(17.00 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Já jsem se z tohoto místa minimálně pětkrát snažil pana ministra zeptat a dopátrat se, z jakého konceptu vychází i tato předložená norma. Kdyby korektně řekl, že žádnou koncepci nikdy neměl, že se s panem premiérem pouze domluvil na tom, že se pokusí něco učinit, že on se pokusil učinit to, že ovládl VZP, což se mu podařilo, a dodnes je VZP v nucené správě, tak by to bylo legitimní. Že by například řekl, že se zasadí s panem premiérem o to, že budou odkoupeny pohledávky Českou konsolidační agenturou ve výši tří miliard korun, o které předchozí ředitelka žádala opakovaně, ale teď to šlo, že ministr finanční, který jinak je možná bedlivý na státní peníze, pustí peníze do tohoto zdravotního systému dříve, to znamená, předsune platbu minimálně ve výši tří miliard korun. Ty budou mimochodem na podzim chybět, protože je-li to předsunutá platba, tak předpokládám, že logicky vzato na podzim budou chybět. A druhý krok, který už lze považovat za jistým způsobem systémový, protože tyto dva první kroky jsou neopakovatelné, tak ten poslední krok jistým způsobem systémový je, a to je navýšení platby za takzvané státní pojištěnce.
Nicméně ani toto nestačí a nicméně je pravdou, že je to pouze jakési klišé, které má teď před volbami v občanech vyvolat dojem, že zdravotnictví je řešeno. Zdravotnictví, prosím vás, bohužel je časovaná puma, která bouchne okamžitě, až tato vláda padne, což je bohužel tristní pro pacienta, nikoliv pro tuto vládu.
Co se týče oné koncepce, pan ministr zde řekl, že vždy odpověděl na všechny otázky. O koncepci se nikdy nezmínil, a když, tak mě opravte, kolegové. Já si nevybavuji, že by řekl, jak bude postupovat aspoň v nástinu toho celého půlroku, který vládne.
Myslím si, že jedno je jisté. Pan ministr zdůraznil velmi silně, že je tento zákon nutný přijmout především proto, aby nedošlo k privatizaci. A já se obávám, že on si i plete tyto pojmy - privátní, soukromý. Jestliže nemocnice je transformována na formu akciové společnosti a je nadále držena buď v rukou státu, nebo v rukou kraje, nebo městem, tak samozřejmě stále je veřejná. To je pouze jiná forma. Nedošlo k žádné privatizaci. A hypoteticky předvídat, co může nastat, je zbytečné. Je to zbytečné, protože v tom není ten problém. Problém zní, že samozřejmě, že jsou-li obchodní společnosti, chovají se podle obchodního zákoníku a může nastat situace, že ministerstvo je přímo řídit nemůže. Může je řídit pouze zákony nebo vyhláškami, ale to se panu ministru Rathovi nechce. On to chce ovládnout všechno a přímo. Je to zjevné, řekl to tady. A proto si také vybral ten seznam. To je totiž přesně to, co chce udělat. On chce udělat to, aby tady existovalo 200 přibližně zdravotnických zařízení, která on, jak pevně doufá, bude řídit. Já doufám, že tomu tak nebude.
Abych nerozvíjel tyto myšlenky dál. Myslím si, že bychom se stejně točili v začarovaném kruhu. Mně se prostě zdá, že někdy před třičtvrtě rokem nastal jakýsi zlom, který lze označit jako zlom, kdy vláda, která byla původně představena prezidentu republiky, tato vláda přestala fungovat. Jedna, a to největší parlamentní strana v této vládě se rozhodla spolupracovat s komunistickou stranou. V tomto já cítím jakýsi podvod na prezidentu i na občanech. Je to první zákon, který de facto je z dílny komunistických poslanců a sociálně demokratických poslanců. Vláda k tomu nebyla schopna přistoupit. Vláda po dobu čtyř let nikdy takovýto zákon nevypracovala, pouze k němu účelově přistoupila, protože se jí to teď v dané chvíli hodí.
Rozjel se dle mého soudu rudý válec, který se nezastaví. A já tvrdím, že v tomto státě už nejde o moc, ale jde o všechno.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vojířovi. O slovo se přihlásil pan ministr Rath. Takže má přednost před panem poslancem Jičínským.
Ministr zdravotnictví ČR David Rath: Pane předsedající, dámy a pánové, já myslím, že jestli všechna data a všechny údaje, které tady říkal pan poslanec Vojíř, jsou tak pravdivé jako jeho konstatování, že dodnes je VZP v nucené správě, tak vám chci oznámit, že nucená správa už před drahně dny skončila. Takže bych jenom požádal, abychom se drželi reálných údajů.
Pokud ve zdravotnictví něco bouchne - no tak jistě, bouchne to. Správně pan poslanec Vojíř předpokládá, že to ve zdravotnictví bouchne, až skončí tato vláda. A pokud by byl realizován experiment ODS, tak to bude výbuch skutečně nečekaný a nevídaný. Takže tady děkuji, že jasně avizoval před občany České republiky, co je čeká, až tato vláda skončí a potenciálně přijde vláda ODS, že zdravotnictví bouchne. Já myslím, že je to dobře, stejně jako když váš předseda říká, že teď nebudete říkat, co připravujete, že by vás nikdo nevolil. Tak jsem rád, že se přiznáváte předem k tomu, co občany čeká. Tedy čeká je za vašich vlád velký výbuch.
Otázka privatizace nemocnic. Opět něco z faktických reálií. Prosím pěkně, byl to váš hejtman za ODS ve Středočeském kraji, který vloni v létě vyhlásil soutěž na prodej a na pronájem jedenácti ze šestnácti nemocnic. Byl to vámi delegovaný člověk do orgánů akciové společnosti v Karlovarském kraji, opět zřízené vaším hejtmanem z ODS, který konstatoval pro jedny rakouské noviny, že on je v tom správním orgánu proto, že převod na obchodní společnost je první krok k privatizaci. Čili minimálně dva vaši prominentní hejtmani, z nichž jeden má vyšší stranickou hodnost než vy, pane poslanče, tedy je váš místopředseda, nejenže hovoří o privatizaci, ale už ji víceméně začal realizovat v loňském létě. Tolik fakta.
Dámy a pánové, ještě jeden aspekt zde nebyl zmíněn a já bych rád aspoň se ho trošku dotkl. Ono se zapomíná, že české zdravotnictví dnes už vůbec není jen odpovědností či kompetencí vlády České republiky. Dámy a pánové, české zdravotnictví je zásadně rozděleno. Je rozděleno na čtyřicet zařízení, která skutečně řídí Ministerstvo zdravotnictví, a na zhruba 130 až 140 zařízení, čili násobně víc, která jednoznačně řídí a ovládá Občanská demokratická strana, a to jak přes hejtmany, jak přes krajská zastupitelstva, tak přes ředitele. Podívejme se opět do toho Středočeského kraje, kdy drtivá většina tamních nemocnic jsou členi a někteří i funkcionáři Občanské demokratické strany. Čili české zdravotnictví a jeho vývoj dnes není ovlivňován výhradně zásadně a ta odpovědnost za jeho stav dnes již dávno není jen na Ministerstvu zdravotnictví, vládě a vládní koalici, ale je již mnoho let jednoznačně na odpovědnosti Občanské demokratické strany.
Čili v tuto chvíli skutečně jde o zásadní střet dvou koncepcí a dvou konceptů, kdy jedna je už několik let více či méně manifestně prezentována a realizována v jednotlivých krajích a druhá je zase realizována více či méně na úrovni těch přímo řízených nemocnic. Je na čase ten koncept sjednotit, v obou těchto fázích dát ty nemocnice dohromady, tedy pod jednu právnickou osobu, jeden typ právnické osoby, a tou je ta veřejná nezisková nemocnice, a jak tedy na úrovni ministerstva, tak na úrovni krajů. To je tedy systémový přístup.
A podle mého soudu každý občan v této republice má právo mít alespoň jednu nemocnici, která má povinnost se o něj postarat se vším všudy tak, jak předpokládá Ústava České republiky.
***