(15.30 hodin)
(pokračuje Novotný)
Nově vkládaný § 18a je pak základním momentem pozměňovacího návrhu. Nově se stanoví výslovná příslušnost ministerstva k rozhodování o příspěvku, vymezení dalších obligatorních náležitostí rozhodnutí o poskytnutí příspěvku, výslovná úprava převoditelnosti zůstatku příspěvků vůči zákonem vymezeným fondům veřejných vysokých škol, vynětí z působnosti správního řádu, to znamená zákona č. 500/2004 Sb., účelovost příspěvku, zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky.
Dále se navrhuje úprava časové působnosti již na rozpočtový rok 2006, aby bylo zřejmé, jak se tohoto rozpočtového roku zhostit. Obdobný postup český právní řád již zná. Nominálně byl v nedávné minulosti použit ve srovnatelné situaci - v zákonech č. 303/2000 Sb., č. 492/2000 Sb. a v zákonu č. 493/2001 Sb. Z téhož důvodu je také účinnost navrhována již ke dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů bez stanovení legisvakance. Zde se pozměňovací návrh neliší od návrhu uvedeného v tisku 40.
Pozměňovací návrh je rozpočtově neutrální. Právní úpravu příspěvku obsahuje již stávající právní úprava ve vysokoškolském zákonu. Návrh tedy nepřichází s žádnými novými požadavky vůči státnímu rozpočtu, rozpočtům krajských či obecních samospráv, ani vůči státním fondům. Návrh je vůči státnímu rozpočtu naopak zdrženlivější než stávající znění zákona, neboť příspěvek je dnes formulován jako nárokový. Paragraf 18 odst. 3 věta první: Bez ohledu na rozpočtové možnosti státního rozpočtu příspěvky vyplácet. Tuto nárokovost novela částečně zmírňuje odkazem na možnosti příslušné rozpočtové kapitoly, neboť podle názoru předkladatelů nelze tímto způsobem zavazovat budoucí státní rozpočty ČR o částky, které nejsou dopředu známé a které by se svou výší nebo kvantitou mohly stát v průběhu některého z rozpočtových roků pro příslušnou rozpočtovou kapitolu problémem.
Navrhovaný zákon je dále v souladu s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami uzavřenými podle čl. 10 Ústavy ČR. Návrh není v rozporu s komunitárním právem EU. Jde o úpravu podrobností ve financování veřejných vysokých škol, která je v působnosti národních právních řádů jednotlivých členských států unie.
Tak tolik první, ten delší pozměňovací návrh, a nyní přejdu k druhému. Jedná se o pozměňovací návrh, který se netýká přímo školského zákona, ale s problematikou dané oblasti, tedy vzdělání, vědy, souvisí. Jedná se o opatření na podporu výzkumu a vývoje a týká se změny zákona o DPH.
A. Znění pozměňovacího návrhu: Za dosavadní článek I se vkládají čl. II a III, které znějí: Čl. II. Změna zákona o dani z přidané hodnoty. V paragrafu 81 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje nový odst. 2, který zní:
Bez ohledu, zda tak stanoví mezinárodní smlouva, vrací se daň z prostředků nenávratné zahraniční pomoci, včetně prostředků financovaných ze zdrojů EU, poskytovaných do ČR osobně na úhradu nákladů na realizaci projektů výzkumu a vývoje, pokud podle pravidel poskytovatele prostředků tyto nemohou být použity na úhradu daně nebo nelze učinit odpočet DPH podle paragrafu 72 tohoto zákona. Osoba, která takovou daň zaplatila, má nárok na vrácení daně, a to na základě žádosti.
Za projekty výzkumu a vývoje se považují jen takové, které splňují podmínky definované v § 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).
Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.
Článek III. Přechodné ustanovení k článku II. Nárok na vracení daně podle § 81 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, lze uplatnit i u nákladů na projekty zahájené před účinností tohoto zákona, a to i tehdy, když lhůta 15 měsíců od konce kalendářního měsíce podle § 81 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona v platném znění, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, uplynula. V takovém případě však nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
B. Odůvodnění pozměňovacího návrhu. Podle této novely DPH by se vracela DPH uhrazená v rámci projektů financovaných z prostředků nenávratné zahraniční pomoci, včetně prostředků financovaných ze zdrojů EU poskytovaných na projekty výzkumu a vývoje, pokud podle pravidel poskytovatele DPH není uznatelným výdajem projektu nebo nelze učinit odpočet DPH podle § 72 zákona o DPH. Taková vědecká instituce nebo vysoká škola by měla nárok na vracení DPH, a to na základě žádosti. Institut vracení DPH podle § 81 má v zákoně samotném charakter výjimečných situací, a tuto podmínku tento pozměňovací návrh splňuje.
Problematiku výkladu současného platného zákona o DPH je nutno hledat v historii zákona o dani z přidané hodnoty platného před 1. květnem roku 2004, tj. před naším vstupem do EU. Tehdejší zákon definoval, že neziskové organizace provádějí plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Po vstupu do EU vešel v platnost zcela nový, tedy nikoliv novelizovaný, zákon o dani z přidané hodnoty. Nový zákon o DPH zavedl mj. i novou terminologii. V § 5 odst. 1 se ekonomickou činností rozumí i soustavná činnost vykonávaná podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislá činnost vědecká. Zákon o DPH již dále nedefinuje z tohoto pohledu ani vědeckou činnost, ani nedefinuje ekonomickou činnost.
Většina vědeckých institucí se během krátké doby od vstupu do EU stala plátci daně z přidané hodnoty. Z osvobozených plnění podle starého zákona o DPH se stala zdanitelná plnění podle zákona nového. Současný výklad DPH u vědeckých institucí a vysokých škol jim ovšem zcela nedovoluje v naprosté většině uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Zároveň mají povinnost ze své vědecké činnosti v případě zdanitelných plnění odvést 19procentní daň z přidané hodnoty.
Výklad platného zákona vychází z toho, že vědecké a výzkumné instituce a vysoké školy neprovádějí ekonomickou činnost. Tato úvaha ale vychází ze starého zákona o DPH, kdy plnění byla osvobozena. Zákon o DPH ale užívá pojem činnost vědecká. Pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, se v paragrafu 5 odst. 1 ekonomickou činností rozumí i soustavná činnost vykonávaná podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislá činnost vědecká. Zákon o DPH již dále nedefinuje pojem vědecká činnost. Proto jsme si vzali na pomoc definici vědecké činnosti z encyklopedie.
Zákon 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, uvádí v paragrafu 2: Vysoká škola univerzitní i neuniverzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou a vývojovou činnost. Tento zákon již dále nedefinuje pojem činnost vědecká, výzkumná a vývojová. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, upravuje podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. V celém zákoně se však nevyskytuje pojem věda nebo vědecká činnost, pouze pojmy výzkum a vývoj. Závěrem je třeba k tomuto pozměňovacímu návrhu uvést, že výzkum je nedílnou součástí vědecké práce a je nutné jej chápat jako nezbytnou součást vědecké činnosti definované zákonem o dani z přidané hodnoty.
Dámy a pánové, tolik můj druhý pozměňovací návrh. Děkuji vám za pozornost a věřím, že k důvodovým zprávám, které jsem zde přednesl, ve svém hlasování ve třetím čtení přihlédnete. Děkuji vám za pozornost.
***