(18.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane zpravodaji. Návrh iniciativně projednal také rozpočtový výbor. Usnesení tohoto výboru jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1247/3. Prosím ještě opět zpravodaje výboru pana poslance Svatomíra Recmana, aby odůvodnil usnesení rozpočtového výboru.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji. Rozpočtový výbor projednal uvedenou smlouvu, to znamená tisk 1247, na své 59. schůzi, která se uskutečnila 5. dubna letošního roku. Uvedenou smlouvu tam za vládu odůvodnil náměstek ministra financí pan Goldemund a rozpočtový výbor přijal usnesení číslo 764, které jste obdrželi jako sněmovní tisk 1247/3.
Stanovisko rozpočtového výboru je kladné. Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala usnesení, ve kterém dá souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 8. prosince 2005 v Praze, sněmovní tisk 1247. Rovněž usnesení rozpočtového výboru zmocnilo zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem tímto vystoupením učinil.
Tolik má zpravodajská zpráva. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. Nemám písemnou přihlášku. Karel Vymětal se hlásí jako první, poté pan poslanec Exner. Prosím pana poslance Vymětala.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych se chtěl obrátit zejména na vás, abyste, paní místopředsedkyně, zajistila dodržování jednacího řádu, protože zpravodaj výboru má informovat Poslaneckou sněmovnu o obsahu projednávání ve výboru a výsledcích jednání výboru. Dost a tečka podle jednacího řádu! Není možné, aby zpravodaj zneužíval svého postavení tím, že vykládá ve zpravodajské zprávě své názory, a dokonce potom přednese svůj návrh, který je v rozporu s usnesením výboru! To všechno patří do obecné rozpravy a podrobné rozpravy! To prostě není možné! Já vás prosím, když toto bude pokračovat, jak to předvedl pan zpravodaj Šeich, abyste mu odebrala slovo. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD a KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Dále se hlásí do rozpravy pan poslanec Václav Exner. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, na rozdíl od pana zpravodaje jsem toho názoru, že Poslanecká sněmovna by měla souhlasit s ratifikací této dohody, a to z toho důvodu, že proti dosud platné dohodě je jasným zlepšením. Kromě toho omezení, která tam jsou, jsou časově omezena a postupně mají být odstraněna. A navíc myslím, že dostatečně bylo zargumentováno, že obdobné dohody mají i ostatní členské země EU, pokud s Čínskou lidovou republikou mají zvláštní dohody o ochraně investic. Koneckonců ale argumentaci o této otázce přenechám panu ministrovi.
Nicméně je skutečně podle mého názoru potřeba se vrátit v souvislosti s touto dohodou k tomu, jak Česká republika a její firmy zajišťují ochranu investic na základě dohod o ochraně investic, které uzavíráme a které tady jako na běžícím páse obvykle schvalujeme.
V důvodové zprávě, a jak už jsme se o tom bavili v prvním čtení, se konstatují signály o - cituji - "závažném porušování dosavadní dohody ze strany čínských orgánů vůči českým investorům v Číně". Neuvádějí se ale žádná opatření našich orgánů. Já to pokládám za zarážející, když víme, jak tvrdě vůči nám postupují cizí investoři, a vyslovil jsem v prvním čtení domněnku, že buď to nebylo tak zlé, nebo naše strana je v té věci pasivní.
Představitel vlády, který v prvním čtení tuto smlouvu uváděl, nebyl schopen uvést příklady závažného porušování dosavadní dohody a nebyl toho schopen ani zástupce předkladatele při jednání zahraničního výboru. Zahraniční výbor proto přijal usnesení, které tady pan zpravodaj už citoval, ve kterém požádal ministra financí, aby podrobněji informoval zahraniční výbor o signálech o závažném porušování dohody atd. K tomu jsme tedy dostali dopis prvního místopředsedy vlády a ministra financí Mgr. Bohuslava Sobotky z 11. dubna, kterým reaguje na toto usnesení.
Podstatná věc z dopisu je to, že Ministerstvo financí obdrželo na přelomu let 1999 a 2000 několik zpráv o jednání čínských úřadů vůči českým investorům a jejich investicím na území Čínské lidové republiky, které nebylo transparentní, a v řadě případů bylo možné ho kvalifikovat jako porušení závazků vyplývajících z platné dohody o ochraně investic z roku 1992. To, o čem se nyní tedy bavíme, je v současné době platná dohoda o ochraně investic z roku 1992.
Jako konkrétní případy uvedl pan ministr čtyři případy. Za prvé jmenoval konkrétní společný podnik a je toho názoru, že čínský státní podnik v tomto případě zfalšoval dokumenty potvrzující vklad do společného podniku. Veškeré nemovitosti do společného podniku však již předtím byly vloženy do jiné investiční společnosti. Na uvedeném podvodu se mimo vedení státního podniku podílela také místní vláda a provinční pobočka Bank of China. K tomuto oznámení musím bohužel konstatovat, že z tohoto textu není zřejmé, která mezinárodní uznávaná instituce uvedla takové konstatování, nebo zda jde o rozhodnutí nějakého soudu, takže se musím domnívat, pokud to pan místopředseda vlády neupřesní, že zřejmě jde o názor české strany a bohužel velmi pravděpodobně nikdo nezávislý o této věci nerozhodl, ale také se neuvádí nic, co - i kdyby někdo takto rozhodl - co česká strana, ať už příslušná firma nebo stát, který uzavřel dohodu o ochraně investic z roku 1992, učinila, aby na základě takto hrubých porušení práva se uskutečnila nějaká náprava. Koneckonců tady není ani konstatováno, jak celá investice v Číně pokračuje nebo případně skončila.
Tento jeden případ ale je jediným konkrétním případem, který se v odpovědi vyskytuje. Další tři uvedené případy se týkají následujícího. V jednom případě z důvodu nejasného investičního prostředí a neustále se měnících požadavků čínských státních orgánů byly nuceny naše podniky od investice v Číně upustit. Tím pádem vůbec nedošlo na možnost ochrany investic, protože investice vůbec nevznikla. Ve třetím případě se konstatuje, že je velmi obtížné získat souhlas státních orgánů se založením společných podniků, které jsou podmínkou podnikání na území Číny. S tím se uvádějí některé konkrétní naše podniky, které se setkaly s takovým problémem. Ale opět žádná investice nevznikla a není a ani případ žádné intervence české vlády na to, aby byly podobné překážky nebo obtíže odstraněny. A koneckonců poslední případ se týká toho, že se připravuje projekt na zvýšení akcionářského podílu v určité konkrétní firmě. Na základě předchozích negativních zkušeností jiných zahraničních investorů se naše firma obává, že zpětný návrat vložených investičních prostředků do společného podniku zpět do ČR do mateřské firmy by nemusel být realizován v požadovaném čase a v plné hodnotě. Jedná se o proceduru, kdy firma vloží finanční prostředky do společného podniku a tyto prostředky se poté postupně vracejí do mateřské firmy tak, jak se naplňuje výše vkladu ve formě transferu technického know-how, výkresové dokumentace atd. Z textu je ovšem také zřejmé, že firma tedy zatím uvažuje a obává se, nic konkrétního se nestalo a také zde není uvedena žádná intervence ani postup z české strany, který by stál na straně naší firmy, aby jí pomohl překonat problémy, které vznikly, a to na základě uzavřené dohody o ochraně investic z roku 1992.
***