoxně vláda předpokládá nebo navrhuje určité dopracování, ale dopracovat ten zákon o sociálních službách je zapotřebí v tom smyslu, že je třeba jej dát do souvislosti a do souladu s ostatními právními předpisy, které oblast domácího násilí v českém právním řádu upravují. A právě proto je zapotřebí, abychom se z prvého dostali do druhého čtení a mohli se pokusit v nejkratší možné době napravit všechno, co napraveno býti má.

Pokud s tím bude souhlasit i pan místopředseda Kasal, připojuji se také k návrhu na zkrácení lhůty, a to na oněch 7 dnů. Já si myslím, že s tím jako předkladatelé můžeme souhlasit.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Zeptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nevidím takovou přihlášku, končím tedy obecnou rozpravu.

Návrh na vrácení či zamítnutí nezazněl. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má někdo jiný návrh na přikázání? Není tomu tak.

Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu, tedy o návrhu přikázání výboru pro sociální politiku.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 27. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 27, přítomno 151, pro 110, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní je před námi hlasování o návrhu na zkrácení lhůty k projednání ve výboru. Ověřuji si u pana kolegy Kafky - na jeden týden. Tak zněl návrh.

O tomto návrhu budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 28. Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 28 přítomno 154, pro 81, proti 2. Také tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že návrh jsme přikázali výboru pro sociální politiku a lhůta k jeho projednání byla zkrácena na jeden týden. Děkuji panu navrhovateli a děkuji také paní zpravodajce a můžeme opustit také tento bod.

Dalším bodem je

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 57/1. Prosím za navrhovatele o slovo pana kolegu Milana Urbana. Místo něj - teď dostávám avízo - s úvodním slovem vystoupí další z navrhovatelů, pan poslanec Robin Böhnisch.

Poslanec Robin Böhnisch: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi v krátkosti uvést návrh našeho zákona o podpoře výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie.

Evropské společenství považuje podporu využívání obnovitelných zdrojů energie za jednu ze svých priorit, protože tyto zdroje přispívají k ochraně životního prostředí a k udržitelnému rozvoji. Kromě toho umožňuje vytvářet nová pracovní místa. Průmysl obnovitelných zdrojů je nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím pěstování energetických rostlin se stává jedním z nejvýznamnějších zemědělských odvětví. Tato nová pracovní místa mají pozitivní vliv na sociální soudržnost, přispívají k bezpečnosti zásobování energií a významně přispívají k plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Proto je nutné zajistit, aby využití jejich potenciálu rostlo.

V České republice se na celkové spotřebě konečné energie teplo podílí 60 procenty. V rámci trhu s teplem dominuje teplo k vytápění budov a produkci teplé vody s 60 procenty nad průmyslovým teplem se 40 procenty. Trh s teplem v užším slova smyslu, na který je návrh zákona zaměřen, zahrnuje pouze oblast tepla a teplé vody v bytových, administrativních a podobných prostorách. Podíl domácností z toho tvoří dvě třetiny, podíl sektoru obchodu a služeb asi jednu třetinu. Obnovitelné zdroje energie přitom mohou nahradit podstatnou část potřebné tepelné energie.

Česká republika se nachází v klimatických podmínkách, ve kterých je tepelná energie k vytápění potřebná po dobu šesti až sedmi měsíců v roce. Ohřev užitkové vody je pak nutno zajišťovat celoročně. K ohřevu této vody se používá elektrická energie, tepelná energie spalováním fosilních paliv nebo sluneční energie. Výrobu tepla v převážné míře zajišťují teplárenské společnosti, popřípadě firemní teplárny, a to především z hnědého a černého uhlí 62 procenty, dále pak ze zemního plynu, ten tvoří 27 procent, kapalných paliv 5 procent, obnovitelnými zdroji energie 5 procent, prakticky výhradně z biomasy, a zbytek, asi 1 procento, pochází z ostatních primárních paliv.

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je v České republice zabezpečena zákonem 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Také podporu biopaliv v dopravě řeší tento zákon a navazující předpisy. Pro oblast tepla srovnatelné instrumentarium v České republice dosud neexistuje. Rozhodující potenciál využívání energie z obnovitelných zdrojů energie je v podmínkách České republiky přitom v oblasti tepla. Teplo tvoří zhruba tři čtvrtiny potenciálu, zatímco elektřina pouze necelou čtvrtinu. V sektoru tepla sice bylo za poslední roky zaznamenáno intenzivnější tempo rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie, ale vzhledem k velkému potenciálu a přínosům jde o rozvoj zcela nedostatečný. Pro potřebný rozvoj výroby tepla z obnovitelných zdrojů je však nutné vytvořit odpovídající podmínky, protože dosavadní podpora v této oblasti není dostatečná a není vždy dost spolehlivá.

***