Neautorizováno !
(16.30 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Jsme přesvědčeni o tom, že je třeba toto slovní hodnocení odložit alespoň o tři roky, aby se nám buď podařilo najít nějaká přesná a exaktní kritéria hodnocení žáků, anebo pokud se nám toto nepovede, a já jsem skeptik, tak by bylo dobré toto hodnocení ze zákona vypustit.
Vážený pane předsedající, tolik mé krátké zdůvodnění této předložené normy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji vám, pane poslanče, za úvodní slovo za navrhovatele. Nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Milan Bičík. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Milan Bičík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, tak jak zde bylo uvedeno panem navrhovatelem, jde rozsahem o zcela drobnou, ale v rodičovské veřejnosti a v pedagogických sborech poměrně frekventovaně diskutovanou změnu paragrafu 185 odstavce 20 školského zákona, která, jak bylo řečeno, spočívá pouze ve změně číselného označení školního roku, a to roku 2005-6 na školní rok 2010-11.
Z věcného hlediska jde o to, že v příslušném odstavci - paragraf 185 se týká přechodných ustanovení zákona, tedy termínu nabytí účinnosti některých jeho ustanovení - nalezne čtenář zákona odkaz na paragraf 51 odstavec 5, ten pak hovoří o takzvaném výstupním hodnocení žáků, které má základní škola vydat žákovi 5. postupného ročníku nebo 7. postupného ročníku, pokud se hlásí na víceleté gymnázium, a všem ostatním žákům v posledním roce povinné školní docházky. Hodnocení je slovní a má podle paragrafu 44 školského zákona vystihovat, jak si žák osvojil vzdělávací a výchovné cíle základního vzdělávání. Jde tedy v podstatě o zhodnocení dosažených vědomostí, dovedností, návyků, schopností - já se domnívám, že i případné upozornění na význačné rysy žákovy osobnosti, jeho výrazné zájmy, přednosti, úspěchy, zvláštní schopnosti a další okolnosti, tedy celkové předpoklady ke studiu, které v přijímacím řízení či v přijímacích zkouškách nemůže střední škola zjistit nebo odhalit.
Problém, jak zde bylo uvedeno, spočívá i v tom, že § 44 školského zákona zcela jednoznačně vymezuje cíle základního vzdělání, když stanoví, že základní vzdělání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat, spolupracovat, chránit své fyzické, duševní zdraví atd.
Otázky, které by měla tato Sněmovna posoudit při rozhodování o dalším osudu návrhu, jsou tedy dvě.
Za prvé, podle názoru předkladatelů se dosažení cílů vzdělávání obsažených v § 44 školského zákona obsahově váže na nové učební dokumenty, tedy školní vzdělávací programy, podle kterých se na základních školách začne vyučovat od školního roku 2007-8 v prvních a šestých postupných ročnících, čili šesťáci učící se podle nových dokumentů se do devátého ročníku, kdy by jim mělo být vydáno výstupní hodnocení, dostanou právě v tom vzpomínaném roce 2010-11. - Tady jen krátká poznámka. Ten návrh tedy neřeší páťáky a sedmáky.
Druhým důvodem předložení novely školského zákona, obsaženým i v důvodové zprávě, je pak názor předkladatelů, že učitelé základních škol nejsou na zpracování výstupního hodnocení žáků dostatečně připraveni. Čas získaný odkladem by proto měl být využit k proškolení pedagogů v oblasti zpracování výstupního hodnocení, a to v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Kolegyně a kolegové, pokládám za korektní vám sdělit, že problémem se v rámci projednávání sněmovního tisku 1114, kterým byl návrh zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, zabýval také výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, že projednal nejenom obsahově, ale i věcně a textově zcela shodný návrh s tím, který dneska projednáváme, že projednal i další dva návrhy na řešení této problematiky, které na výboru byly předloženy. Chci upozornit, že stanovisko výboru bylo vyjádřeno v usnesení č. 317, konkrétně v části třetí, kterou je změna školského zákona, že na ně navazují body 19 a 21 příslušného pozměňovacího návrhu. Ty upřesňují postupné ukončování platnosti dosavadních učebních dokumentů včetně průběhu a ukončování vzdělávání a posunují povinnost ředitele střední školy přihlížet k výstupnímu hodnocení uchazeče o přijetí na školní rok 2007-8, tedy rok, kdy základní školy zahájí vzdělávání podle školních vzdělávacích programů.
Dalším komentářem bych už překročil práva zpravodaje. Proto v současné době svoji zpravodajskou zprávu končím a případně se vyjádřím v rozpravě.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a eviduji jeho přihlášku do rozpravy, kterou otevírám jako obecnou rozpravu. Nejdříve jsem evidoval přihlášku pana poslance Miloslava Vlčka. Prosím.
Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedající, já jménem dvou poslaneckých klubů - sociální demokracie a KSČM - vetuji projednávání podle § 90 odstavec 2.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Eviduji toto veto podle jednacího řádu. Budeme se tedy zabývat řádnou rozpravou. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Milan Bičík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Bičík: Děkuji. Pane předsedající, moje vystoupení bude poměrně slušné (veselost) - stručné. Všichni zainteresovaní, kteří poslouchali moji zpravodajskou zprávu, si zřejmě uvědomili, že z pohledu řešení problému, o kterém se tady hovoří, se ke kompromisnímu řešení dospělo při jednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a také při vlastním projednávání toho vzpomínaného tisku 1114 v rámci této Poslanecké sněmovny, která oba příslušné pozměňovací návrhy, o kterých jsem hovořil, přijala. Z toho důvodu si dovoluji požádat nebo navrhnout v souladu s § 90 odstavec 7 zákona o jednacím řádu zamítnutí návrhu tohoto zákona v prvním čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím. Rozpravu končím.
Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo navrhovatele. Ano, pan kolega Walter Bartoš se závěrečným slovem zástupce navrhovatelů. Prosím.
Poslanec Walter Bartoš: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo, já nejsem přesvědčen o tom, že se jedná o kompromisní stanovisko, to, co je napsáno v usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, neboť pokud se nemýlím, my jsme v podstatě slovní hodnocení ponechali a pouze jsme odložili o rok to, že nebude předmětem přijímacího řízení. Takže problém spočívá v tom, že ti učitelé skutečně mají problém takové hodnocení napsat; za rok se to určitě nenaučí. To za prvé.
A za druhé: Na tom, že nemáme žádná exaktní kritéria na to, jakým způsobem posoudit dítě, také trvám. Pan kolega Bičík přesně citoval školský zákon paragraf 44, kde mluvil o tom, že žák se naučí účinně komunikovat. Chtěl bych vidět, jak přesně poznáme, kdy se jedná o účinnou komunikaci a kdy už to účinná komunikace není. Kde je přesně ta hranice. Každý z těch učitelů má samozřejmě tu metriku nastavenu úplně jiným způsobem. Jinými slovy, dávat toto do slovního hodnocení je věc, která je velice problematická. "Osvojil si strategické postupy učení" - to je také věc, která je velmi abstraktní, takže přesně stanovit, kde je ta míra, kde si to osvojil a kde si to neosvojil, je skutečně velmi subjektivní. A já bych nechtěl, aby dítě bylo vystaveno subjektivnímu soudu jednoho učitele, který pak zkomplikuje dítěti zbytečně život při přijímacím řízení na střední školu.
Takže já respektuji to, že byl podán návrh na zamítnutí, nicméně můj názor na to je samozřejmě opačný a důvody, proč s tímto návrhem nesouhlasím, jsem také sdělil.
***