Neautorizováno !

(10.20 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Jeho usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1191/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan kolega Miloš Melčák.

Poslanec Miloš Melčák: Děkuji vám, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, hospodářský výbor projednal tento sněmovní tisk a na základě vyslechnutí výkladu náměstka ministra průmyslu a obchodu JUDr. Ing. Roberta Szurmana a zpravodajské zprávě poslance Melčáka doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 1191 ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které, jak pan předsedající zmínil, jsou obsahem sněmovního tisku 1191/1.

Hospodářský výbor řešil problematiku, o které se zmiňoval pan ministr, především rozsáhlou iniciativu ve změnách některých živností, a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala usnesení, které přečtu: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby s Hospodářskou komorou České republiky provedla přehodnocení jednotlivých druhů živností a jejich zařazení podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů." Domnívám se, že toto bude správný přístup, který ministerstvu umožní v kvalitním řízení se s těmito návrhy vypořádat, a doporučuji, abychom se nepokoušeli to udělat v době mezi druhým a třetím čtením.

Ostatní usnesení je v podstatě obligatorní - pověřuje zpravodaje a pověřuje předsedu výboru.

Děkuji vám za pozornost a panu předsedajícímu za udělení slova.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, proto obecnou rozpravu končím a zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Urbana, ale Ladislava, a další. Prosím, budu registrovat.

Poslanec Ladislav Urban: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegové a kolegyně, dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který jste dostali v tištěné podobě a týká se vložení části deváté a nepatrné novelky zákona 406/2000 Sb. Přestože se netýká předmětného tisku, tak je to věc, která je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, a myslím, že ta novelka bude prospěšná. Je to nepatrná úprava, která se týká závaznosti stavebního řízení.

Děkuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Jiří Pospíšil, připraví se pan kolega Vávra.

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům, které vám byly rozdány na vaše lavice v ranních hodinách.

Nejprve chci obecně říci, že mé návrhy se týkají vysloveně živnostenského zákona a postavení živnostníků, to znamená, souvisí zcela jednoznačně s předmětem vládní novely a v zásadě tyto návrhy jdou směrem, kterým jde vládní novela, a podle mého názoru jdou ještě více ku podnikatelům, ku živnostníkům a ještě více se snaží omezit některé otázky související se vznikem a zánikem živností. Jestli dovolíte, já své návrhy velmi stručně odůvodním.

Tuto novelu předkládám z toho důvodu, že pravděpodobně již nebude projednána vlastní novela poslanců ODS, která je též na této schůzi Sněmovny, ale bude projednávána případně teprve v prvém čtení, to znamená, legislativní proces nebude pravděpodobně ukončen ještě v tomto volebním období. Proto jsem se rozhodl některé body z této poslanecké novely zpracovat do podoby pozměňovacího návrhu, a ten vám zde předložit. Jak jsem řekl, v zásadě jde o tři okruhy. V zásadě jde o věci, které se týkají vzniku a zániku živností, a jestli dovolíte, já tyto návrhy velmi stručně odůvodním.

První věc se týká otázky vzniku živností, konkrétně pak vzniku řemeslných živností, kde zkrátka a dobře dnešní platná legislativa, která je rozeseta, v uvozovkách, do více právních předpisů, stanovuje větší množství podmínek a mj. vedle určitého vzdělání předpokládá též určitou praxi. Ta délka praxe je stanovena různě podle typu a délky vzdělání, o tom zde nechci hovořit, nicméně v zásadě délka praxe je od jednoho až do tří let. Já osobně se domnívám po konzultaci s odborníky na oblast živnostenského práva a též s podnikateli, že by bylo vhodné sjednotit délku praxe u všech řemeslných živností do stejné úrovně, a v zásadě navrhuji v návrhu, který máte rozdaný, délku jednoho roku jako podle mého názoru a názoru některých odborníků dostatečné záruky k tomu, aby osoba, která získá povolení k výkonu řemeslné živnosti splňovala nejen teoretickou odbornou průpravu, ale též dostatečné praktické dovednosti.

Ta délka jednoho roku v zásadě mi připadá adekvátní. Srovnáme-li to například s výkonem jiných povolání, jako je, a vezmu ze své oblasti, délka praxe u soudců, státních zástupců nebo advokátů, kde je právě délka tří let. Myslím si, že není adekvátní, aby u výkonu živnosti byla také tříletá praxe, pokud je například u funkce soudce. Všichni víme, a neustále o tom diskutujeme zde na plénu, že vnímáme funkci soudce jako povolání, kde by nároky měly být zcela maximální z důvodu činnosti, z důvodu soudcovské nezávislosti a v zásadě celoživotní definitivy. Takže srovnatelnost tří let u živnosti a tří let u soudce mně nepřipadá adekvátní, proto ten návrh jednoho roku.

To je prosím první změna, první zjednodušení, které povede k tomu, že mladý člověk se bude moci dříve dostat na trh, dříve bude moci získat možnosti, splní zákonné podmínky k tomu, aby mohl vykonávat sám řemeslnou živnost.

Ten druhý návrh, který jsem si dovolil zde předložit, se týká administrativní zátěže při samotném vzniku živnosti. Já osobně se domnívám, že bychom obecně i v návrzích mohli jít ještě dále ve zjednodušení živností. Já si tak úplně nemyslím, jak řekl pan ministr, že to je nejradikálnější zjednodušení od dob Rakousko-Uherska. Možná bychom se divili, jak za Rakousko-Uherska bylo právní prostředí liberální a jak se od něj náš demokratický právní stát v počátku 21. století odchýlil. Ale to je na jinou diskusi než zde na plénu k novele živnostenského zákona.

Leč, jak jsem řekl, předkládám změnu, která má zjednodušit určité administrativní zatížení při vzniku, a týká se to toho, co též upravuje vládní návrh. Týká se to předkládání výpisu z rejstříku trestů. Já tento návrh předkládám v zásadě z toho důvodu, že ne úplně zcela souhlasím s konstrukcí, která je navržena ve vládním návrhu. Vládní materiál počítá s tím, že v zásadě zůstává povinnost žadatele o živnostenské oprávnění předkládat výpis z rejstříku trestů. A teprve když tuto povinnost v uvozovkách nesplní, resp. ten výpis nedoloží, tak pak si jej opatřuje sám živnostenský úřad. Jinými slovy, vzniká zde konstrukce, že pokud žadatel v zásadě, když to trošku zvulgarizuji, poruší povinnost, nepředloží, tak za něj koná někdo jiný. To mně připadá jako konstrukce ne úplně nejšťastnější, protože v zásadě nabádá k tomu, aby dotyčný porušoval zákon a byl bonifikován tím, že povinnost za něj splní někdo jiný. To znamená, je porušena základní konstrukce: porušíš zákon, nastoupí sankce; v tomto případě: porušíš zákon, nastoupí naopak určitá výhoda.

Proto si myslím, že by byla vhodnější formulace, která vede k tomu samému, co chtěl vládní návrh, a to taková, že povinnost jako taková předkládat výpis z rejstříku trestů bude zrušena. V zásadě tuto zátěž převezme a priori živnostenský úřad. A ta konstrukce má být nastavena tak, aby to nebránilo žadateli o živnostenské oprávnění, aby sám iniciativně výpis z rejstříku trestů předložil a tím celé řízení urychlil.

***