(15.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Česká strana sociálně demokratická zároveň vyzývá ODS a všechny politické strany zastoupené v parlamentu, aby v případě, že tato vláda důvěru nedostane, postupovaly v dalších krocích ve shodě s ústavou této země, a především aby myslely na lid této země, aby se vytvořila taková vláda, která dostane důvěru většiny poslanců Poslanecké sněmovny, a aby v zemi zavládla politická stabilita a lidé nás politiky začali brát opět alespoň trochu vážně.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části sněmovny.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásila paní ministryně Kopicová. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Miroslava Kopicová Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, paní poslankyně, páni poslanci, buďte prosím shovívaví, bude-li se mi trošku třást hlas. Jsem potřetí v životě v této sněmovně. Vždy jsem ji sledovala spíše pozdě v noci na televizním záznamu. A samozřejmě jsem dnes v takové zvláštní situaci, protože toto je také oslava mých narozenin. (Potlesk.)
Já jsem se přihlásila o slovo, protože…, nevím sice, zda bylo vhodné, abych vystoupila rovnou já první... Ale protože jsem dostala na starost resort, který je nesmírně důležitý, protože jsem již byla interpelována, protože zazněly některé pochybnosti o tom, jakým způsobem vedu a chci vést resort, dovolte mi prosím několik slov.
Chci vám říci, že se zabývám otázkami kvalifikace a vzdělávání celý svůj život. Vystudovala jsem tuto oblast, pracovala jsem v ní dlouze, vlastně až dosud na všech možných úrovních. Mohu vám říci, že si mne v roce 1991 vybrala Evropská unie a já jsem zodpovídala až do našeho vstupu za všechny evropské programy, které byly realizovány jako reformní programy v oblasti školství, v oblasti trhu práce. Vlastně se tady také hovořilo o budoucí strategii a Lisabonu. Ráda bych jen připomněla, že jsem to vlastně byla já, kdo zadal tu tzv. strategii rozvoje lidských zdrojů v České republice. Byla to moje myšlenka, aby vznikla Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů, a byla jsem také první místopředsedkyní této rady jmenovanou panem tehdejším premiérem Špidlou.
Mohu říci, že jestli bych sebe měla popsat jedním slovem, řekla bych, že já jsem určitě Evropanka. A musím říci, že také kroky, které jsem udělala a pro které jsem zřejmě také byla vybrána do této funkce, s Evropou souvisejí.
Byla jsem oslovena panem premiérem, zda bych byla ochotna v resortu školství zajistit některé úkoly, především dopracování strukturálních fondů. V tuto chvíli mohu říci tolik. Vím, že z tisku asi vypadají zvláštně moje personální kroky, ale mohu vás ujistit, že ze svých náměstků jsem pana náměstka Matějů obsadila na neobsazený post náměstka pro vysoké školy.
Pokud jde v této souvislosti o školné, ujišťuji vás, a říkám to tu veřejně, že já nemám žádný úmysl zavést školné. Ale v této souvislosti si dovolím malý exkurs. Myslím, že je řadě z vás znám výzkum, který ukazuje, že v tuto chvíli nejen že tu je celá řada variant školného pro celoživotní učení, pro dálkové vzdělávání atd. na vysokých školách, ale že také existuje výzkum, který mi dává povinnost zabývat se reformou financování vysokých škol. Ten výzkum říká, že z nízkopříjmových rodin pouze 8 % nadaných dětí odchází na vysoké školy. Z bohatých rodin je to téměř 100 %. Já si myslím, že je nespravedlivé, aby vlastně ti z nízkopříjmových rodin platili dvakrát, platili za to, že jejich děti se nedostanou na školy, a platili ještě účast na vzdělání bohatým dětem. To jenom mou poznámku. Já jsem si dobře vědoma všech sociálních souvislostí, které souvisejí se zavedením školného, i toho, že to je Pandořina skříňka. Ale na druhé straně říkám, systém vysokého školství a způsob jeho financování je třeba reformovat.
Druhý náměstek, kterého jsem jmenovala, je náměstek pro Evropu a strukturální fondy. Tímto náměstkem se stal člověk, který je makroekonom. Pracoval s panem tehdejším ministrem financí na Ministerstvu financí, později na průmyslu. A dnes je to stálý člen Evropské komise s definitivou. Vzal si roční dovolenou na to, aby s námi mohl dopracovat oblast strukturálních fondů.
Problém, který také proběhl tiskem a který vám chci objasnit, je v tom, že se dvě ministerstva nedohodla na tom, kdo co bude z programu platit, a vlastně v objemu 24 miliard na každé straně se program překrýval. Bylo nebezpečí, že Evropská komise řekne "dobře, budeme platit tuto oblast, ale ne dvakrát" a vezme nám ty prostředky.
Jen krátce bych vás chtěla seznámit s tím, že v tuto chvíli mám termín 10. října na to, abychom dopracovali oba obrovské programy, jeden v objemu 59 miliard korun, druhý 69 miliard korun, a dovedli je do schválení v Evropské komisi. Dne 10. října mají být programy předloženy, pak jsou termíny vlády a předložení komisi.
Byla tu ještě pochybnost o dalších personálních změnách. Já jsem si vybrala na post náměstka pro sport, který bude rozhodovat mimo jiné také o tom, do kterých oblastí jdou finance Ministerstva školství, co se týče sportu, pana Ivo Kaderku. Mohu říci, že velmi silně bylo jeho instalování kvitováno v podstatě 98 % sportovní veřejnosti přes Všesportovní kolegium. No, tak to proběhlo i v tisku (Reaguje na poznámku z pléna).
Pokud jde o další záležitosti, chci jenom říci, že pan náměstek okamžitě začal ustavovat Sportovní radu při Ministerstvu školství, která byla zrušena. V této radě je trojnásobný olympijský vítěz pan Železný, je v ní Katka Neumannová, je v ní pan Jágr a další. Tato rada bude velmi otevřeně za přítomnosti novináře, rozhodli jsme se, že budeme dělat otevřené debaty, rozdělovat prostředky pro malý sport, sportoviště na sídlištích i pro naši reprezentaci.
Největším kusem práce jsem samozřejmě zasažena, pokud jde o tzv. regionální školství, to znamená, jak dále s reformou středního a základního školství včetně učňovského. Já jsem byla v různých novinách a v různých médiích zpovídána, jak to vlastně myslím s maturitou, jestli chci zastavit reformu. Ne, já nechci zastavit reformu, já chci urychlit reformu. Já jsem byla konfrontována se situací, že byl před devíti lety vytvořen koncept maturity, který by měl vlastně odrážet nebo hodnotit výsledky vzdělávání v rámci tzv. rámcových programů. Ale tyto programy neexistují. A to jsou věci, které jsem se rozhodla řešit.
Vím, že tady ještě bude jistě celá řada diskusí. Nezlobte se, chtěla bych vás jen na závěr informovat o jednom. Já jsem nedostala žádné politické zadání. Já jsem dostala dvě a půl miliardy pro vysoké školy a pro vědu. To je pro mne jasný signál toho, jak se mám chovat. Nevím, jak dlouho budu z vaší vůle na tomto postu. Já jsem o něj nikdy neusilovala. Já mám ráda práci v této oblasti a vcelku na něm netrvám. Mohu vám jenom slíbit, že dokud tam budu, budu v každém případě komunikovat se svými partnery ze všech politických stran, jako to dělám dosud, budu komunikovat s odborníky, jako to dělám dosud, ať s vysokými školami, akademií věd či školskými asociacemi atd. A budu se snažit, aby to, co za mnou zůstane, byl kousek práce, která se dá zhodnotit, posoudit a odškrtnout.
Děkuji vám. (Potlesk v pravé části sněmovny.)
***