(14.40 hodin)
(pokračuje Jacques)
Potřebujeme prezidenta, který si dokáže stát za svým názorem, ale přitom má i odvahu připustit omyl. Nepotřebujeme prezidenta, jehož názory se nápadně podobají povrchním myšlenkovým schématům, jichž obvykle využívá bulvární popkultura. Namísto bulvárního myslitele potřebujeme prezidenta, který ctí vědecké poznatky a nevysmívá se názorům renomovaných odborníků.
Nepotřebujeme prezidenta-ideologa, zatvrzelého zástupce ekonomického liberalismu posttotalitní Evropy, ale člověka, který se vyznačuje vyváženým pohledem na sociální a ekologické aspekty hospodářského rozvoje.
Potřebujeme prezidenta, který bude schopen rozlišovat mezi rovinou státnickou a rovinou osobní a který nebude svůj úřad využívat k šíření ryze osobních libůstek.
Nejsme státem jednoho muže, a proto se neobávejme otřesů, které údajně může případné nezvolení Václava Klause vyvolat. Nepodléhejme obavám a neřiďme se při rozhodování strachem. Posuzujme kandidáty ve svobodné soutěži myšlenek a vizí, hodnoťme jejich přínos pro naši zemi. Nevybírejme podle instrukcí lobbistů a volme prezidenta, za jehož postoje se můžeme s klidným svědomím a také hrdostí postavit.
Otevírá se před námi možnost uzavřít jednu kapitolu naší posttotalitní politické transformace se všemi jejími negativy a přichází šance vykročit sebevědomě do nové, moderní existence naší státnosti. Naše budoucnost nepotřebuje prezidenta, jakým byl Václav Klaus. Potřebuje prezidenta, jakým bude Jan Švejnar!
Nedali jsme veřejnosti možnost přímé volby, ale nabídli jsme kandidáta, který vzbudil její zájem. Volba prezidenta je věcí veřejnou. Volme tedy veřejně a bez zákulisních intrik a příště nechme volit naše občany a občanky. Oni si to totiž zaslouží!
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Horník, připraví se pan poslanec Hašek. Pane senátore, máte slovo. Prosím.
Senátor Jan Horník: Vážené předsednictvo, vážené senátorky, vážení senátoři, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení prezidentští kandidáti, vážení hosté, sešli jsme se dnes, abychom zvolili našim občanům hlavu státu na dalších pět let. Mnozí z vás jsou pamětníky průběhu předchozí volby prezidenta. I já jsem tehdy jakožto nevolitel se zájmem sledoval tuto volbu. To, že mi tato připadala jako krajně nedůstojná a plná politických obchodů, mne vedlo k přesvědčení, že především politické strany se již nebudou chtít v budoucnosti ukazovat v takovémto světle před svými občany, voliči. Domníval jsem se, že rozhodování o tom, kdo bude prezidentem tohoto státu, přenechají formou přímé volby právě na občanech. Jak hluboce jsem se mýlil!
To, jaká atmosféra skutečně panovala při volbě prezidenta před pěti lety, jsem měl možnost se dozvědět až po mém zvolení do Senátu Parlamentu ČR od některých svých kolegů senátorů. Chtěl jsem věřit tomu, že ničemu takovému nebudu v budoucnosti coby senátor vystaven. Bohužel jsem se opět mýlil. Jen zlomek toho, co mám šanci na svou vlastní kůži řadového senátora zažít, mi dává jistotu, o co vlastně ve skutečnosti při volbě prezidenta jde.
Většina z nás, kteří se zúčastňujeme dnešní volby, je pouze loutkami mocenských hrátek různých zájmových skupin a jejich všemi mastmi mazaných lobbistů. Proti tomu nenaděláme vůbec nic, ať se nám to líbí nebo ne. Jde jim jen o moc a peníze s mocí spojené. Ano, až tak jednoduché to je a občanovi nezbývá, než nevěřícně a s odporem kroutit hlavou. Stali jsme se součástí loutkové hry pod režií několika vlivných jedinců. Těmi loutkami jsme se nemuseli stát a mohli jsme si ušetřit stovky hodin nechutného politikaření. A přitom stačilo opravdu málo - aby v uplynulém období pěti let došlo k politické dohodě o přímé volbě prezidenta. Nestalo se tak. Proč se pořád domníváme, že právě jenom my můžeme být těmi předurčenými, kteří jej mají mít možnost volit?
Nyní se nám naskýtá velká šance, a to bez ohledu na dnešní výsledek volby. Najděme v sobě politickou sílu napříč politickým spektrem a změňme Ústavu ČR ve smyslu přímé volby prezidenta! Aspoň částečně tak zmenšíme prostor pro skutečné nebo i smyšlené politické kupčení v nejvyšších politických kruzích. Tímto rozhodnutím bychom se nejenom více přiblížili k našim voličům, ale ušetřili bychom následující generace zvolených zástupců do Parlamentu ČR všeho toho marasmu, který volbu prezidenta před pěti lety a bohužel i nyní doprovází.
Pokud nyní nabízející se šanci promarníme, tak našim občanům jasně vzkážeme: Přijďte určitě k dalším volbám, naši kandidáti vás potřebují, potřebují vaše hlasy, ale přímou volbu nejen prezidenta, ale i hejtmanů a starostů od nás neočekávejte! S tímto nástrojem moci byste stejně neuměli zacházet. Od toho tu jsme my, my vyvolení!
I dnes nad Pražským hradem vlaje prezidentská zástava s nápisem "Pravda vítězí" a je to tak dobře. Konejme v tomto duchu a nedopusťme úpadek naší morálky ve smyslu hesla "Moc a peníze vítězí"! A proto vás vyzývám, udělejme my všichni dnes zde přítomní v následujícím období maximum pro zavedení přímé volby prezidenta ČR.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zejména v řadách veřejnosti.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan poslanec Hašek. Dále se připraví pan poslanec Benda.
Poslanec Michal Hašek: Vážený pane prezidente, vážený pane profesore Švejnare, pane předsedo Poslanecké sněmovny, pane předsedo Senátu, vážené předsednictvo dnešního volitelského shromáždění, dámy a pánové, končí pětileté funkční období hlavy státu a my jsme postaveni před nelehký a odpovědný úkol - zvolit prezidenta naší země na příštích pět let. To je jistě zavazující pro každého jednoho volitele, který je v tomto volebním sále. Musíme se vší zodpovědností rozhodnout mezi dvěma kandidáty - panem Václavem Klausem a panem Janem Švejnarem.
***