(15.40 hodin)
(pokračuje Langer)
To si myslím, že je přesně to pravidlo, vůči kterému se někteří předřečníci odvolávali: neshodnou-li se právníci, neshodnou-li se politici, má rozhodnout zdravý rozum!
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil místopředseda Lubomír Zaorálek, potom pan senátor Mejstřík a pan poslanec Exner.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, vážení kolegové, já jenom, protože pan ministr Langer zmínil to, že jsem tady před pěti lety řídil minulou volbu. Tak dobře, já bych rád připomněl, že jsem tehdy před pěti lety postupoval přesně stejně jako nyní předseda Vlček. Začal jsem tím, že jsem tomuto shromáždění navrhl postupovat tajnou volbou, a vy jste o tom hlasovali. To byl postup, který jsem zvolil.
A já jsem tady řekl, že se mi nezamlouvá námitka vznesená panem poslancem Bendou proto, protože podle jednacího řádu, který podle ústavy je pravidlem pro tuto volbu, podle jednacího řádu je to předseda Sněmovny, který má jediný právo navrhnout způsob volby. Pokud bychom v námitce rozhodli, opakuji, že bychom námitku pana poslance Bendy potvrdili, tak bychom předsedovi Sněmovny toto právo ze zákona vlastně odňali, a to je podle mě to, čeho se nemůžeme dopustit.
Takže apeluji na vás, postupujme stejně jako před pěti lety. (Potlesk zejména v řadách ČSSD.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan senátor Mejstřík. Prosím, máte slovo.
Senátor Martin Mejstřík: Dámy a pánové, pane prezidente, pane profesore, vážené předsednictvo, jsem rád, že tady po osmnácti letech s vámi mohu být a vyříkat si některé věci, které jsme si měli vyříkávat v listopadu 1989.
V roce 1989, já už jsem to zde zmiňoval, jsme dle mého názoru bojovali za svobodu, v prvé řadě, za demokracii, ve druhé řadě. Měl jsem o tom dneska už jednou řeč. Domníváte se, vážení přátelé, že dnes nemáme svobodu, nemáme demokracii? Vážený pane kolego a můj věrný příteli z roku 1989 Bendo, čeho se bojíte? Čeho se bojíš? Stojí ti za zády nějaký sekretariát, uliční výbor KSČ nebo krajský výbor KSČ, který by ti hleděl pod prsty? Jakého sekretariátu se bojíte, přátelé? Co vás nutí nyní, v tomto okamžiku, když v jiných případech tak zásadoví nejste, tolik plédovat navzdory 70 procentům našich občanů, občanů ČR, plédovat náhle za tajnou volbu?
Já vám řeknu, vážený kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego a ministře a souputníku z revoluce Langře, abych vás parafrázoval. Tajná volba je nemravnou a nestoudnou ve chvíli, kdy se za ni schovávají kšefty s našimi hlasy. Proto volme veřejně a zkraťme tyto trapné chvíle! Děkuji za pozornost. (Potlesk zejména v levé části sálu.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan poslanec Exner. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane předsedo Senátu, pane prezidente, pane kandidáte Švejnare, dámy a pánové. Moji kolegové mně říkali: nechoď tam, ať se hádají, lidi to stejně odsoudí, takovéto postupy, a já musím říci, že s tím přesně souhlasím. Dostáváme se do doby, kdy za svobodu a demokracii tady někteří bojují skutečně velmi zvláštním způsobem.
Protože patřím k jedněm z poslanců, kteří už jsou delší dobu v Poslanecké sněmovně, tak mně také dovolte konstatovat, že jsem byl mezi těmi, kteří se zúčastnili jednání o současném jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a byl jsem v několika komisích, které měly připravit - některé připravily, některé nepřipravily - úpravy tohoto jednacího řádu a také stykový zákon pro obě komory, což se ve své době nepodařilo. Přesto se domnívám, že velká část diskuse, která tady je, je zbytečná, protože podle mého názoru přes všechny nedokonalosti, které naše zákony a mezi nimi i ústava i jednací řád Poslanecké sněmovny mají, tak se domnívám, že věc je správně upravena, a to v tom smyslu, jak o tom také někteří diskutující hovořili.
Dovolte mi, abych z části 10. z § 79 vám odcitoval odstavec druhý: Pro jednání společné schůze komor platí tento zákon. - Tento zákon, tj. jednací řád Poslanecké sněmovny. Jestliže tento zákon platí, potom snad se shodneme v tom, že je nesporné, že platí také § 73, že platí také § 75, že platí paragrafy víc než 80, že platí také příloha dvě, která je volebním řádem, který upravuje volby v Poslanecké sněmovně.
Jednací řád Poslanecké sněmovny mluví o tom, že Poslanecká sněmovna o všech věcech rozhoduje ve sboru, tedy rozhoduje takovým způsobem, že se počítají hlasy buď všech poslanců, nebo všech přítomných poslanců, kteří se zúčastňují rozhodování, kteří se zúčastňují hlasování. Jestliže tento zákon říká, že pro jednání společné schůze komor platí, potom je potřeba vidět, že také společná schůze obou komor není schůzí samostatně jedné komory a samostatně druhé komory, nýbrž právě společnou schůzi, kde jak senátoři a senátorky, tak poslanci a poslankyně vytvářejí sbor, který rozhoduje. V tom případě se domnívám, že o všech otázkách, které nejsou zvláštním způsobem upraveny, se rozhoduje takovým způsobem, jako rozhoduje Sněmovna podle jednacího řádu, s tím, že pro toto rozhodování tentokrát je k dispozici nikoliv 200 těch, kteří rozhodují, ale 281.
Jednací řád v současné době zvláštním způsobem, pokud jde o volbu prezidenta, upravuje výlučně samotný průběh volby. Neupravuje procedurální otázky, které jsou předmětem společné schůze Poslanecké sněmovny, ani procedurální otázky, které jsou spojeny s probíraným bodem. Tudíž se domnívám, že nejenže tento jednací řád ve všech paragrafech platí, ale platí dokonce tak, že s výjimkou speciálních ustanovení o volbě prezidenta republiky rozhoduje tento sbor, který se zde dneska sešel, jako celek o všech procedurálních otázkách.
Dovolte mi, abych zároveň řekl, že sám jsem z mnohých důvodů, včetně těch, které zde byly uváděny, pro volbu tajnou, a to výhradně. Jsem z Poslanecké sněmovny, o které někteří tady tvrdili, že pravděpodobně je pro volbu veřejnou. Ale dovolte mně také konstatovat, že volební řád i ústava předpokládají, že volit prezidenta a některé další volby se mohou jak volbou veřejnou, tak volbou tajnou. Je tedy zbytečné se tady přetlačovat o to, jestli je legitimnější volba veřejná, nebo volba tajná. Máme ústavu, máme jednací řád, které prostě a dobře připouštějí obě dvě volby, a všichni víme, že každá volba má argumenty, které právě tento způsob podporují, a argumenty, které tento způsob nepodporují.
Myslím si, že my zastánci tajné volby bychom měli uznat, že je prostě legitimní, aby se rozhodlo v tomto sboru, jestli se bude volit případně veřejně, a ti, kteří zastávají představu o veřejné volbě, by snad mohli uznat, že je v souladu s ústavou a s jednacím řádem, že se může rozhodnout o volbě tajné.
Co z toho všeho, co možná zbytečně obsáhle vykládám, vyplývá? Z toho všeho vyplývá, že pan předseda Poslanecké sněmovny správně na začátku schůze navrhl způsob hlasování jako volbu tajnou.
***