(16.40 hodin)
(pokračuje Bratský)
Vzhledem k blížícím se volbám a i krátící se operační době vlády a vzhledem k tomu, že vláda nakonec i po mém několikaměsíčním úsilí o možnost uplatnění výjimky pro některé typy služeb až do roku 2010 požádala a s ohledem na počet přítomných poslankyň a poslanců v sále nenavrhuji vyslovit nesouhlas Sněmovny s odpovědí pana premiéra a spokojím se s tímto veřejným projednáním věci.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Zeptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy k odpovědi na tuto interpelaci. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Pan poslanec Bratský řekl, jak si dále představuje zakončení této věci, a proto se můžeme věnovat interpelaci další.
Tou je odpověď předsedy vlády Jiřího Paroubka na interpelaci poslance Miloslava Kučery ve věci porušování základních principů fungování parlamentní demokracie vládou České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1287. Otevírám rozpravu a první slovo patří panu poslanci Miloslavu Kučerovi.
Poslanec Miloslav Kučera: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, je mi velice líto, že pan premiér nenašel tu odvahu, aby na tento bod programu tady zůstal. Omlouval se prý z pracovních důvodů, jako by projednání písemných interpelací nebyla práce, jako kdyby to nebylo nic důležitého. Už název interpelace samé, porušování základních principů fungování parlamentní demokracie vládou České republiky, snad je natolik vyzývavý a důležitý, aby se premiér vlády tomuto tématu nevyhýbal. Je mi velice líto, že takto šlape po našich právech, je mi velice líto, jak hrubým způsobem pošlapává celou demokracii, a je mi velmi líto, že zde musím mluvit do zdi, prakticky jen a jen jakoby pro kamery a média.
Pane nepřítomný premiére, dámy a pánové, patřím do generace, která komunistický režim zažila. Vím, jak je zrádný, zrůdný, jak hluboce poškozuje společnost ve všech jejích zásadních kvalitách. Jsem proto velice citlivý na porušování demokratických zásad a principů, a dokonce velmi, velmi citlivý na to, když samotná vláda začne porušovat nebo obcházet základní principy parlamentní demokracie a jejího fungování. Bohužel k tomu ze strany vlády sociální demokracie dochází. Když se tato vláda opakovaně pokusila obejít a zmařit projednání řádné stížnosti u Ústavního soudu, přihlásil jsem se na ústní interpelace, abych se zeptal pana premiéra, co to znamená a jak je to možné. Dočkal jsem se jen pohrdání, žádné korektní odpovědi. Pokud jste byli zde ve Sněmovně, byli jste toho svědky.
Nejde o nic malého. Mařením projednání stížnosti u Ústavního soudu jde přece o narušování základního pilíře parlamentní demokracie České republiky vládou a navíc o maření práva opozice na veřejné projednání žádané problematiky v rámci interpelací na členy vlády, tedy maření možnosti veřejně kontrolovat činnost vlády, dané ústavou. S tím jsem se smířit nemohl a podal jsem na premiéra písemnou interpelaci, kde se jej na tyto věci ptám písemnou formou. Uvádím v ní dva markantní příklady. Tím jedním jsou zmíněné úskoky vlády směřující k zabránění projednání stížnosti u Ústavního soudu ohledně rozdělení kvót na cukr a tím druhým je opakované maření práva na odpověď na interpelace ze strany ministra zdravotnictví pana Ratha.
K bodu 1. Úskoky vlády směřující k zabránění projednání stížnosti ohledně rozdělení kvót na cukr Ústavním soudem spatřuji v krocích vlády, kdy opakovaně zrušila vládní nařízení těsně před jednáním Ústavního soudu a nahradila toto vládní nařízení jiným vládním nařízením se stejným obsahem, pouze pod jiným číslem. Protože ze zákona Ústavní soud projednává jen platné právní normy, učinila tak vláda pokus, jak zabránit projednání stížnosti před Ústavním soudem, aby přitom dosáhla zachování platnosti obsahu vládního nařízení. Poprvé tak vláda učinila v tomto případě v roce 2004, podruhé stejným nebo podobným způsobem v roce 2005.
Premiér mi v písemné odpovědi píše: "Vláda svým postupem při realizaci cukerného pořádku v České republice neporušila demokratické principy právního řádu České republiky ani závazky vyplývající z práva Evropských společenství a žádným způsobem neznemožňovala Ústavnímu soudu rozhodovat o ústavních stížnostech ve věci cukerného pořádku České republiky."
Dámy a pánové, dovolte mi, abych v reakci na tuto větu jen stručně odcitoval z odůvodnění Ústavního soudu. V nálezu Ústavního soudu, v odůvodnění, na straně 13 Ústavní soud píše: "Vláda v průběhu řízení o původním návrhu napadenou právní normu formálně zrušila a přijala novou právní úpravu, materiálně obdobnou úpravě předchozí. Vláda tak navíc učinila poté, co nesouhlasila s upuštěním od ústního jednání, a to těsně před termínem nařízeného ústního jednání. Vláda přitom v době, kdy byl návrh na řízení připravován, o tom Ústavní soud nespravila, ačkoli si musela být vědoma toho, že přijetím nařízení bude výrazně dotčeno i řízení před Ústavním soudem. Několik dní před ústním jednáním pak zástupce vlády pouze Ústavní soud informoval o přijetí nové právní úpravy s tím, že se nehodlá ústního jednání účastnit, neboť očekává zastavení řízení."
Pokračuji v citaci: "Pokud by Ústavní soud akceptoval takový postup vlády a řízení zastavil, jak vláda předpokládala, znamenalo by to za dané situace popření účelu a smyslu abstraktní kontroly norem. Daným postupem, jejž vláda zvolila, by mohl být Ústavní soud kdykoli v budoucnu stejným způsobem vyloučen z možnosti jakoukoli napadenou právní normu přezkoumat. Jinak řečeno, zastavení řízení by znamenalo nepřípustný precedens pro postup státních orgánů v budoucnu. Tím by byla přímo zmařena ústavodárcem zamýšlená funkce specializované a koncentrované abstraktní kontroly norem. Takový postup by ve svém důsledku celkově oslabil ochranu ústavnosti v České republice, a tak i princip materiálního právního státu."
Dámy a pánové, lze si jen těžko představit ostřejší slova a věty, kterými by mohl Ústavní soud na jednání vlády reagovat. Když otočím odůvodnění ještě o pár stránek dál, mohu zde odcitovat další větu ze strany 36: "Přijetím napadeného ustanovení proto vláda jednala ultra viris a porušila článek 78 ve spojení s článkem 10a a článkem 1 odstavec 2 Ústavy České republiky, neboť tak realizovala oprávnění, které bylo přeneseno na orgány společenství a kterým tedy vláda nedisponovala." Dámy a pánové, jaký větší důkaz, že vláda porušuje ústavu a že pošlapává principy parlamentní demokracie, bych vám mohl přinést?¨
Dovolte mi tedy jenom malé shrnutí. Pan premiér píše nepravdu. Jako předseda vlády činí skutky, které maří funkci Ústavního soudu, a porušuje Ústavu České republiky. Tolik k bodu 1.
***