(14.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Podobně u dalšího bodu platí, že to je 21. bod, a nyní se posouvá na 7. místo, čili byl by sedmý. To je tisk 1189, veřejné dražby. Posouvání z 21. místa na sedmou příčku.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento postup, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 8, přítomno 178 poslanců, pro hlasovalo 130, proti 8. I tento návrh byl přijat.
Kolegové, to snad byly všechny návrhy, které tady individuálně zazněly. Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 56. schůze Poslanecké sněmovny, jak nám byl písemně předložen a jak byl nyní upraven pozměňovacími návrhy, o kterých jsme hlasovali.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí této definitivní podoby, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 9, přítomno je 179 poslanců, pro hlasovalo 140, proti 5. Návrh byl přijat. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.
Po tomto úvodu se můžeme pustit do pořadu schůze. - Omlouvám se, neschválili jsme účast senátorů. Prosím ještě o chvíli pozornosti. Než začneme jednat o bodu 1, než přistoupíme k projednávání zákonů zamítnutých a vrácených Senátem, na žádost předsedy Senátu vám navrhuji umožnit vystoupení těmto senátorům v Poslanecké sněmovně: Jiřímu Brýdlovi, Tomáši Julínkovi, Robertu Kolářovi, Františku Kopeckému, Jaroslavu Kubínovi, Josefu Novotnému, Miloslavu Pelcovi, Ladislavu Svobodovi a Jaromíru Volnému.
Ptám se, kdo souhlasí s vystoupením jmenovaných senátorů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 10, přítomno je 179 poslanců, pro hlasovalo 131, proti 4. Návrh byl přijat.
Můžeme přistoupit k bodu
1.
Zákoník práce
/sněmovní tisk 1153/6/ - vrácený prezidentem republiky
Stanovisko prezidenta s odůvodněním nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1153/7.
Zeptám se zástupce navrhovatelů, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Pan ministr se chce vyjádřit. Prosím, pane ministře, máte slovo.
(V sále je velký hluk.)
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, z důvodů, které vedly pana prezidenta republiky k tomu, že 11. května 2006 vrátil návrh zákoníku práce, schválený 21. dubna tohoto roku, Poslanecké sněmovně, předkládám následující vyjádření.
Nejprve ke stanovisku, že zákoník práce nepředstavuje moderní právní úpravu a vládou slibovanou liberalizaci a je jen novelizací stávající úpravy a nepřináší pozitivní změny. K tomu je potřeba říci, že tím, že zákoník práce změnil zásadní věcný přístup úpravy, to znamená, že vychází z principu "co není zakázáno, je dovoleno", představuje liberální právní úpravu. Tento princip je principem, který je vlastní soukromému právu, a přestože jde o princip tradiční, jedná se o princip moderní. Současná právní úprava, která v zákoníku práce hovoří o tom, že co zákon nedovoluje, je zakázáno, už dnes v nových podmínkách je určitou brzdou. Změna mohla být provedena pouze novým zákonem, nebylo možné ji provést novelizací stávajícího zákoníku práce.
(V sále je stále velký hluk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Klid, prosím! Nezlobte se, pane ministře. Kolegové, já předpokládám, že chcete přemýšlet, jak budeme hlasovat, ale k tomu potřebujete znát stanovisko ministra. Prosím vás, abyste tady byli, abyste se ztišili a věnovali se tomu, jak se rozhodnete.
Prosím, pane ministře, máte slovo.
(Hluk v sále neutichá.)
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Podle pana prezidenta se nejedná o přehlednou a srozumitelnou normu. Tady je potřeba říci, že zákoník práce z hlediska technického zpracování představuje standardní právní úpravu, která je srovnatelná s jinými zákony, které jsou součástí právního řádu České republiky. Nový zákoník práce není o nic méně přehledný ani srozumitelný než platný občanský zákoník nebo obchodní zákoník. Skutečnost, že zahrnuje úpravy, které byly obsaženy ve zvláštních zákonech, akcentuje to, že do něho byly zahrnuty úpravy, které do něj právem patří, například odměňování za vykonanou práci, ale v určité době z něj byly nesprávně a jen takzvaně na přechodnou dobu vyděleny. To se týkalo zákona o mzdě, zákona o platu.
Pracovněprávní vztahy obsahují úpravu pravidel chování jejich účastníků, které vznikají při výkonu závislé podřízené práce. Tyto vztahy jsou velmi složité, protože zájmy zaměstnavatelů a zájmy zaměstnanců nejsou totožné. Není tudíž realistické očekávání, že složité společenské vztahy by se mohlo podařit upravit jen několika málo ustanoveními. Alespoň polovinu ustanovení nového zákoníku práce představují mezinárodní závazky České republiky vyplývající z mezinárodních dokumentů, jimiž je Česká republika vázána, a proto není možné ponechat je bez povšimnutí. Tady je třeba také zdůraznit, že nový zákoník práce ruší téměř 50 různých předpisů, kterými byla oblast pracovněprávní prováděna.
Pan prezident dále uvádí, že přes deklarovanou zásadu "co není zakázáno, je dovoleno", se podobnou reglementací de facto omezuje smluvní volnost a zvyšuje nepružnost pracovního trhu, což povede k dalšímu zvyšování nezaměstnanosti. K tomu je potřeba říci: Smluvní volnost účastníků v pracovněprávních vztazích nemůže být neomezená. Kdyby tomu tak bylo, nemohly by být naplněny mezinárodní závazky České republiky a také by nebylo třeba ani zákoníku práce; postačoval by jen občanský zákoník a závislá podřízená práce by zůstala bez potřebné zákonné úpravy.
V této souvislosti musím poznamenat, že bez pravidel chování účastníků však nebyla ani úprava zaměstnaneckých vztahů ve všeobecném občanském zákoníku z roku 1811.
Tvrzení, že nový zákoník práce povede ke zvýšení nezaměstnanosti, je tvrzení opakované do omrzení. Toto tvrzení však dosud nebylo nijak doloženo. Jestliže je nový zákoník práce stejný jako dosavadní, jak je také opakovaně uváděno, pak není třeba se obávat toho, že dojde ke zvýšení nezaměstnanosti. Naopak, já osobně jsem přesvědčen o tom, že tento nový zákoník práce uvolňuje a umožňuje zlepšení pracovněprávních vztahů a umožní zvýšení zaměstnanosti, a k tomu nový zákoník práce směřuje.
Dále pan prezident uvádí, že zákon zakládá nerovné postavení subjektů pracovněprávních vztahů, a to jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci a jednotlivými odborovými organizacemi, zejména § 24, kde uvádí, že jde o rozpor s ústavním pořádkem České republiky. K tomu je potřeba říci: Co do své povahy pracovněprávní vztahy nejsou vztahy rovnými. Proto se také historicky pracovní právo vydělilo z práva občanského.
***