(Jednání pokračovalo ve 14.00 hodin.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat v dnešním odpoledním jednání, to je bodem Vysvětlení výroků předsedy vlády, místopředsedy vlády a ministra vnitra ze dne 20. 9. 2006 ve věci odposlechů ústavních činitelů, a nacházíme se v obecné rozpravě. Do rozpravy podle písemných přihlášek je přihlášen jako první pan Marek Benda, další je pan poslanec Jičínský, pan poslanec Křeček, pan poslanec Paroubek, paní poslankyně Bebarová-Rujbrová, pan poslanec Severa, pan poslanec Rath a paní poslankyně Šedivá.
Nyní má slovo pan poslanec Benda. Pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené zbytky Poslanecké sněmovny, kterých tady opravdu v tuto chvíli mnoho není. I když respektuji námitky, že materiál nebyl odtajněn, tak přesto si myslím, že rozhodnutí, které Poslanecká sněmovna v této věci učinila, bylo, že zbavila všechny poslance mlčenlivosti o věcech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce v této kauze, a já pokládám za nezbytné ještě jednou shrnout, co jsme se v onom inkriminovaném materiálu v kategorii "důvěrné" dozvěděli. Protože přes všechna vzletná slova, která tady zaznívají, jestli za to může nějaký politik, jestli za to může nějaký ministr, jestli za to může nějaký ministerský předseda, tak já myslím, přinejmenším v oné rovině politické odpovědnosti za to nepochybně mohou. Protože pokud konají orgány činné v trestním řízení tak, jak jsme se dnes dozvěděli, pak je to ohrožením nikoli zájmů nějaké politické strany, ale řekl bych zájmu demokracie jako celku.
Proto bych chtěl ještě jednou shrnout, co jsme se dnes dozvěděli. Dozvěděli jsme se, že byl povolen prostorový odposlech v budově Poslanecké sněmovny, a to v místnostech užívaných Českým rozhlasem. K jeho uskutečnění nedošlo pouze proto, že nebylo možné zajistit shodu s ochrannou službou, čili že ta policie, která nás zde hlídá, nás fakticky v tomto případě opravdu ochránila před tím, aby budova Poslanecké sněmovny byla napíchnuta sledovacími prostředky. Já to pokládám za mimořádný zásah, a to obojí spojení, Poslanecká sněmovna a místnosti Českého rozhlasu, mimořádný zásah do ústavních práv jak Parlamentu, tak novinářů, a myslím, že se jím příslušné výbory musí zásadním způsobem zabývat. A musí si zodpovědět otázku, zda opravdu je možné, aby v trestním řízení, které běží - a kde mimochodem je velmi sporné podle citovaných paragrafů, zda tam je vůbec nějaká skutková podstata, která opravňuje k používání odposlechů, respektive pokud tam je, tak jenom proto, že ten čin, který se měl stát zveřejněním takzvané Kubiceho zprávy, je klasifikován ve zpřísněné skutkové podstatě, do které fakticky nepatří, tak přesto si myslím, že otázka toho, že byl učiněn pokus, byl schválen státním zástupcem, dozorujícím, byl schválen soudem, pokus o to, odposlouchávat prostorově místnosti Poslanecké sněmovny a Českého rozhlasu, je zcela bezprecedentní.
Druhá věc, na kterou bych rád upozornil, je ona souhra dat, která se zde zatím málo uvádějí, ale která já pokládám za naprosto klíčové. Co jsme se dozvěděli z oné zprávy, je, že 4. 9., tedy v den jmenování nové vlády, bylo nařízeno soudem 46 odposlechů účastnických stanic - 4. 9., v den jmenování nové vlády! Dne 20. 9. - těsně potom, jak tady moji kolegové ze sociální demokracie upozorňují na takzvaně skandální vystoupení některých ministrů, kteří se jenom bránili proti tomu, že jsou s největší pravděpodobností odposloucháváni - dne 20. 9. je 31 z těchto 46 odposlechů ukončeno. Já myslím, že to svědčí o tom, že vystoupení ministrů bylo naprosto nezbytné. Naprosto nezbytné.
A dokonce když se pokusíme, tak jak jsem to činil už v oné uzavřené části jednání, rozklíčovat, kdo skutečně byl odposloucháván, tak bych řekl, že - a teď to nevychází z materiálu, ale je to moje dedukce a byl bych rád, aby byla brána jenom jako moje dedukce, ale myslím, že velmi blízká pravdě - v den nástupu nové vlády zahájí Inspekce ministra vnitra odposlouchávání svého nového šéfa, ministra vnitra, a s největší pravděpodobností i řady jeho dalších kolegů z vlády. Pokud toto necítí někdo v této zemi jako českou obdobu aféry Watergate, tak myslím, že ztratil cit pro to, co se ještě může a co se nemůže. (Smích z levé strany sálu.)
Kolegové ze sociální demokracie se možná v tuto chvíli usmívají. Mně to úsměvné nepřipadá. Já tu dobu, kdy jsme měli napíchnuté telefony pravidelně, pamatuji velmi dobře. Možná vám připadala veselá, mně veselá nepřipadala a rozhodně se do ní vracet nechci. (Potlesk v pravé části sálu.)
Třetí věc, kterou myslím, že je třeba zdůraznit, i když tady už byla řečena: došlo k situaci, že na jedince, a to dokonce vyšetřované jen zřejmě možná jako spolupachatele trestného činu, ale na základě trestního oznámení podaného na jednoho konkrétního policistu, na jedince je odposloucháváno až 19 jejich stanic, na jednoho z policistů sedm, druhého čtyři, jednoho z politiků 19, druhého 10. Já nevím, kdo z vás má kolik telefonů. Já mám přesně jeden. V určitém čase, kdy jsem byl kromě toho ještě zaměstnancem Ministerstva informatiky, jsem tam měl služební telefon, měl jsem dva. Nedokážu si představit, kdo z politiků má 19 telefonních čísel, a jestli mi pan ministr Bublan tady argumentuje cizojazyčnými mafiemi, tak já nepochybuji o tom, že cizojazyčné mafie asi mají tyto počty čísel, většinou samozřejmě anonymních. Ale my se nepohybujeme ve vyšetřování závažné trestné činnosti - drog, dovozu zbraní, obchodování s bílým masem, vražd a dalších věcí. My se pohybujeme ve vyšetřování skutku, který se měl stát únikem takzvané Kubiceho zprávy, a jestli v této situaci se najde v této zemi státní zástupce a soudce, který povolí 19 odposlouchávaných čísel na jednu osobu, z toho některá zcela zjevně směřující k tomu, že mají být odposloucháváni ještě jiní politikové, já to pokládám za něco strašidelně nebezpečného, za přesně onen způsob, jak se obcházejí zákony.
A já netvrdím, že je za to zodpovědný pan Paroubek, pan Bublan, minulá vláda v bezprostřednosti tohoto kroku. (Poznámka z pléna: Udělal jste pokrok, pane poslanče!) Nepochybně ale bylo vaší povinností v době, kdy jste vládli, nastavit poměry tak, aby toto nebylo možné. A pokud jsou poměry nastaveny tak, že si inspekce vymyslí při vyšetřování jednoho policisty dalších sedm osob, na které nasadí 46 odposlechů na čísla, která s nimi zjevně nesouvisejí, a je jí to povoleno, ty odposlechy probíhají, s tím, že v okamžiku, kdy se tato informace objeví na veřejnosti, tak 31 z nich stáhnou, z toho se dá soudit, že těch 31 z nich bylo s největší pravděpodobností nechci říci nezákonných, neboť byly schváleny v souladu se zákonem, ale neústavních.
***