Neautorizováno !

(17.10 hodin)

Poslanec Vladimír Říha: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, již podruhé a zcela nepochybně naposled v tomto volebním období předstupuji před vás s návrhem zákona, kterým se poskytuje jednorázová peněžní náhrada osobám vyloučeným v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 ze studia na vysokých školách na území bývalého Československa z politických důvodů a osobám, jimž byl v tomto období pracovní poměr učitele na základních, středních nebo vyšších odborných školách nebo na vysokých školách na území bývalého Československa ukončen z politických důvodů.

Cílem tohoto zákona je alespoň částečně přispět ke zmírnění následků způsobených těmto dříve citovaným skupinám lidí totalitním režimem. Navrhuje se vyplacení jednorázové peněžní náhrady studentům, kterým nebylo umožněno z politických důvodů dokončit studium na vysoké škole a získat vysokoškolské vzdělání, a učitelům, kterým bylo v době nesvobody znemožněno vykonávat povolání odpovídající jejich kvalifikaci. Jde o osoby postižené společenským vývojem po roce 1948 a dále o osoby, které byly perzekuovány v souvislosti s postoji vůči vojenskému obsazení bývalého Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik a dalších bývalých tzv. lidově demokratických států a v období následné normalizace.

Dámy a pánové, tento tisk byl do Poslanecké sněmovny předložen začátkem listopadu minulého roku, takže byl dostatek času - je to pravda (poslanec Říha reaguje na kýchnutí v sále) - se seznámit. Dovolte mi, abych v úvodu jenom zasadil návrh zákona do dobových souvislostí a ocitoval několik dokumentů z doby, které se týká.

Nejprve mi dovolte, abych citoval z dopisu prezidenta Československé republiky dr. Edvarda Beneše předsedovi vlády Klementu Gottwaldovi. Ten dopis je datován 2. dubna 1948 a zde mám k dispozici jeho kopii s výrazným podpisem pana prezidenta Beneše. Dr. Beneš mimo jiné říká: "Pane předsedo vlády, hovořili jsme spolu již o poměrech, jaké nastaly v souvislosti s únorovými událostmi na našich školách vysokých. Žádal jsem vás, abyste věnoval pozornost stinné stránce těchto poměrů, a byl jsem rád, že jsem u vás našel pochopení pro nutnost nápravy křivd osobních i škod mravních především tam, kde došlo k tomu, že se staly věci dotýkající se předpisů zákonných." Tolik citace z dopisu prezidenta Beneše.

Dále si dovoluji citovat z dopisu jedné z postižených, paní Olgy Zákoutské z Lomnice nad Popelkou: "Byla jsem vyloučena ze sedmého semestru bývalé Vysoké školy politické a sociální, obor novinářská fakulta, pod záminkou prospěchových prověrek, ačkoli jsem měla prospěch výborný. Pravým důvodem bylo mé členství v tehdejší vysokoškolské akademické lize s křesťanským zaměřením."

Dále cituji dopis, který byl odeslán středoškolskému profesorovi Aleši Fetrsovi z východočeského Krajského národního výboru v Hradci Králové: "Dodatečným podrobným šetřením se zjistilo, že jste jako profesor gymnázia v Náchodě působil a vystupoval veřejně tak, že vaše činnost byla v rozporu s činností socialistického učitele, silně narušovala socialistickou společnost a nepříznivě ovlivňovala veřejné mínění neinformovaných občanů a mladých učitelů, kteří byli na podkladě vašich informací často úplně dezorientováni." Pan Fetrs totiž řídil veřejný aktiv učitelů škol prvního a druhého cyklu Náchodska, na který byli také přizváni všichni učitelé, kteří byli v minulosti ze školských služeb propuštěni a dožadovali se rehabilitace a znovupřijetí do školských služeb. Pokračuji v citaci: "Tím jste způsobil silné snížení autority některých pracovníků odboru ONV. Protože výchova socialistické mládeže vyžaduje učitelů, vychovatelů a všech ostatních pracovníků naprosto oddaných věci socialismu, nemáme možnost vás nadále zaměstnávat na dosavadní škole nebo na jiných školách a zařízeních v rámci organizace, ani po přeškolení na jiné, třeba manuální zaměstnání." Tolik citát.

Dále dopis severomoravského Krajského národního výboru Ostrava středoškolskému profesoru na učňovské škole v Mohelnici panu Josefu Slezákovi: "Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) úplného znění zákoníku práce č. 42/1970 Sb. rozvazujeme s vámi pracovní poměr výpovědí. Jste nezpůsobilý plnit povinnosti středoškolského profesora, protože nesplňujete požadavky na tuto práci kladené. Zdůvodnění: Posláním škol v Československé socialistické republice je vychovávat mládež a pracující v občany prodchnuté idejemi socialistického vlastenectví a internacionalismu, v uvědomělé občany Československé socialistické republiky, nadšené budovatele komunismu. Přes veškeré úsilí, které naše organizace vyvinula, aby vám umožnila pochopit nastalý vývoj v našem státě, abyste byl schopen plnit výchovné úkoly kladené na funkci středoškolského profesora, nepodařilo se vás přesvědčit. Setrváváte i nadále na svých názorech, což se projevuje v nevhodném vysvětlování dřívějších událostí žákům, čímž nesplňujete požadavky kladené na práci ve vaší funkci a stáváte se nezpůsobilý plnit povinnosti vyplývající z vašeho pracovního poměru." Tolik citát.

Na závěr ještě dva citáty z doby pozdější. Děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity píše panu Josefu Stránskému: "Rehabilitační komise naší fakulty dospěla k závěru, že vaše vyloučení ze studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 1948 vzhledem k tomu, že bylo motivováno politickými důvody, je třeba kvalifikovat nejen jako nemorální, ale i protiprávní. Podepsán doc. dr. Jiří Kroupa, CSc., děkan."

A ještě dopis děkana Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci panu Zdeňku Vyhlídalovi: "Uplynulých 40 let s malou přestávkou v roce 1968 poznamenalo řadu generací jak morálně, psychicky, existenčně i zdravotně. Řada občanů se těchto slavnostních chvil bohužel nedočkala. Míra postižení byla u jednotlivých osob velmi rozdílná, ale svým způsobem byl zdeformován život každému občanu naší vlasti, který aktivně nepomáhal rozvíjet normalizační proces. Současné vedení fakulty vyjadřuje upřímné politování nad křivdou, která vás postihla a znemožnila váš normální profesionální i lidský vývoj, a vyslovuje vám morální rehabilitaci. Podepsán doc. dr. Bohuslav Hodaň, CSc."

O studentské demonstraci v únoru 1948 a osudu národně socialistického poslance Josefa Lesáka a dalších si můžete přečíst ve sborníku Securitas Imperii číslo 12 Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který jsem vám rozeslal společně se záznamem besedy o tomto návrhu zákona. Beseda se konala na půdě Sněmovny, bohužel v té době byla svolána mimořádná schůze Sněmovny, takže většina z vás nebo téměř všichni jste se nemohli zúčastnit.

V období let 1948 až 1989 bylo z politických a náboženských důvodů pronásledováno na 20 000 učitelů a dalších školských pracovníků. Mnozí se nových poměrů již nedožili, mnozí emigrovali, pouze někteří byli v roce 1990 rehabilitováni. Výsledky rehabilitací však byly ubohé. Písemná omluva a výjimečně oběd. To vše za často zmařená léta života. Jen malá část učitelů se mohla vrátit do školství, ale ve většině případů byli přijímáni s velkou neochotou, ba dokonce pod různými záminkami znovu propouštěni.

***