(15.50 hodin)

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny pan Lubomír Zaorálek. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, dovolte mi, abych paní ministryni pogratuloval k jejím narozeninám.

Já bych jenom zkusil, pokusil se něco objasnit, pokud se ona cítí dotčena, že není tady brána vážně její práce, kterou věnovala evropským strukturálním fondům, a že najednou jako kdyby byla ve vládě, která je obviňována z toho, že není evropská. Já si myslím, že to, o čem tady byla řeč, když mluvil poslanec Jiří Paroubek, tak tam šlo o něco jiného.

My jsme se, paní ministryně, stali součástí Evropské unie. My jsme vstoupili v roce 2004 do Evropy a ten náš vstup, to není jenom otázka strukturálních fondů. Já jsem byl před rokem v Polsku, kde jsem slyšel pana Kaczynského, když mi řekl: Evropa je dobrá, pokud platí." To je podobné, jako když čtu v tomto programovém prohlášení, že jde o to, aby Česká republika mohla v maximální míře profitovat ze svého členství v Evropské unii. Ale když jsme dneska členy Evropské unie a spojili jsme s ní svůj osud v tom světě, tak jde také o to, co Evropa znamená v současném světě. Jde o to, jestli například Spojené státy americké budeme stále chápat jako regulátora a četníka světa s tím, že to tak musí zůstat navždy, což je nesmysl, anebo se Evropa a Evropská unie postaví na vlastní nohy. To je ta společná zahraniční a bezpečnostní politika, o které tady byla řeč. To bylo to, že říkáme, že pro nás je Evropa politický projekt, že je to politický a mírový projekt. Něco, co má smysl i pro zbytek světa. A jsme přesvědčeni, že Evropa se nemůže udržet pohromadě, pokud bude jenom o tom, že je dobrá, když platí. Že tam musí být také evropský sociální model a že musí být někde řečeno to slovo solidarita, bez kterého Evropa nemůže fungovat. Chápete?

Programové prohlášení vlády, to je dokument, který by měl ukázat, že ti, kdo ho předkládají, vnímají situaci, ve které se naše země nachází. Měli by prokázat pochopení toho, co před ní stojí, a toho, co má předvést.

Vy všichni víte, že situace ve střední Evropě dnes není jednoduchá. Jsou manifestace v Maďarsku. Situace v Polsku je také, že se mluví o předčasných volbách, vláda prostě stojí před pádem. My nejsme ve vzduchoprázdnu a nejsou to jenom naši sousedé, všichni jsme členové Evropské unie a neseme za ni společně odpovědnost. Dokonce co víc! V krátké době se máme stát těmi, kdo budou předsedat Evropské unii. Rozumíte? Ta vláda, kdyby vládla, tak už teď bude dohánět vlak, který ujíždí. Ta vláda přece by měla prokázat to, že rozumí té situaci, ve které se nachází naše země, a co se od ní chce. A samozřejmě že může napsat, že Evropská unie je dobrá, když bude platit, ale ta Evropa bude vědět, co od ní může čekat. To znamená, to je to, co bych čekal od programového prohlášení.

A tady nemůžu souhlasit s panem premiérem Topolánkem, když řekl, že v této zemi politické spektrum se shoduje v cílech, pouze prostředky jsou různé. To není pravda. Prostě tady já cítím, že si nerozumíme v těch základních cílech. Pro mne tento program je jako program člena Evropské unie naprosto malodušný. To je zahraniční politika okresního formátu. To je program, který psali evropští bezdomovci, kteří si zvažují, kdy konečně vystoupí z lidové strany, protože to ještě přesně nevědí. Jako tohle všechno je na tom programu, přátelé, vidět. (Tleskají sociální demokraté.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Svoboda Cyril a připraví se pan poslanec Jičínský.

 

Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, všichni se shodneme na tom, že to je smutné, že tak dlouho po volbách ještě nemáme vládu. A je to to, co říkal můj první šéf - mě nezajímají dobré úmysly, mě zajímají výsledky. To znamená, že tu má vládnout vláda, která bude mít většinu v Poslanecké sněmovně. A proto jsem se podíval dobře na to programové prohlášení, jestli je to dobrý nástroj argumentační pro přesvědčení, že má dojít k zásadní dohodě, protože ta politická dohoda musí být na tématech, která jsou výsostně politická.

Omluvím se těm, které to moc nezajímá, ale já se zase budu věnovat opět zahraniční politice.

Já nevěřím na to, že tato vláda tu je do předčasných voleb. Vláda, která dostane důvěru, tu bude podle mého názoru čtyři roky. A přesto poukážu na některé cíle, které budeme v nejbližších týdnech, možná měsících řešit. To znamená, i kdyby platila ta vize o předčasných volbách, a o tom v tom programovém prohlášení ani slovo.

První otázka: Otevřeme trh práce Bulharům a Rumunům 1. ledna, nebo ne? Nevíme, jestli se tak stane.

Druhá otázka: U misí je řečeno, že budeme pouze se účastnit našich zahraničních misí buď pod Organizací spojených národů, Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Ptám se: Zůstaneme v Afghánistánu? Zůstaneme v Iráku? Jaká je naše pozice k Libanonu?

To jsou témata, která budeme řešit v nejbližší době.

Pokud jde o předsednictví, podle mého názoru je ten text také velmi zahleděn do České republiky. A předsednictví Evropské unie znamená, že předsedáme Evropské unii. A já teď nechci vyčítat všechny úkoly, které budou v době rozhodování, až budeme v předsednictví Evropské unie, a nevím, jakým směrem půjde reforma společné zemědělské politiky, neboť ta se dotkne českých zemědělců. Já nevím, jaká je priorita reformy velkého rozpočtu Evropské unie, protože tato reforma se bude také za tohoto předsednictví řešit.

Pokud jde o předsednictví, je v tom textu jediná věta - že bude jmenován zmocněnec pro Evropské unii. Takže když čtu tento text, tak si říkám: To je asi proto, aby se našla všeobecná shoda, aby ten text byl co nejméně adresný, aby byl takzvaně přijatelný a neurážel nikoho. Já nevím, jestli to povede k dohodě, která povede k většinové vládě.

Česká republika potřebuje vládu, která bude vládou, která postaví obecné zájmy na prvé místo, která bude mít většinu Poslanecké sněmovny, která skončí toto martýrium, které tu vedeme ty čtyři měsíce od voleb. A to je jenom jeden důvod a pro mne jediný, proč já se k tomu stavím pozitivně. Jiné důvody nejsou, protože - znovu říkám - z textu na mne padá smutek.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Slova se ujme pan poslanec Jičínský. Připraví se pan poslanec Bursík.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně, před deseti lety jsem také vystupoval v rozpravě k vládnímu prohlášení. Bylo to vládní prohlášení koaliční vlády Václava Klause. Mé stanovisko bylo kritické, ale přesto klub sociální demokracie tehdy před hlasováním odešel ze sálu, aby umožnil svou tolerancí existenci oné koaliční vlády. To, že ta vláda jaksi nevydržela celé volební období, to už mělo jiné příčiny.

Ale kladu si teď, po těch deseti letech, otázku, co se u nás v naší politice změnilo. Zda tedy za těch deset let jsme se z hlediska demokratického vývoje, vztahu k ústavě, ústavním hodnotám něco naučili, anebo zda jsme si spíše zvykli na to, o čem jsem nejednou tady kriticky mluvil, že z politiky, ze zájmu o věci veřejné, ze snahy politických stran řešit velké problémy společnosti se politika redukovala mnohdy na politikaření, kde jde především o ty nebo ony stranické pozice a v tomto rámci o pozice toho nebo onoho politika. A spíše se mi zdá - jakkoliv jsem si vědom toho, že jde o věci nebo hodnoty nezměřitelné, na které není váha - že se poměry spíše zhoršily. Osobně žádnou cestu k lepšímu neshledávám. Také to, že značná část veřejnosti se dívá na nás, na Sněmovnu, na Parlament, negativně, potvrzuje, myslím, toto stanovisko.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP