(14.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
Kolegyně a kolegové. V posledních dnech se s čím dál větší intenzitou objevují v médiích nepravdy a polopravdy. V médiích víří lživá informace o tom, že Občanská demokratická strana chce zrušit zákoník práce, že ODS chce postupovat v neprospěch zaměstnanců. Dovolte mi, abych se z tohoto místa proti tvrzení, že Občanská demokratická strana chce zrušit zákoník práce a omezit práva zaměstnanců co nejdůrazněji ohradila.
(V sále je hluk a neklid.)
Jsou to staré pověsti sociálně demokratické, jsou to staré pověsti komunistické. Jsou to staré pověsti odborářských předáků. Občanská demokratická strana nesouhlasí s právě projednávaným vládním návrhem…
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegyně a kolegové, omlouvám se, ale tady opravdu není prostředí, které by odpovídalo významu zákonů, které projednáváme. Prosím vás, abyste se soustředili na argumenty, které tady znějí. Je to vlastně poslední den Sněmovny. Projednáváme docela zásadní normy. Byl bych rád, kdybychom se na to soustředili. Děkuji vám za to, že pokud vedete nějaké hovory, tak je nepovedete v této chvíli v jednací síni Sněmovny. Děkuji, jestli tohle pochopíte.
Prosím, pokračujte.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji, pane předsedo.
Občanská demokratická strana nesouhlasí s právě projednávaným vládním návrhem zákoníku práce, protože je velmi složitý a dělá problémy i odborníkům. Občanská demokratická strana chce takový zákoník práce, aby mu zaměstnanci plně rozuměli a nebyli vydáni napospas odborovým předákům a právníkům.
Zákoník práce vrácený prezidentem republiky lze s trochou nadsázky nazvat zákonem revolučním. Byl přijat revoluční cestou, aniž by byly schváleny teze. Byl přijat přes odpor odborné veřejnosti, Legislativní rady vlády, ombudsmana, koaličních partnerů ve vládě, přes odpor demokratické opozice, přes odpor tripartity, přes odpor části odborů, přes odpor Senátu.
V této chvíli reálná vládní koalice komunistů a sociálních demokratů schválí tento návrh zákoníku práce, který bude v neprospěch zaměstnanců, který bude v neprospěch nezaměstnaných naší země.
Občanská demokratická strana samozřejmě podpoří veto prezidenta republiky. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Miroslav Grebeníček. Připraví se pan poslanec Talíř.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nemohu přejít mlčením všechno to, co v souvislosti se zákoníkem práce vyjádřil prezident republiky, když jej odmítl podepsat a vrátil jej znovu do Poslanecké sněmovny. Václav Klaus doprovází tento svůj krok výpočtem celé řady důvodů. K mému značnému údivu se přitom nejdříve dovolává také zájmů zaměstnanců a odborových organizací, tedy těch, o které mu po celou jeho politickou dráhu šlo vždy až v druhé nebo třetí řadě. Až v závěru svého stanoviska prezident přiznává to podstatné, když tvrdí, že mu jde o potřebnou stabilitu právního rámce pracovněprávních vztahů, který je prý dnes podle jeho názoru vychýlen ve prospěch zaměstnanců.
Troufám si s plnou odpovědností říci, že pokud prezident svá tvrzení myslí vážně, že se mýlí a že ví jen velmi málo o tom, jak dnes vypadá skutečný život. To v lepším případě. Obávám se ale bohužel, že právě případ zákoníku práce je dokladem toho, jak hlava státu, která se při nástupu do funkce zavazovala nebýt aktivistickým a stranickým prezidentem, neplní své slovo.
V zemi, kde je půl milionu nezaměstnaných a kdy v řadě podniků mají lidé strach zakládat odborové organizace nebo jen slovem se vzepřít svým zaměstnavatelům, nelze přece vážně mluvit o tom, že tím rovnějším v zaměstnání a na trhu práce je zaměstnanec. Ve státě, kde statisíce práceschopných lidí nenalézají zaměstnání a kde vysoké procento hendikepovaných si může nechat o práci jen zdát, je hodně odvážné mluvit o tom, že zaměstnavatel je ten slabší.
Prezident republiky nám svým manévrováním a velmi zvláštním výpočtem celé řady důvodů, proč se neztotožňuje s novým zákonem, vlastně neříká nic, co bychom neznali. Musíme se zřejmě v dané chvíli smířit s tím, že v čele státu nemáme nestranného a nadstranického politika, který by respektoval, že máme parlamentní, a nikoliv prezidentskou republiku, ale že v jeho případě jde o osobnost, která ani v nejmenším nezapomíná na své vlastní stranické zájmy.
Propouštění zaměstnanců z práce bez udání důvodu a zbavení těchto lidí soudní ochrany před svévolným vyhozením ze zaměstnání je asi plně v souladu s teorií neviditelné ruky trhu, kterou nám prezident ve svých dřívějších funkcích vždy nabízel jako nejlepší řešení všech problémů. Právě tato ruka, reprezentovaná zaměstnavatelem, zřejmě podle prezidenta nejlépe ví, jak dlouho, za jakých platových a pracovních podmínek a zda vůbec může být zaměstnanec zaměstnáván.
Jsem na rozdíl od prezidenta přesvědčen, že potřebné stability právního rámce pracovních vztahů v žádném případě nedosáhneme návratem do dřevních poměrů, kdy bylo dovoleno všechno. Evropa i česká společnost má za sebou 200 let tvrdých sociálních zápasů za lidskou důstojnost a za snesitelné, humánní životní a pracovní podmínky zaměstnanců. Dnes i rozumní podnikatelé připouštějí, že nový zákoník práce nijak nezhoršuje jejich pozice.
Komunistická strana Čech a Moravy plným právem může tvrdit a jasně říká, že tento zákoník je kompromisem, kterým zaměstnanci nic nového nezískali. Je to kompromis, od kterého by civilizovaná společnost měla jít v příštích letech nikoliv zpět ke kapitalismu minulosti, ale kupředu k sociálně spravedlivějšímu demokratičtějšímu pracovnímu právu. Proto rozhodně nepřijímám argumenty a manévry prezidenta republiky, ale naopak vnímám potřeby zaměstnanců a odborů a budu hlasovat pro tento zákon.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD a KSČM.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Talíře, který je další přihlášený do rozpravy a v této chvíli poslední.
Poslanec Jaromír Talíř: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já zde dnes vystupuji jako předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, abych vás seznámil s usnesením, které na dnešním jednání klub KDU-ČSL přijal. Vydal ho jako tiskovou zprávu, která je k dispozici na našich internetových stránkách. Protože je však toto prohlášení velmi stručné, dovolím si vás s ním seznámit.
KDU-ČSL setrvá na svém stanovisku nepodpořit návrh zákoníku práce, a to především z následujících důvodů:
1. Návrh je ve zjevném rozporu s Ústavou České republiky.
2. Návrh se ve svém důsledku obrací proti nejslabším a nejbezbrannějším zaměstnancům a především proti nezaměstnaným.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se ještě hlásí někdo další do rozpravy k tomuto zákonu. Pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Už vás svolávám. Prosím všechny poslance, aby se dostavili do Sněmovny.
Budeme hlasovat podle článku 50 odst. 2 Ústavy České republiky, který stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
***