(12.00 hodin)
Ministr vnitra ČR František Bublan: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, možná bych chtěl jen trošku vysvětlit to, co zde bylo řečeno. Nespojoval bych databázi DNA s odposlechy. To je skutečně o něčem jiném. Mrzí mě jedna věc. My jsme nabízeli odborný seminář, nabízeli jsme to ústavněprávnímu výboru, nabízeli jsme to výboru pro obranu a bezpečnost, kde jsme chtěli vysvětlit všechny detaily toho, jak se tato databáze dělá, jak je zabezpečena, jak jsou oddělena data, která vytvářejí nějaký vzorec identity toho člověka, jak jsou oddělena od toho jmenného seznamu osob. Bohužel, s touto iniciativou jsme neuspěli, nebyl o to zájem, což mě skutečně mrzí.
Chtěl bych připomenout, že třeba v britském zákonu je uvedeno, že každý občan Velké Británie má právo být v databázi DNA. Je to skutečně o něčem jiném. To není, že by se to dalo nějak zneužít, toho se v podstatě zneužít nedá. Britové to chápou tak, že mají mít právo, aby v této databázi byli, v případě, že se jim něco stane - nechci připomínat tsunami nebo nějakou jinou katastrofu - tak aby byli identifikovatelní. My se na to stále díváme z toho černějšího pohledu, bojíme se, že toho někdo zneužije. Není to o zneužití, je to skutečně o využití. Vztahuje se to především na tu recidivu, která už tvoří téměř 50 % trestných činů u nás.
U toho obvinění, když se to obvinění neprokáže, tak to ještě neznamená, že ten člověk třeba vinen není, že se to pouze neprokázalo. Přimlouval bych se za to, aby toto tam zůstalo, a ne aby to bylo považováno dokonce za trestný čin.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kdo se další hlásí do rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku. Ještě pan kolega Kott. Prosím.
Poslanec Petr Kott: Děkuji za slovo. Chtěl bych jen reagovat na kolegu Michala Doktora. Já samozřejmě chápu jeho obavy, ale chci ho také ujistit, že ani sebedokonalejší zákony nedělají ráj na zemi. Myslím si, že zrovna tak jako u jiných zákonů, které se týkají určitých represivních opatření, platí, že nožem se dá zabít, nožem se dá krájet chleba. Záleží také, v čích rukou se nachází.
Ještě maličkost. Chtěl jsem jen vzhledem ke zkušenostem z insolvenčního zákona poprosit kolegy, kteří by se chystali načítat - s tím, že samozřejmě jim to nelze zakazovat - nějaké přílepky k tomuto zákonu, aby si uvědomili, že tento zákon je zlomový, a snažili se neohrozit jeho přijetí. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Pan kolega Doktor. Prosím.
Poslanec Michal Doktor: Už pouze s krátkou reakcí. Přestože se nepovažuji za principiálně podezřívavého člověka, tak vystoupení pana ministra mě vůbec neuklidnilo.
Já, pane ministře vnitra, tedy především z vašich úst a vzhledem k vaší občanské zkušenosti musím považovat za téměř nepřijatelné, aby ministr vnitra používal věty - já vás nedokážu přímo citovat, ale vyložil jsem si je takto: přestože je člověk prohlášením soudu označen za nevinného, zůstává sprostým podezřelým. To je pro mě prostě něco nepřijatelného.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kdo další se hlásí? Nikdo, obecnou rozpravu končím a zahajuji podrobnou rozpravu. Uděluji slovo panu poslanci Bílému.
Poslanec Jiří Bílý: Pane místopředsedo, děkuji. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zde upozornil na to, že jsem na vaše lavice nechal rozdat pozměňovací návrhy k tomuto zákonu. Chci upozornit, že se to netýká přímo této problematiky DNA, ale po dohodě i s panem ministrem určité věci v trestním řádu chybějí a teď je šance je tam dostat a napravit to.
Jen krátké odůvodnění. Rozdělil bych to do tří skupin.
Jedná se o § 88, kde se upřesňují a vymezují pojmy jako např. uživatel stanice anebo účastník. Dále je tu přesný popis, jak se má postupovat při odposleších.
Druhou skupinu bych rozdělil na § 159, kde právě se umožní Policii České republiky, aby mohla provést odposlech bez povolení soudu do 24 hodin za přísných pravidel, která jsou zde specifikována. Vím, že v případě teroristických útoků toto právě naší policii chybí. Je to tam přesně popsáno, aby se to nedalo zneužívat na jiné případy.
Třetí část se týká změny trestního zákona § 240. Je to znovu načtený bod, který jsme tu měli před chvilkou, to znamená trestat nelegální odposlechy. Zase bych to krátce chtěl vysvětlit. Novináři mi říkají, že z řad sociální demokracie došlo k určitému nepochopení. Ústava říká, že ochraňuje každého občana, to znamená, že mu zaručuje práva, svobodu a nedotknutelnost jeho obydlí. Policii zákon umožňuje provádět odposlechy za přesných pravidel. Ten, kdo tato pravidla nedodržuje, porušuje zákon, ale už se v tomto zákoně ani v jiném neříkají sankce za to porušení. Proto chci znovu upozornit, že tyto sankce tam doplňujeme do § 240 u trestního zákona. Doteď nesmí nikdo odposlouchávat bez povolení, ale v zákoně není napsáno, co to je, jestli to je přestupek, nebo trestný čin. Proto se v tomto paragrafu přesně popisuje, pokud tento člověk bude přistižen, co ho čeká.
Opravdu se znovu ještě zamyslete. Mohu vám říci, že to nebyl záměr, že to předkládám, protože to nebylo přijato. Tyto materiály byly rozdány ještě dříve, než se zamítl původní návrh. Já jsem spíše počítal, že pokud by prošel, tak bych tuto část stahoval. Znovu chci upozornit - pojďme a propusťme i tuto část, kde se trestají nelegální odposlechy. Není to směrováno proti někomu, jenom pro ty, co porušují práva a svobody občanů, tak jak je má chránit naše ústava.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Uděluji slovo panu poslanci Vrbíkovi.
Poslanec Tomáš Vrbík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych navázat na své vystoupení, které jsem měl, když jsme na minulé schůzi Poslanecké sněmovny projednávali novelu trestního řádu, kdy jsem předložil návrh na úpravu trestního řádu, jejímž cílem bylo posílení práv poškozeného. Pak jsme se domluvili, že toto téma projednáme na jednání ústavněprávního výboru. Já jsem ho tam předložil. Z řad zástupců Ministerstva spravedlnosti padla řada výhrad, nebo padly některé výhrady, takže nakonec výbor můj pozměňovací návrh nepodpořil. Nicméně my jsme se pokusili ten pozměňovací návrh ještě upravit tak, abychom vyšli o něco vstříc připomínkám Ministerstva spravedlnosti, a proto bych si ho dovolil v tuto chvíli zde přednést. Nejprve bych řekl pár bodů k odůvodnění.
Náš nový pozměňovací návrh je upraven tak, že je rozsahem zredukován. To znamená navrhuje se změna nikoliv pěti paragrafů, ale pouze dvou ustanovení, a to § 43 odst. 1 a § 165a. Byla zároveň vypuštěna podmínka, že by účast na úkonech měl jen zmocněnec, pokud je advokátem. Dále jsme návrh koncipovali tak, že poškozený může žádat o účast při úkonech přípravného řízení. Účast bude probíhat podle § 165a, ale pouze tehdy, když poškozený o to sám požádá. Pokud poškozený nepožádá o účast při úkonech přípravného řízení, nemusí policejní orgán o těchto úkonech poškozeného ani jeho zmocněnce informovat.
Dále, pokud byla obava z nadměrného počtu poškozených a tím pádem z prodlužování trestního řízení, tam jsme přesvědčeni, že tato záležitost je vyřešena jak pro hlavní líčení, tak pro přípravné řízení, a to v § 44 odst. 2, který upravuje společného zmocněnce při mimořádně vysokém počtu poškozených a umožňuje redukovat počet zmocněnců maximálně na šest.
***