Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
28. července 2006 v 10.02 hodin
Přítomno: 200 poslanců
Předsedající Lubomír Zaorálek: Milé dámy a pánové, přeji vám dobré ráno. Vítám také členy vlády a hosty na galérii. (Velký hluk v jednací síni, pohyb poslanců po sále.)
Prosím vás, abyste se posadili a já mohl zahájit přerušené jednání ustavující schůze Poslanecké sněmovny.
Nejdříve vás poprosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami. Pan poslanec Václav Votava má náhradní kartu č. 8 a pan poslanec Ladislav Libý má náhradní kartu č. 5.
Omluvy z dnešního jednání tady nemám žádné, nebo jsem žádné neobdržel ani do sekretariátu.
Pokud už všichni jsou na svých místech, můžeme přistoupit k bodu, který nám činí problémy, tj.
9.
Návrh na volbu předsedy Poslanecké sněmovny
Dovolte mi, abych poprosil zase předsedu volební komise pana poslance Petra Tluchoře, který by nás informoval, jak jsme na tom s kandidáty, a seznámil nás s postupem volby. (Hluk v jednací síni.) Prosím o klid. (Zvoní.)
Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přeji všem krásné jitro a dovolte, abych vás seznámil s bodem volba předsedy Poslanecké sněmovny - pokračování přerušeného bodu.
Volební komise na své dnešní, 6. schůzi projednala přípravu již páté volby předsedy Poslanecké sněmovny a přijala své usnesení č. 14.
Ve stanovené lhůtě navrhly poslanecké kluby tyto kandidáty pro pátou volbu předsedy Poslanecké sněmovny: KDU-ČSL navrhla pana poslance Jana Kasala a ČSSD navrhla pana poslance Lubomíra Zaorálka. V průběhu projednávání tohoto bodu na volební komisi předložila sociální demokracie dopis od předsedy poslaneckého klubu ČSSD pana poslance Michala Haška, ve kterém zpětvzala nominaci pana dr. Lubomíra Zaorálka pro pátou volbu předsedy Poslanecké sněmovny. Musím tedy konstatovat, že pro tuto chvíli máme jediného kandidáta, a to je kandidát nominovaný KDU-ČSL a je jím pan poslanec Jan Kasal.
Podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se předseda Poslanecké sněmovny volí většinovým způsobem a tajným hlasováním. Volba probíhá nejvýše ve dvou kolech. V prvním kole je předsedou Poslanecké sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců nezíská, koná se druhé kolo páté volby. Do druhého kola postupují dva kandidáti, v tomto případě jeden. Pokud ani ve druhém kole není žádný kandidát zvolen, koná se podle článku 3 bod 18 volebního řádu Poslanecké sněmovny do deseti dnů prvé kolo další volby s novými kandidáty, které předkládají poslanecké kluby volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.
Tajná pátá volba předsedy Poslanecké sněmovny je technicky připravena a může být kdykoliv zahájena.
Předsedající Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane předsedo. (Výkřik ze sálu.) Prosím vás, nediskutujte tady takovýmto způsobem.
Děkuji panu předsedovi a prosím vás nyní o příspěvky do rozpravy, jak ke kandidátovi, tak ke způsobu volby. Hlásí se někdo? Mezitím tady přistála přihláška pana poslance Vojtěcha Filipa. Prosím.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, dovolte mi, abych k páté volbě řekl několik poznámek jako stanovisko klubu KSČM.
Ocitáme se ve chvíli, kdy máme rozhodnout o předsedovi Poslanecké sněmovny, a to v době, která je téměř vzdálena dva měsíce od voleb do této Poslanecké sněmovny v tomto volebním období. Je evidentní, že situace v České republice není zcela standardní, že občané se ptají, jakým způsobem v podstatě jde jednání o vytvoření nové vlády, jakým způsobem se utvářejí orgány Poslanecké sněmovny.
Musím říci, že v minulém týdnu jsem neměl žádné oficiální jednání se zástupci trojkoalice, a dokonce i to jednání, které proběhlo o orgánech Poslanecké sněmovny, mi připadalo nedůstojné tomu, v jaké jsme situaci. Za 14 minut se pravděpodobně nemůže dohodnout pět politických stran na tom, jak má příští Poslanecká sněmovna po čtyři roky fungovat.
Proč o tom mluvím? Dovolím si malé odbočení. V tuto chvíli je Česká republika předmětem zájmu z mnoha důvodů. Jedním z těch důvodů je, že nejpozději 1. 8. 2006 předloží ti, kteří tady byli na kontrole našich vojenských zařízení, zprávu o tom, jestli má mít Česká republika nebo nemá mít vojenské základny Spojených států amerických. Možná se vám zdá, že to je odtažité do bodu, který projednáváme. Podotýkám, že to není možné brát tak, že se to tohoto bodu netýká. Bez ustavení Poslanecké sněmovny není možné, aby bylo jednáno o nové vládě. A připomínám, že ti, kteří v roce 2004 rozhodovali o tom, že Česká republika má být vůbec předmětem zájmu o takové základny, nemají žádnou legitimitu po těchto volbách. Bývalý předseda vlády je eurokomisařem a bývalý ministr obrany je v jakékoliv nepolitické funkci a současný ministr obrany je z politické strany, která nezískala ve volbách takový počet hlasů, aby vůbec mohla zasednout do Poslanecké sněmovny. Přitom jde o prostor, který má být mimo jurisdikci České republiky, exteritoriální místo, které zahrnuje ne kilometr, ne desítky, ale s ochranným pásmem stovky kilometrů čtverečních. Jestli o tom má rozhodnout tato vláda, odpovídám ne. Jestli o tom má rozhodnout příští vláda, odpovídám ano, minimálně by měla předložit Poslanecké sněmovně nějaký návrh. Ale ta vláda by musela mít důvěru Poslanecké sněmovny. A protože Poslanecká sněmovna není ustavena, není možné, abychom se tím řádně zabývali. A to je vážný problém, protože ten, kdo bude rozhodovat 1. 8. 2006, vlastně neví, jestli nová politická reprezentace bude dál pracovat na územní dezintegraci České republiky, nebo ne.
To je jeden problém.
***