Neautorizováno !

(16.40 hodin)
(pokračuje Bratský)

Já to ovšem za obstrukci nepovažuji, život to tak přináší, ale je to možná chyba jednacího řádu. Jednací řád nám umožňuje podávat písemné interpelace, v případě nesouhlasu je veřejně a řádně projednat, a samozřejmě jednací řád nemohl počítat s tím, že na předem řádně ohlášené body jednání tady ministři nebudou. To je věc, která je nedostatkem jednacího řádu, a řekl bych, že pokud náhodou zasednu do těchto lavic po volbách, budu jedním z iniciátorů změny jednacího řádu v tomto smyslu, aby pevně zařazené body podobného typu byly udělány tak, aby se jich ministři mohli, nebo dokonce možná museli zúčastňovat.

Takže: Pane nepřítomný ministře, dovolte, abych reagoval na písemnou odpověď na moji písemnou informaci (interpelaci?) ve věci hrazení studia za náměstky ministra zdravotnictví ze státních prostředků. Musím vás, pane nepřítomný ministře, lehce pochválit za snahu odpovědět pokud možno co nejpřesněji a k věci. Přesto mne však vaše odpověď zdaleka neuspokojila. Zřejmě vám totiž připadá naprosto v pořádku, když ředitel fakultní nemocnice uzavře s jiným zaměstnancem této nemocnice, tedy se svým přímým podřízeným v závislém postavení, smluvní vztah, ve kterém převádí na tuto jím řízenou nemocnici svůj vlastní statisícový dluh vůči Ministerstvu zdravotnictví, potažmo státu. Že zatěžuje rozpočet již tak zadlužené nemocnice svými osobními závazky, je sice nehoráznost, ale teď ji nechme stranou. Mám si myslet, že byste považoval, pane nepřítomný ministře, za stejně normální uzavřít sám, ne však jako ministr zdravotnictví, ale pouze jako pan David Rath, s ministerstvem, které řídíte, smlouvu, která by jej zavazovala k převzetí vašich osobních smluvních závazků či dluhů? A nařídil byste tuto smlouvu za ministerstvo podepsat některému ze svých podřízených? Střet zájmů je asi pro vládu sociální demokracie a pro vás osobně neznámým pojmem.

Dále mě zaráží klid, s kterým mi ve své odpovědi oznamujete, že k takovémuto převedení závazku za státem sponzorované studium pro zaměstnance Ministerstva zdravotnictví bylo umožněno pouze ve dvou případech, a to pokaždé u náměstka. Toto je jasná ukázka pojetí sociální spravedlnosti v podání vaší sociální demokracie. Proč takto velkoryse nejednáte s jinými zaměstnanci ve vašem resortu? Z jakého důvodu platí privilegia za sociální demokracie pouze pro některé, navíc panu ministrovi blízké?

V této souvislosti bych se rád dotázal, jak je možné, že se česká vláda stará tak přívětivě o náměstky, a na studenty, kteří by jim ale v budoucnosti mohli být (přínosem?), naprosto zapomíná. V nedávném srovnání zveřejněném českými médii proběhla informace, že Česká republika více než pokulhává v čerpání z evropských fondů na vzdělávání. Jak mi můžete tuto nesrovnalost vysvětlit? Obdobné půjčky na vzdělání jste pro takové studenty také nezavedli. Ti se tedy musí na rozdíl od ministerských náměstků spolehnout na rodinu či se zadlužit v soukromém sektoru, samozřejmě jistě s úrokem.

Na konec by mě ještě zajímalo, zdali částka 540 tisíc Kč uvedená ve Věstníku NKÚ odpovídá půjče oběma náměstkům dohromady, anebo každému zvlášť. Ať je tomu tak či tak, rád bych zde podtrhl prapodivné nakládání sociální demokracie s veřejnými prostředky, když náměstek má vrátit pouze 156 tisíc Kč, zatímco zřejmě nedostudoval, a navíc v době, kdy smluvní vztah trval, z ministerstva odešel. Nejenže tak nedostál svým smluvním závazkům, aby mu bylo vrácení prominuto - investice do vzdělání náměstka ze státního rozpočtu tak měla pro Českou republiku nulovou návratnost.

Dovolím si citovat z dopisu, který jsem dostal: Vážený pane poslanče, se zájmem jsem si přečetla záznam vaší interpelace ze dne 26. 1., kdy jste se dotázal pana ministra zdravotnictví dr. Davida Ratha na studium MBA náměstků ministerstva zdravotnictví. Je mi v podstatě smutno z toho, že postup je takový, jaký je. Pracuji také ve zdravotnictví. V roce 2001 jsem začala studovat na lékařské fakultě management zdravotnictví, magisterské navazující studium. V té době jsem byla zaměstnána jako staniční sestra ve fakultní nemocnici. S nemocnicí jsem uzavřela standardní smlouvu, která vymezovala vzájemná práva a povinnosti i sankce, finanční vyrovnání se zaměstnavatelem, pokud odejdu dříve, než je ve smlouvě stanoveno. To se stalo. Před ukončením studia jsem z fakultní nemocnice odešla na Ministerstvo zdravotnictví. Při přijímacím řízení jsem se začala vyrovnávat dle splátkového kalendáře. Studium jsem dokončila s tím, že jsem čerpala dovolenou pro to, abych mohla plnit své studijní povinnosti. Po roce práce na ministerstvu jsem odešla zpět do nemocnice. Nyní pracuji jako vrchní sestra. Díky stenozáznamu z Poslanecké sněmovny jsem tedy bohatší o tu zkušenost, že někdo, kdo pracuje stále a nepřetržitě ve zdravotnictví, platit za své závazky nemusí, a někdo, kdo také pracuje nepřetržitě ve zdravotnictví, počítá-li se ke zdravotnictví i ministerstvo, musí. Nepíšu tento dopis proto, že bych se cítila nějak poškozená, jsem ráda, že své závazky jsem splnila a ani by mě nenapadlo nic jiného, ale připadá mi nehorázný postup v případě pana Pohanky.

Já si myslím, že morální předpoklady pro vysokou státní funkci jsou jedněmi z prvořadých a jsou uváděny i ve všech přijímacích řízeních jako standardní záležitost pro řekněme vrcholné manažery. Pan ministr jednoznačně ve své odpovědi tyto morální předpoklady pominul a vůbec se jimi nezabýval, asi jim možná ani nerozumí, nebo to prostě nepochopil. Proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí pana ministra na mou interpelaci ze dne 31. 1. 2006. Jenom dodávám - je mi velice líto, že tady pan ministr není. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím.

Ještě přece jenom učiním pokus, zda bychom nebyli schopni přijmout usnesení či hlasovat o usnesení, které pan poslanec Petr Bratský přednesl. Ale myslím si, že moje snaha je marná. Takže s vaším dovolením udělám totéž jako při předchozí písemné interpelaci - přerušuji před hlasováním o návrhu usnesení. O návrhu usnesení budeme hlasovat zítra ráno.

Poslední písemná interpelace, odpověď na písemnou interpelaci, je interpelace místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa, který nesouhlasí s odpovědí na interpelaci ministra dopravy pana Milana Šimonovského, a to ve věci výběrového řízení na dodavatele mýtného systému pro české dálnice a některé vybrané silnice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1254. Byla jsem informována Vojtěchem Filipem, že se dostaví na projednávání této písemné interpelace, nicméně ho zde nevidím, a vztahuje se tedy na tuto interpelaci totéž, co se vztahovalo na interpelaci pana poslance Grebeníčka, tedy to, že tato interpelace se nebude projednávat.

Tím končím bod odpovědi na písemné interpelace. A také končí dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Přeji vám všem hezký večer.

(Jednání skončilo v 16.48 hodin.)

***